Na to, že by se někdy nudil, si Boris Vaculík (35) opravdu stěžovat nemůže. Autokrosový závodník ze Znojma se loni stal mistrem Zóny střední Evropy v královské čtyřlitrové divizi. K tomu se úspěšně stará o rozvoj své firmy, studuje vysokoškolskou nástavbu MBA a aby toho nebylo málo, začal se angažovat ve veřejném životě a stal se místopředsedou strany TOP 09 na Znojemsku.
Co Vás vlastně k závodění přivedlo?
Jednoho pátečního večera před asi deseti lety mi kamarád nabídl možnost
zazávodit si s plecháčem, závody se jeli v neděli. Zazávodil jsem si a už jsem
u toho zůstal. Dá se říci, že jsem k tomu přišel jako slepý k houslím (smích).
Od té doby se Vám daří, jaký máte recept na úspěch?
Nevím, jestli je to publikovatelné, rozhodně večer před závody nevypít víc než dvě lahve vína (smích). Ne, recept na úspěch jako takový asi není. Vždy záleží na podmínkách, ve kterých jedete. Rozhodně se vyplatí mít připravenou techniku na špičkové úrovni a nepodcenit soupeře.
Závodím pro radost a předpokládám, že se budu bavit i nadále. Mám jednu velkou výhodu a to, že na závody jezdím s čistou hlavou. Samozřejmě, že ze všeho nejraději vyhrávám. To určitě každý závodník. Na druhou stranu, když to nevyjde, svět se nezboří.
Jak hodnotíte minulou sezónu? Co se povedlo a co naopak nevyšlo?
Loňskou
sezonu hodnotím poměrně kladně. Vyjeli jsme s novým a syrovým autem,
bohužel jsme dostali pozdě motor a tím pádem jsme museli kompletně překopat
naše priority. Nestihli jsme začátek sezony jak v Mistrovství Evropy tak Mistrovství
republiky a sezónu proto pojali jako testovací. Zkoušeli jsme spoustu nových
komponentů s tím, že jsme si dali za cíl postavit plně konkurenceschopné
auto jak v republikovém, tak i evropském měřítku.
I tak jste ale řadu závodů vyhrál...
Od poloviny sezony auto začalo fungovat a i já si zvykl na výrazně silnější motor a jinou koncepci náprav, než jsme jeli v předchozích letech. K vrcholům sezony patří 1. místo v Mistrovství republiky v Přibicích a tři vítězství v mistrovství Zóny střední Evropy, kde jsem zvítězil celkově. Bohužel jsem v domácím mistrovství třikrát odpadl z medailových umístění a tyto body nám pak chyběly v celkovém hodnocení. Se sezonou jako takovou jsem ale spokojen a do té letošní budeme dostatečně připravení.
Takže na letošní sezónu máte nachystanou špičkovou buginu?
Zásadní
změny přišly již loni, letos bude jiné pérování, lehká úprava motoru a systém
řazení powershift, tzn. řazení pod plným plynem. Mělo by to zase ubrat nějakou
tu desetinku na kolo. Taky bych se neurazil, kdyby mi na motorové brzdě našli
k těm 518 koním nějaké to hříbátko navíc, protože výkonu není nikdy dost.
Techniku bychom měli mít na slušné úrovni, neříkám, že nejlepší, ale slušnou.
Nemůžu si dávat nižší než velmi smělé cíle, tudíž uděláme vše pro to, abychom
se dostali mezi nejlepší tři v tuzemském mistrovství.
Jak je závodění náročné na čas, netrpí tím
osobní život?
Pokud chci dělat cokoli na slušné úrovni, musím tomu něco obětovat a čas je
bohužel to, co mě tlačí nejvíc. Nejsem profesionální jezdec, takže rodina a
práce bude vždy v popředí. Momentálně jsem uprostřed zimní přípravy pod
nesmlouvavou rukou kondičního trenéra Luboše Bednáře. Na konci března by mělo
být auto hotové, takže pokud nebude po kolena bláta, začneme testovat a ladit
podvozek a převodovky.
Závodí i oba synové, co na to žena, nebojí se o vás?
Bez podpory a pochopení v rodině se podobné aktivity dělat nedají, proto jsem velmi rád, že nás moje žena podporuje a jezdí s námi po závodech. Vojtík - starší syn - jel loni svou třetí sezónu v Mistrovství republiky a v konkurenci 15 jezdců obsadil velmi pěkné 3. místo, když několikrát zvítězil a pravidelně se umísťoval na stupních vítězů. Pro letošní sezonu postupuje o třídu výš a do jeho loňského speciálu naskočí mladší ze synů - Martínek, který v dubnu dovrší minimální věk 5 let pro start v této kategorii. Neočekávám žádné pronikavé úspěchy, neboť se budou oba učit, Vojtík si musí zvyknout na trojnásobně silnější auto a řazení, Martínek je úplný začátečník, půjde o jeho první, seznamovací sezónu, takže jediné co si přeju, je co nejmíň kolostřešních situací. Ale to ostatně přeji i sobě.
Loni jste se také začal angažovat ve veřejném životě, stal jste se místopředsedou strany TOP 09 na Znojemsku. Co Vás k politice přivedlo?
Do
politiky mě přivedla chuť to zkusit a dokázat jít jiným směrem, než je dosud
obvyklé. Je to pro mě velká výzva. Když se začalo mluvit o vzniku strany TOP 09,
naprosto jsem se ztotožnil s názory zakladatelů a rozhodl se udělat tento
krok.
V politice jsem nováček, mile mě překvapilo, že se i na Znojemsku objevuje
spousta nových tváří nepoznamenaných zákulisními boji, které mají chuť do
práce.
Chci pomoci k tomu, aby se TOP 09 etablovala na Znojemsku jako
perspektivní partner pro všechny občany, který si na nic nehraje, neslibuje
nesplnitelné a může se komukoliv podívat do očí.
Dají se zkušenosti z podnikání nějak využít v politice nebo naopak?
Myslím, že komunální politik by měl být především dobrý manažer, který se nesmí oprostit od kontaktu s širokou veřejností. Dle mého názoru mají lidé zvyklí řídit podnik velmi dobré předpoklady k tomu, aby dobře a zodpovědně řídili obce i města.
