Brno má velký dluh, který se datuje od prvního poválečného zasedání městské rady v květnu 1945. Tehdy se brněnští radní usnesli, že na místě vypálené synagogy na ulici Přízové vznikne důstojný památník brněnských obětí nacismu. „Dodnes je toto místo zanedbané, doslova vyloučené ze života Brňanů. Památník s badatelským centrem, o jehož vznik usiluje například historik Michal Konečný, by byl velmi cenným nástrojem pro kvalitnější výuku historie a umožnil by nám snad lépe pochopit kořeny nenávisti, která vedla k obrovské tragédi,“ domnívá se Barbora Antonová, kandidátka na senátorku za TOP 09, Stranu zelených a Žít Brno. Podle ní současnost navíc ukazuje, že vůči podobně vyhrocené nenávisti nejsme imunní ani dnes.
Antonová si však uvědomuje, že náplní práce senátorů není bezprostřední starost o konkrétní komunální záležitosti. „Přesto bych se při svém případném působení v Senátu chtěla zasadit – třeba jen aktivisticky, tedy sháněním podpory, získáváním kontaktů i financí – o vybudování důstojného památníku a badatelského centra, které připomene brněnské oběti druhé světové války. Podobná instituce by byla přínosem nejen pro Brno, ale pro celou českou veřejnost,“ dodává.
Antonová by vytvořením důstojného místa chtěla navázat na úspěch loňského Roku smíření, který nabídl prostor pro diskusi o tragických událostech spojených s druhou světovou válkou.
Lenka Zemanová, asistentka Barbory Antonové
V Brně 11. července 2016
