Jmenuji se Kristýna Ryšavá, je mi 27 let a pracuji jako právnička ve Frank Bold, kde se nejčastěji zabývám právem životního prostředí. Ve volném čase se převážně věnuji politice (jsem členkou strany TOP 09 v Brně). V poslední době často přemýšlím, proč je nálada ve společnosti dle průzkumů veřejného mínění čím dál tím více protievropská. Důvodů by se dalo najít určitě více. Potkávám se s názory, že Evropská unie je zbytečná a drahá instituce, která jen nařizuje nesmysly, zvyšuje byrokracii, členské státy nemají ve skutečnosti rovné podmínky a je omezována jejich suverenita. Ano, EU v mnohém není dokonalá, ale to není ostatně ani demokracie. Aby se tento negativní trend změnil, je důležité veřejnosti připomínat nejen to, jaké zásadní výhody díky EU máme, ale hlavně také jak vůbec funguje. Proto se chci podělit o mé zkušenosti a zážitky z měsíční stáže v Evropském parlamentu (EP) u europoslance Luďka Niedermayera, kterou právě absolvuji. A posuďte už sami, zda jsou výtky vůči EU oprávněné či nikoliv.
První den v EP byl ve znamení seznamování: seznamování s českými kolegy, kteří s panem Niedermayerem tvoří skvěle sehraný tým a pracují s nasazením, které se tak často nevidí, seznamování s majestátními prostory budovy EP sídlící na Place du Luxembourg, seznamování s odlišnými pracovními návyky (např. jiná pracovní doba).
Následující den jsme s mým kolegou stážistou měli úvodní schůzku s panem Niedermayerem navzdory jeho časové vytíženosti. Bavili jsme se o tom, co od stáže očekáváme, o jaká témata se zajímáme. Na základě našeho zaměření nám bude zadávána práce po dobu celé stáže. V mém případě je tímto tématem cirkulární ekonomika (oběhové hospodářství). Cílem cirkulární ekonomiky je přechod k efektivnějšímu hospodářství využívajícím zdroje udržitelným způsobem. Evropská komise (EK) přijala balíček obsahující opatření, která mají přispět k větší míře recyklace a opětovného využívání výrobků, což by v důsledku mohlo mít pozitivní dopad nejen na životní prostředí, ale i ekonomiku. Nicméně zatím byly zahájeny pouze přípravné kroky. Pro naplnění opatření bude nutná spolupráce se subjekty na různých úrovních (občané, obce, společnosti atd.).
Bylo nám vysvětleno, na jakém základním principu EP funguje. Tvoří jej 751 poslanců zvolených v přímých volbách, kteří v EP netvoří skupiny podle státní příslušnosti, nýbrž podle své příslušnosti politické. Konkrétně pan Niedermayer je součástí EPP – Poslaneckého klubu Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů). Europoslanci dále působí v jednotlivých výborech podle svého zaměření, ve kterých připravují podklady pro plenární zasedání EP. V dalších dnech jsem se několik výborů zúčastnila, jelikož se jedná o jeden z mých hlavních úkolů stáže. Konkrétně šlo o výbor ECON (Hospodářství a měna) a ENVI (Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin).
ECON
Na tomto výboru se řešilo hned několik zajímavých témat. Prvním z nich byla diskuze nad opatřeními k ochraně whistleblowerů[1] působících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací společností a státních orgánů, zejména jaká pravidla nastavit, aby se whistlebloweři neobávali postihu, pokud na nějaké nekalé praktiky společností či státních orgánů upozorní. Návrh těchto opatření byl předložen jako reakce na kauzy Panama Papers a Luxleaks. Co mě osobně zaujalo, navrhuje se například opatření, aby vznikl fond, ze kterého by se whistleblowerům mohla poskytovat finanční kompenzace při ztrátě zaměstnání či na právní služby. Na druhou stranu z diskuze nebylo prozatím zřejmé, jakým způsobem bude nastavena hranice odpovědnosti whistleblowerů tak, aby naopak nedošlo ke zneužívání tohoto institutu. Následovala diskuze o rozpočtu EU na rok 2018. Neméně zajímavý byl i příspěvek pana Niedermayera jako zpravodaje k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty. Výbor byl následně zakončen projednáváním směrnic Rady o společném základu daně a společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob, což je pro mnohé státy téma kontroverzní, a diskuze bude nadále probíhat.
ENVI
Ve výboru ENVI se projednával návrh směrnice, kterou by se změnila směrnice o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. V rámci této debaty panovala jednoznačná shoda o tom, že zdraví zaměstnanců musí v každém členském státě převažovat nad ekonomikou, za tímto účelem je třeba prověřit nastavené limity některých škodlivých látek a případně je zpřísnit, bude-li to pro státy dosažitelné. Dalším tématem byla problematika biologické rozmanitosti, respektive jak nejlépe dosáhnout rovnováhy mezi přírodou a hospodářskou činností. Téma bylo diskutováno nad konkrétními příklady z různých členských zemí jako např. problém s vlky, medvědy či kormorány.
Ze všech diskuzí jsem zatím nabyla dojmu, že se ke každému z témat přistupuje zodpovědně, diskuze je věcná a kultivovaná. Zpravodajové, stínoví zpravodajové, případně další diskutéři jsou na výborech připraveni a jde-li o citlivější problematiku, je zde snaha dosáhnout kompromisu.
Brusel není jenom o politice
Brusel jsem si oblíbila již po dvou dnech. První týden jsem měla zpestřený procházkou centrem se zastávkami na Grand Place, Mont des Arts a Manneken Pis. Mimochodem nikdy před Belgičany neříkejte, že vám uličky připomínají Paříž, jsou to velcí patrioti. Dejte také pozor na množství piva, co vypijete, lahve jsou často menší než u nás, ale o to zrádnější (doporučuji bar Delirium Café s více než 2000 druhů piv). Téměř v každém parku, co jsem navštívila, se stále něco děje. Namátkou například příjemné setkání nadšenců komiksu v Parc Royal. A týden nemohl skončit lépe – víkend jsem strávila na pobřeží u malebného městečka Knockke-Heist.
Tak zase za týden. Au revoir :-)
Kristýna Ryšavá
V Bruselu 6. září 2017
