Prvního vítězství se dočkali lidé, kteří nesouhlasí s návrhem stabilizace krajského školství z dílny hejtmanova náměstka Václava Sloupa. Včera ustoupil z plánů zrušit víceleté gymnázium v Mariánských Lázních.
KARLOVARSKÝ KRAJ Hejtmanův náměstek v materiálu původně počítal s tím, že osmileté gymnázium, které funguje společně s obchodní akademií, od příštího roku nebude přijímat žáky. Proti návrhu se však postavili studenti, kantoři i obyvatelé města a svůj nesouhlas vyjádřili v petici. Podepsaly ji přes dva tisíce lidí. Po včerejší schůzce s ředitelem školy Miloslavem Pelcem však hejtmanův náměstek od plánu ustoupil.
„Po hlubším rozboru situace, potřeb a možností školy jsme společně s jejím ředitelem došli k závěru, že nebudeme měnit oborovou strukturu Gymnázia a obchodní akademie Mariánské Lázně. To znamená, že takzvané malé gymnázium bude fungovat i nadále,“ uvedl Václav Sloup (KSČM). Ředitel školy byl z rozhodnutí nadšený. „Jedeme dál,“ radoval se Miloslav Pelc.
Stejné štěstí jako mariánskolázeňské gymnázium však neměly další školy. Svou nervozitu dali naposledy najevo zastupitelé Ostrova, kteří se sešli v pondělí odpoledne. Návrh stabilizace počítá mimo jiné s tím, že od příštího roku vezme tamnímu gymnáziu jednu primu. Vedení města bude psát hejtmanovi Josefu Novotnému (ČSSD) nesouhlasný dopis, lidé zase v úterý spustili na internetu petici, pod níž během čtyřiadvaceti hodin přistálo téměř devět stovek podpisů. V petičním výboru je přitom i starosta a krajský zastupitel Pavel Čekan (ČSSD).
„Žádáme kraj, aby zachoval obě primy a první ročník Gymnázia Ostrov. Uzavření třídy by bylo velkým zásahem do existence školy,“ řekl starosta. Stabilizace je stále tajná a vedení města vadí, že s nimi plány nikdo neprojednal. Návrh přitom zastupitelé vidí jako nespravedlivý. Říkají, že bývalý okres Karlovy Vary má o dvacet procent obyvatel víc než Chebsko a Sokolovsko, tudíž primu potřebuje. Jinak by na to doplatily tamní nadané děti, které do Ostrova dojíždějí z velké spádové oblasti.
O rušení střední odborné školy a učiliště chtějí zítra odpoledne jednat také zastupitelé Nejdku. I tam proti návrhu podepisují lidé petice. „Mám krizový scénář, pokud by stabilizace prošla v krajském zastupitelstvu. V úvahu by připadalo, že bychom školu provozovali jako naši příspěvkovou organizaci,“ prozradil nejdecký radní Miroslav Drobný (SPOZ). Už před třemi lety, když chtěl kraj školu zrušit poprvé, přitom varoval, že se podobný nápad brzy vrátí.
„Voliči by se měli zamyslet. Komunisté a ČSSD tady chtějí rušit školy, ačkoli je to v rozporu s principem jejich zaměření. Vždyť obě strany by měly školství naopak podporovat,“ podivoval se. Utlumení školy by podle něj Nejdku nepřineslo nic dobrého. Z města by zmizelo 300 mladých lidí, kteří tam nakupují, obědvají, spí nebo jezdí autobusem.
„Vždyť zdejší největší zaměstnavatel, společnost Witte, se školou spolupracuje, čili tady funguje přesně to, o co kraji jde,“ mrzelo ho. Problém vidí přitom hlavně ve velkých školách - sokolovské ISŠTE a ostrovské průmyslovce. „Jsou to školy, do kterých šly evropské dotace. Teď je kraj potřebuje naplnit, tak zavírá menší fungující. Jen to nikdo neřekne nahlas,“ uvedl radní.
Podobného názoru je také loketský radní Petr Zahradníček. Proti zavření tamní průmyslové školy se lidé rovněž brání peticí. Podpisů má zatím téměř sedm stovek. „Chceme o osudu školy jednat s hejtmanem, náměstek Sloup totiž nereaguje,“ uvedl Petr Zahradníček. Zavření loketské průmyslové školy by podle něj pro město znamenalo katastrofu. Představitelé Lokte už také uvažují o variantě, že by budovy školy od kraje za symbolickou korunu koupili a město se stalo jejím zřizovatelem. Návrh stabilizace počítá ještě se zrušením Gymnázia a obchodní akademie Chodov. Některé obory škol v kraji by podle materiálu čekalo omezení, a to na ostrovské průmyslovce, mariánskolázeňské hotelové škole, učilišti stravování Karlovy Vary a karlovarské obchodní akademii. Zástupci měst, jejichž škol se stabilizace týká, většinou věří, že ji kraj v prosinci neposvětí. Hejtman Josef Novotný se domnívá, že výsledek bude velmi těsný. „Osobně jsem byl vždy proti rušení škol, už když se tato problematika řešila přímo v Sokolově v případě základních škol. Mám však jen jeden hlas zastupitele, čili bude velmi záležet na rozhodování všech ostatních členů krajského zastupitelstva,“ uvedl. Hejtman prý chápe protesty škol i starostů proti změnám ve školství, zároveň však připomněl, že žáků ubývá. „Co se týče prim osmiletých gymnázií, souhlasím s omezením počtu žáků, nicméně zdůrazňuji, že nemám na mysli rušení prim,“ podotkl.
Zdroj: Mladá fronta DNES | Autor: Jana Plechatá |
