Podle pětikoalice se nemůže stát, že bychom neměli čím topit. Někteří vládnoucí politici se v moři informací nedokáží zorientovat, neznají současné ceny energií, přesto přesně ví, co dělá opozice špatně. Proč hájí Pekarovou za svetry, proč nemáme potřebnou vyjednávací sílu? nejen o těchto tématech s představitelem TOP 09.

Pane Otysi, jste spolumajitelem cukrárny na Malé Straně, což je velmi hezká a lukrativní část Prahy. Samozřejmě není nejlacinější, čímž narážím na současnou situaci. Jak na vás dopadá nejen energetická krize?

Poslední měsíce a léta si připadám, jako když na mě dopadají pověstné rány egyptské, jen bych si přál, aby jich nebylo deset. Narážím na to, že po dvou letech covidu plných vládních restrikcí jsme v situaci, kdy zdražuje de facto vše, plyn nám šel o 200 procent nahoru, suroviny o 100 procent, u elektřiny ještě nevíme, ale bude to také o 100 a více procent. A tíživá situace se dotýká samozřejmě i našich zaměstnanců, kteří nás tím pádem tlačí do vyšších platů, takže jsme v takovém zvláštním kolotoči, který nejsme schopni přenést do ceny dortu, tak aby to odnesl zákazník. Bojujeme tedy o přežití nejen my, ale celá gastronomie.

Většina lidí všeobecně  bojují o přežití. Jste členem TOP 09, která je součástí současné vládní pětikoalice. A ta situaci, o které se zrovna bavíme, podle lidí neřeší. Jak to vnímáte vy z druhé strany?

Díky tomu, že jsem blízko rozhodnutím a debatám uvnitř TOP 09 o tom, co by vláda měla dělat pro lidi, mám na to trošku jiný názor, který vychází z předpokladu, že informací je hrozně moc. A běžný člověk nemá možnost se v nich tak jednoduše orientovat. Abych se já sám opravdu zorientoval, denně čtu několikery noviny a ještě mám informace zevnitř. Obrovskou chybu naší vlády vidím ve špatně komunikaci. Být součástí vlády jako ministr nebo premiér, zaměřil bych se na strategickou komunikaci, aby lidé rozuměli tomu, co děláme. Není pravda, že bychom pro ně nic nedělali. Naopak děláme někdy i více než jiné evropské vlády, ale bohužel to není vidět. 

Zmínil jste, že čtete noviny a znáte další informace. Ale proč nepostupujete jako ostatní, například Andrej Babiš, že jdete mezi lidi? Pak byste měli informace přímo a nemuseli je vyhledávat složitě v médiích.

Ale my mezi lidi chodíme.

Já jsem tam vaši pětikoalici neviděla.

Jak říkám, to je otázka naší špatné komunikace a špatného marketingu. Ale ani nemůžeme být mezi lidmi tak často jako třeba pan Babiš, protože musíme také pracovat. On má komfortní pozici, kdy se v opozici, a jakožto opoziční politik nemusí sedět na ministerstvu.

Že musíte pracovat, s tím souhlasím. Ale kde je ta práce vidět? Kde je vidět výsledek? 

V první řadě řešíme, abychom vůbec bez ohledu na cenu měli čím topit. V tom udělal velký krok ministr Síkela, který zajistil jak kapacitu, tak dodávky plynu odjinud než z Ruska, protože se předpokládá, že nám Putin zastaví plyn. To vyjednal je v rámci našeho předsednictví v EU ministr Síkela. A v tuto chvíli mohu svědomitě říct, že se nemůže stát, že bychom neměli čím topit i když máme problémy s elektřinou a s plynem. Ta řešení nejsou tak rychlá, jak bych si asi představoval. Pokud bych byl na jejich místě, nebál bych se ani zastropování cen, ale pouze elektřiny. U plynu a pohonných hmot není zastropování možné z jednoduchého důvodu. My plyn nevyrábíme, my ho dovážíme. A těžko můžeme diktovat někomu ze zahraničí, třeba Kataru, odkud  ho budeme brát, aby nám ho dával za ceny, které chceme. Takto to nefunguje. My si musíme ceny vyjednat a takové budou. Co se týče elektřiny, tu vyrábíme, prodáváme ji přes lipskou burzu a máme přebytky. Umím si představit, že přebytky, které nepotřebujeme, by se obchodovaly přes lipskou burzu, ale co si vyrobíme pro naši potřebu, jsme schopni nějakým způsobem zastropovat. Zastropovat tak, aby na to firmy nedoplácely. Rozdíl mezi cenou výrobní a cenou, za kterou se prodává na lipské burze, je obrovský.

Máte představu, za kolik se dnes elektřina prodává?

Z hlavy nevím.

V naší debatě se točíme na tom, že vám velmi silně podkopávají pozici sliby Petra Fialy, ale bohužel také neuvěřitelně hloupé argumenty vaší předsedkyně Pekarové. Je vůbec možné, aby přes svetry a jiné argumenty zjednodušovala a zlehčovala tak velmi vážnou situaci, která se dotýká milionů lidí v této zemi a bude opravdu asi velmi náročné ji zvládnout?

Přiznám se, že v první chvíli, kdy padla informace o tom uplést si druhý svetr, abychom zvládli energetickou krizi, mi samozřejmě tato informace přišla jen jako nešťastné vyjádření, na druhou stranu ona tím chtěla říct, že bude potřeba se v rámci solidarity uskromnit. A zrovna ze svetru se postupně organicky začíná stávat jakýsi symbol boje proti Putinovi a jsem přesvědčen o tom, že ještě během podzimu svetr lidé začnou brát opravdu jako symbol, který bude říkat, že bojujeme proti Putinovi tím, že se uskromníme a nebudeme závislí na jeho dodávkách plynu, tím pádem mu nebudeme financovat válku na Ukrajině.

Petr Fiala řekl, že naše republika bude dál dodávat zbraně na Ukrajinu, protože tuto válku je potřeba nějakým způsobem podpořit. Na to tedy peníze jsou, ale na to, aby se podpořili lidé v Česku, peníze nejsou? Jak by se v situaci měl zorientovat obyčejný český občan, který má plat do 30 či 40 tisíc, možná ani to ne?

Rozumím tomu. Tato otázka hodně zaznívá mezi lidmi, se kterými se potkávám. Občany zajímá otázka, co budou jíst, čím budou topit a čím budou svítit, a bohužel je nezajímá, co se děje na Ukrajině. Bezpečnost je ale asi důležitější než plyn. Protože také by se mohlo stát, že se Putin nezastaví na Ukrajině a bude pokračovat dál. Ve svých projevech vyloženě zmínil, že by rád vrátil Evropu do stavu před rokem 1997, což je mimochodem období před naším vstupem do NATO. Pokud by se něco takového stalo, v tu chvíli možná budeme mít plyn levnější, ale budeme pod nadvládou jiného státu. A můžeme se klidně vrátit do dob Sovětského svazu. Tím nechci strašit. Věřím, že už to není možné. Ale jakási pojistka spočívá v zabránění tomu, aby Putin, který nepřátelsky padl na území jiného státu, nepostupoval dál a aby prohrál, a Ukrajina se díky tomu vrátila do svých původních hranic. To je jeden krok. Ten druhý vychází z toho, že s námi Putin hraje nepěknou hru právě přes plyn, kdy svými kroky plyn uměle zdražuje. A proti tomu vede jediná cesta: že nebudeme jeho plyn potřebovat. Ale to nejde udělat ze dne na den.

 Abychom tuto vážnou krizi ustáli, potřebujeme silného vyjednavače, vůdce. Myslíte si, že Petr Fialova dokáže ochránit náš lid?

Je potřeba se dívat nejen na to, jestli je Petr Fiala zdatný vyjednávač, nebo ne, ale také na velikost naší země. Nezapomeňme, že jsme desetimilionová země, což je zhruba velikost Moskvy, a v tu chvíli on se s námi nebude bavit jako se sobě rovným, protože nemáme takovou vyjednávací sílu, abychom ho mohli donutit k přehodnocení jeho stanovisek. Pokud bychom, když to hodně přeženu, na něj mířili jadernými zbraněmi, asi by vyjednávací pozice byla jiná. Pokud bychom ho drželi v šachu nějakou jinou nerostnou surovinou, kterou by byl na nás závislý, bylo by vyjednávání také jiné. Můžeme se domluvit s dalšími státy a nejlépe coby celá EU zachovat stejný přístup. Ani to zatím nefunguje tak, jak by mohlo. Některé státy EU mají jiné názory, a pokud budou drolit naši jednotu, bude vyjednávání těžší.