V roce 1939 poprvé, v roce 1989 podruhé… A doufejme, že již nikdy potřetí.
Za žádnou cenu nesmíme dopustit, abychom ještě někdy museli bojovat s jakoukoliv zločineckou ideologií za svou vlastní svobodu a demokratickou společnost tak, jako tomu bylo v letech 1939 a 1989. Nejprve nacistický a následně komunistický režim se dopustily fatálních zločinů na naší svobodě, hrdosti a identitě, ale český národ zůstal nezlomen. Oba milníky si jednou provždy pamatujme…
Česká republika je několik týdnů po parlamentních volbách, ve kterých se obyvatelé naší země rozhodli dát důvěru velkým slibům a jednoduchým řešením. Příkladem za všechny mohou být migranti ze zemí Blízkého východu a severní Afriky, kteří jsou „díky“ místy až zastrašující rétorice některých politických stran či uskupení pro většinu obyvatel ČR strašákem podobným někdejším „zákeřným imperialistům“ tak, jak to hlásala zlovolná komunistická ideologie. Zjednodušeně řečeno, jedná se o tu samou ideologii, která v nedávných volbách získala necelých osm procent 393.100 platných volebních hlasů, jakkoliv se tváří, že její kabát je zcela nový.
Jsem bytostně přesvědčen o tom, že studentští hrdinové v roce 1939 neumírali a v roce 1989 nebyli do krve mláceni státním aparátem proto, aby jejich pravnoučata, vnoučata či děti žili v zemi, která připomíná chemicko – potravinářský holding, kterému chce šéfovat principál nárokující si de facto neomezenou moc nad našimi každodenními životy. Hrdinové obou epoch umírali a trpěli proto, abychom my mohli jednou žít jinak a hlavně mnohem lépe, než tomu bylo za jejich časů. Nezapomeňme proto, že se máme skutečně dobře a můžeme si užívat životů v takovém komfortu a svobodě, o kterých se našim předchůdcům nejspíš ani nesnilo.
Lukáš Otys
předseda TOP 09 v Karlovarském kraji
