Pořizovat změny územního plánu je zákonná povinnost, v Brně se však žádná aktualizace čtvrt století starého územního plánu nestala už od roku 2009. Soubory aktualizací č. 40 až 45 nakonec po letech experimentů zmutovaly do balíčku 43+ (290 změn) a z něj se nakonec stal soubor 43- (150 změn). Jeho schválení a platnost se předpokládá v polovině roku 2020, což se s ohledem na dosavadní vývoj jeví jako předpoklad velmi optimistický. Přesto, pokud se tak stane, bude tato změna platit maximálně dva roky, protože nejpozději na konci roku 2022 musí začít platit územní plán nový. Jinak od 1.1.2023 nebude mít Brno územní plán žádný.
Pro běžného občana je tato situace velmi nepřehledná a nepříjemná, neboť na své změny čeká zatím bezvýsledně deset let. Developery a obce pak blokují nejasné výklady některých ustanovení a morální zastaralost náplní funkčních ploch. To vše způsobuje prudký nárůst cen nemovistostí, protože jakákoliv nová výstavba je blokována nefunkčním územním plánem.
Vypracování změn územního plánu, a současně zpracování tzv. nového územního plánu (který však pochází z roku 2004) stojí desítky miliónů, platnost změn přitom bude maximálně dva roky, tzv.nový se bude muset ihned aktualizovat, protože už je vlastně také zastaralý.
Co když Brno nebude mít územní plán žádný?
Na první pohled je to šílená varianta, při bližším zkoumání ale zjistíte, že má vlastně řadu výhod.
Jaké?
Stavět se bude moci jen v zastavěném území tzv. intravilánu, tudíž se nebude zabírat zemědělská půda, město se nebude rozlézat do krajiny. Současně nebude nikdo limitován jak má svlj majetek funknčně využívat. Padnou omezení jako max. 50 % bytů v domě nebo index podlažní plochy, který stejně nefunguje.
A to si pak může každý stavět, co chce? Třeba soused si postaví obchodní dům nebo továrnu vedle mého domu?
Ne, stavebník musí nadále splnit všechny zákonné povinnosti, ať už se týkají dopravy, životního prostředí nebo třeba hluku či zastínění okolí. To hlavní co se mění je, že vám nikdo nemůže přikázat zda to bude bytový dům, nebo tam budou kanceláře nebo škola.
Územní plán řeší ale mimo jiné dopravní stavby, třeba Velký městský okruh, nebude tím ohrožena jejich výstavba?
Problém je, že ty trasy ve 25 let starém územním lánu se stejně nedodržují viz např. Zábrdovický most, kde bylo plánováno prodloužení ulice v přímém směru a stejně se tak nestalo. Ty kíčové dopravní stavby, jako právě Velký městský okruh, jsou zakotveny v nadřazené územně plánovací dokumentaci, takže jejich realizace je možná.
A to by Brno už nikdy nemělo územní plán? To si nedovedu představit.
Ne, to určitě ne. Tady to období absence územního plánu by bylo jen po dobu nezbytně nutnou, než by byl zpracována a schválen opravdu nový územní plán, což může být cca 5 let. Pokud by během té doby vznikly nějaké stavební excesy, pak by to jen zvýšilo tlak veřejnosti, aby byl úzenní plán co nejdříve zpracován a schválen, ne napadán a rušen.
Jak se vlastně ruší územní plán?
Územním plán je aplikován tzv. opatřením obecné povahy , tím stejným procesem se dá zrušit.
Odpovídá: Petr Kunc, předseda TOP 09 Brno-město
V Brně dne 5. srpna 2019
