Strmý svah, vodní hladina či zahradní studna… Záchranná služba je schopna dojet už dnes v naprosté většině případů k potřebným do dvaceti minut. Tedy v limitu, který ministru Leoši Hegerovi schválila právě Sněmovna.
Jsou ale místa, kde by i lepších výsledků mohly dosahovat, a také dosahují, ostatní složky záchranného systému. Ještě jako náčelník Horské služby jsem se na tvorbě čerstvě odsouhlaseného návrhu o záchranné službě podílel. Díky jeho přijetí se nyní otevírá prostor pro to, aby byla započata diskuse o dalším rozvoji záchranné služby a zejména o zapojení a propojení ostatních složek Integrovaného záchranného systému.
V oblastech, kde působí Horská služba či Vodní záchranná služba, by jejich lepší začlenění do systému znamenalo jedině výhodu pro pacienta, a to v podobě včasného poskytnutí první pomoci a rychlého transportu z exponovaných míst naší republiky či z vodních ploch.
Současná legislativa umožňuje vyžádat tyto složky k spoluúčasti při záchranných akcích, ale v mnoha případech se tohoto v praxi nevyužívá. Pacientovi se tak nedostává maximum. Proto velmi vítám nový Zákon o zdravotnické záchranné službě (ZZS), do kterého bude možné později tyto aspekty zapracovat.
Problematika má i druhou stránku. Samotné záchranáře. Přestože totiž vykonávají obdobně rizikovou činnost, jejich sociální výhody jsou velmi různé. I tyto parametry jsou tak již zapracovány do nového návrhu zákona, který byl předložen k připomínkování Podvýboru pro integrovaný záchranný systém.
Rudolf Chlad, poslanec Parlamentu ČR a předseda Podvýboru pro integrovaný záchranný systém
