Obecně známé vysokorychlostní tratě, které slouží v Japonsku již od šedesátých a v západní Evropě od osmdesátých let minulého století měly za cíl navýšit rychlost a konkurenceschopnost železnice vůči letecké přepravě. V dnešní době jsme již dál. Dosavadní absenci vysokorychlostní tratě v Brně můžeme přetavit ve výhodu a začít rovnou s budováním Hyperloopu, zejména jsou-li investiční náklady na obě technologie srovnatelné a provozní náklady budou dokonce nižší. Brno by se tak mohlo v blízké budoucnosti dostat na pilotní dopravní trasu se spojením do Prahy, Bratislavy, Budapeští či Vídní v řádu několika minut. Nedokáži ani dohlédnout, co se vše tímto krokem změní. Nejde však jen o propojování blízkých měst, ale o ověření zda tato nová technologie nepřinese levnější, bezpečnější a k životnímu prostředí šetrnější dopravu.
Primárním cílem a nespornou výhodou zapojení města do komunity kolem technologie Hyperloop je napojení místních brněnských firem, startupů, univerzit či vědeckých center, které mohou pro tuto technologii dále vytvářet nová chytrá řešení. Sekundárně mohou poznatky o nových materiálech použitých pro výrobu dopravní kapsle, či promítání umělé reality oken učinit posun v bezpečnosti letecké a osobní dopravy, a zároveň zvýšit komfort cestujících. Využít lze i pylony držící Hyperloop tubusy, které mohou sloužit jako zásobníky energie, dobíjecí místa, vertikální zahrady či zásobník vody. Povrch tubusu pak může sloužit ke sběru elektrické energie prostřednictvím solárních panelů, čímž může Hyperloop více energie vyrobit než spotřebovat.
Jaroslav Kacer (TOP 09), náměstek primátora města Brna
V Brně dne 31. října 2016
