Rozumně plánovaný a udržitelný rozvoj by měl být hlavním motorem města. Každý zástupce města by si měl vzít za cíl, aby město předal nové generaci v lepším stavu, než ve kterém bylo.
Trochu mě mrzí, že vedení města Brna prioritně neřeší otázku kvality života ve městě. Vždyť přeci v takovém městě bude chtít žít více lidí, město samo o sobě bude žít, nebude jen pracovním místem, nevylidní se a nestane se městem duchů. V současné době počet obyvatel města osciluje kolem hodnoty pod 400 tisíc, přičemž celosvětovým trendem je nárůst městské populace. Již více než 50 % lidí žije ve městech. I Vídeň má za cíl navýšit počet obyvatel, a to na hodnotu z dob císařství - tedy 2 milióny obyvatel.
Jedním z prvních kroků by měla být koncepce obecního bydlení tak, aby zde byla nabídka bydlení pro širokou skupinu obyvatel. Je nutné rozlišit tzv. sociální bydlení a formu městského bydlení pro občany, kteří nedosáhnou na koupi vlastního. Bez nové výstavby však není rozvoj Brna možný a město nemusí být primárním investorem, ale mělo by vytvářet podmínky.
Pro rozvoj města je však klíčový Územní plán města Brna (ÚPmB). V současnosti se v něm a jeho změnách však nevyznají ani odborníci. Platný ÚPmB z roku 1994 používá principy plánování ze 70. a 80. let, které neodpovídají současným potřebám města a jeho obyvatel. Na přípravě nového ÚPmB se však nepracuje, čímž hrozí, že od 1.1.2021 nebude mít Brno platný žádný plán a vše se bude řídit stavebním zákonem, což umožní výstavu pouze v intravilánu. A já se ptám - v čím zájmu je konzervace současného stavu???
Město má k dispozici několik brownfieldů, na kterých může být uplatněn princip diverzity, jako u nové výstavby, s možností volnočasového využití, nakupování i pracovních míst. Příkladem může být opět Vídeň, jejíž nová čtvrť Aspern je vybudována v oblasti bývalého letiště.
Jaroslav Kacer, člen Zastupitelstva města Brna (TOP 09)
Brněnský Metropolitan, duben 2016
