Hlavu si čistím v sadu a ve hvězdách, říká Jan Vitula

Doma má samé ženské. „Někdy je to trochu na palici, ale jinak se s nimi rozhodně nenudím,“ říká o své domácnosti lídr do krajských voleb za koalici TOP 09, Žít Brno a nezávislých starostů Jan Vitula. Sedmačtyřicetiletý starosta obce Židlochovice na Brněnsku má doma manželku, dvě slečny – dcery ve věku 18 a 21 let – a také dvě psí „dámy“. 
Podle něj není úplně jednoduchý život jednoho chlapa uprostřed ženského elementu. „Někdy je s nimi těžká domluva, ale taky je s nimi legrace. Dcery dokonce založily stránku rodinných žertíků. Nazvaly ji life with rorysovi. Říkají mi totiž Rorýs, prý proto, že pořád někde lítám. Ročně najezdím 60 až 70 tisíc kilometrů,“ líčí Vitula. „Navíc je rorýs pták, který má slabé nožičky, a když se chce rozletět, musí odněkud skočit. Holky se mi smějí, že trávím tolik času za volantem, že zapomínám chodit.“ 
A přece Jana Vitulu viděly tisíce lidí před necelým rokem jet na kole – v televizním pořadu Ano, šéfe se Zdeňkem Pohlreichem. PodleVituly to ale byla jen kamufláž pro diváky. „Restaurace, o které pořad byl, je v Židlochovicích na náměstí a štáb vymyslel, že pojedeme k rozhledně na kopci. Když jsem Pohlreichovi ukázal, kam až máme vydupat, rád souhlasil, že pojedeme radši i s bicykly autem a natočíme jen dojezd na rovince. Takže to byl celý výkon,“ popisuje. 
Televizní štáb tehdy v červnu loňského roku pobyl ve městě zhruba týden – točil hlavně v pizzerii Pod Lékárnou, ale i na radnici, v jejím sklepení a v infocentru. „Restaurace měla problémy a dopadla katastrofálně, ale reportáž šla v televizi až na podzim. To už se situace úplně změnila, byli tam jiní provozovatelé a už docela šlapala bez problémů. Bylo mi jich líto. Slízli to za někoho jiného,“ poznamenává. 
Na slavného šéfkuchaře ale vzpomíná rád. „Je trošku drsný, do řeči vkládá televizí vypípaná slovíčka, ale je přirozený a hlavně velký profík a dokáže lidi namotivovat. Spolupráce s ním byla velmi příjemná,“ konstatuje. Natáčení bylo pro městečko s třemi a půl tisíci obyvateli velká událost. „Zvlášť když jsme pak udělali ochutnávku jídel, která připravil. Ze mě si pak dělali legraci kvůli tomu kolu. Vědí, že na něm vůbec nejezdím,“ směje se. 

Řeší, jestli koupit koně 

Dcerám zabírá většinu času studium. Starší je na veterině v Brně, mladší bude příští rok končit na gymnáziu a chtěla by na medicínu. „Mladší jezdí na koni, což jsem dělal na vysoké i já, dělal jsem zemědělku a měli jsme tam předmět jezdectví. Moje kariéra skončila ve chvíli, kdy jsem měl přeskočit nějakou překážku. Kůň před ní prudce zabrzdil a já se probral na druhé straně s odřeným obličejem. Od té doby chovám ke koním velký respekt. Dcera je o hodně odolnější,“ míní Vitula. Ten už dávno řešil problém, jestli koupit či nekoupit koně. „Už v pěti letech měla vymyšlené, že ona bude jezdit a nějaký mužský se o něj bude starat a platit. Zatím se nechala přesvědčit, že se školou to dohromady nejde.“ 
Se sportem se Vitula moc nekamarádí, zato ho celý život láká věda – astronautika, astronomie a fyzika. Knihy o ní si vozí na dovolenou. „Baví mě třeba dobývání Marsu, vývoj nových raket nebo strunová teorie ve fyzice. Nejsem ale žádný odborník, přečetl jsem si Elegantní vesmír od Briana Greena, což považuji za skvělý pohled na teorii vesmíru, ale že bych zvládal nějaké vzorečky, to ne, spíš mě baví teorie poznávání,“ přiznává. 
A když si potřebuje úplně vyvětrat hlavu, jede do sadu. Zdědil ho po otci na Výhoně kousek nad Židlochovicemi. „Sekám motorovou kosou trávu. Mám to místo posilovny, zjistil jsem, že než posekám sad, shodím tři čtvrtě kila. Stříhám stromy, sázím nové a starám se i o malý vinohrad. Loni poprvé jsem sklízel hrozny a ve sklepě mám asi dvacet litrů vína. Asi jsem ho nechal delší dobu na kvasnicích, protože má trošku pachuť, ale jeden známý vinař tvrdí, že když ho nechám uležet, pachuť se ztratí a bude pitelné,“ prohlašuje. 
U domu má i pět včelínů. Ovšem nesouvisí to s tím, že vystudoval zemědělskou školu. „Dělám to posledních pět nebo sedm let, co otec zemřel. Dokonce jsem dokoupil i okolní pozemek až k lesu, protože majitel ho nijak nevyužíval,“ popisuje Vitula. 
Do sadu ho často provázejí psí dámy – hlavně rezavě hnědý Rhodéský ridgeback Shagina. Ještě před čtyřmi či pěti lety vyhrávala mezinárodní soutěže. „Sjezdili jsme s ní půlku Evropy od Chorvatska až po Dánsko. Byla to velká rodinná zábava. Teď už je jí osm let a na soutěže je stará, ale tehdy to byla opravdová šampionka,“ chlubí se Vitula. „Její plemeno pochází z Afriky a původně hlídalo proti lvům, ale nikdy jsem neslyšel, že by šlo třeba po dětech jako vlčáci. Shagina je přátelská, ale občas umíněná a mazaná.“ 
I když se Jan Vitula nějaký čas pohyboval na ministerstvu školství, kde se specializoval na evropské projekty, je nejradši starostou Židlochovic. „Za dobu, co jsem dělal kolem projektů, jsem si v hlavě nashromáždil spoustu nápadů a do těch se teď pouštím, takže ze mě podřízení šílejí, ale věřím, že díky nim za čtyři či pět let budou Židlochovice úplně jiné,“ dodává. 

***

Předvolební seriál S čím jde do voleb koalice TOP 09, Žít Brno a nezávislých starostů: Větší samostatnost středních škol, prohlubování postavení regionu jako centra výzkumu. Silnice bez děr a kolon, dostupnější a komfortnější vlaková doprava a rychlé spojení se světem. Minimalizace produkce odpadu a zadržení vody v krajině.