Může být chytrá i popelnice na rohu ulice? Proč ne. Například v Praze, Brně a ve Zlíně už fungují na některých místech odpadkové nádoby, které jsou schopné vyhozené věci lisovat, a vejde se tak do nich až čtyřikrát více odpadků než do běžné popelnice. Když jsou plné, vyšlou díky zabudované SIM kartě informace o svém stavu a popeláři je přijedou vysypat.
Mezi takzvaná chytrá řešení, jež se stávají investičními hity domácích měst, lze ale zařadit mnohem více novinek, které obce zvažují nebo již testují. Figurují mezi nimi rychlonabíjecí stanice pro elektromobily, senzory volných parkovacích míst, inteligentní osvětlení veřejných míst i zastávky hromadné dopravy s aktuálními informacemi o spojích, kultuře nebo počasí.
V neposlední řadě sem patří také pohodlné odbavování cestujících v MHD pomocí bezkontaktních technologií. U těch je pak cílem do budoucna umožnit občanům platit tak, aby vyřešili všechny své platby za služby, které ve městě využívají, bezhotovostně. Rostoucí poptávku municipalit podle něj nejlépe charakterizuje odhadovaná suma 100 miliard korun, kterou mají česká a moravská města a obce investovat do chytrých řešení do roku 2019.
Jedním z průkopníků vize chytrého města je Brno, které zřejmě hledí nejdále.
„Koncept jsme si rozdělili do tří oblastí. První jsou chytré zdroje, tam patří doprava, energetika, rozvoj a budování města. Další je chytrá kvalita života, kam patří vzdělávání, nabídka služeb a další sociální záležitost,“ říká předseda komise Smart City RMB Jaroslav Kacer a dodává: „Poslední je chytrá veřejná správa, což představuje efektivní komunikaci s občany. Nám jde v prvé řadě o změnu přístupu, kdy je věci třeba řešit nově a využívat nových technologií.“
Brno má v současnosti několik pilotních projektů, které zvažuje spustit či už k nim přistoupilo. „Například testujeme parkovací senzory, jak a kdy stojí na Rooseveltově ulici auta. Sledujeme obsazenost, která se porovnává s daty z parkovacích automatů. Zjišťujeme tak počty lidí, kteří parkují načerno,“ říká Kacer.
Důležitá je podle předsedy komise Smart City takzvaná modularita, tedy aby jednotlivá řešení fungovala jako stavebnice. Pokud se například ukáže, že existuje lepší řešení, neměl by pro město být problém takovou technologii s nepříliš velkými náklady změnit.
Lidové noviny, 29. 2. 2016, str. 13
