"Město musí fungovat jako stavebnice," říká Kacer. Brno v roce 2050 má být podle něj také komunikativní a otevřené.
O budování chytrého města mluví v Česku téměř každá větší radnice. Brno je ale první, které určilo člověka přímo z vedení, aby vylepšení města pomocí informačních technologií řídil. Po jarních sporech v městské koalici jmenovalo náměstkem pro smart city Jaroslava Kacera z TOP 09, oblastního předsedu strany, která rozšířila vládní tým lidovců, hnutí ANO, Žít Brno a Strany zelených.
Dohlédnout má na lepší využití dopravní sítě, zásobování vodou, nakládání s odpady nebo na účinnější veřejné osvětlení či vytápění budov. Především ale musí vytvořit novou strategii, podle níž se bude Brno rozvíjet až do roku 2050. Podle jeho vize budou město v budoucnu řídit všechny další koalice. A také podle ní budou investovat veřejné peníze.
"Vize bude založená na sedmi základních principech: otevřenosti, odpovědnosti, ohleduplnosti, efektivitě, chytrosti, různorodosti a modularitě," popisuje Kacer. "Samotný dokument bude řešit všechny oblasti městského rozvoje, včetně občanských služeb, kultury nebo e-governmentu čili elektronizace veřejné správy," říká.
Ve strategii má například zaznít, jaký podíl vlastního majetku oproti soukromému by město mělo mít nebo kolik potřebuje finančních a energetických zdrojů. Navrhnout má i poměr zeleně a veřejného prostoru proti zástavbě či vytipovat, který druh firemního podnikání si zaslouží podporu radnice.
Kacer zdůrazňuje, že vytvořit smart city neznamená prošpikovat město USB zástrčkami a chytrými senzory, jak si lidé představují. "Jde hlavně o změnu v přístupu. Osmdesát procent smart city tvoří komunikace mezi politiky, obyvateli, firmami, akademickou sférou, odborníky i developery. Technologie jsou jen jedním z nástrojů," říká.
Právě taková diskuse dnes podle Kacera v Brně nefunguje. "Obyvatelé mají roztříštěné úřední služby i informace o dění ve městě. Máme mnoho různých webů pro různé projekty. Některé informace − hlavně ty o dopravě − nejsou dohledatelné vůbec. O nějaké koncepci nemůže být řeč," vysvětluje.
Aby se z Brna stalo chytré město, je podle náměstka potřeba sestěhovat úřady na jedno místo, zjednodušit občanům přístup k informacím a zpřístupnit takzvaná městská data.
Kacer chce proto prosadit vznik veřejné internetové schránky, do níž by městské úřady a firmy vkládaly například data z dopravních kamer, díky nimž je možné vysledovat, kde se pohybuje nejvíc aut nebo kde vznikají další komplikace ve veřejné dopravě. Do rozvoje smart city by podle něj mělo Brno investovat stovky milionů korun ročně.
"Zdaleka se to ale netýká jen dopravy. Chtěli bychom, aby nám přístup ke svým anonymním datům umožnili i mobilní operátoři, poskytovatelé energie nebo developeři. Zkrátka všichni, kdo mají informace o tom, co a jak se ve městě odehrává."
Za ukázkový příklad Kacer označuje Londýn, který shromažďuje a zveřejňuje data od soukromých firem. "Ta mohou použít vývojáři různých aplikací a zefektivnit jimi chod města, pomoci úřadům a také nastartovat byznys," míní.
Příkladů z cizích měst má nový brněnský náměstek hned několik. Jako ukázku dobře zvládnutého územního rozvoje zmiňuje Kodaň, Stockholm chválí jako průkopníka moderního odpadového hospodářství. Estonský Tallinn zase připomíná kvůli elektronizaci veřejné správy.
"Chceme si vzít to nejlepší ze všech těchto měst. Navíc bychom se ale měli dívat, co se jinde nepovedlo, a poučit se," podotýká s tím, že špatným příkladem je třeba pražská Opencard.
"Město musí fungovat jako stavebnice. Nemůžeme mít obří uzamčené systémy, které nelze jednoduše vyjmout a nahradit jinými. Naopak chceme jít cestou, kdy ve městě bude existovat jeden celek, ze kterého můžete jednotlivé díly vyndávat a nahrazovat jinými podle libosti, aniž by se kvůli tomu musel překopávat samotný systém," dodává Kacer.
Na takovém principu má stát například budoucí karta Brňana, i když by nemuselo jít nutně o kartu. Oproti pražské Opencard to může být jiný datový nosič, například mobilní telefon.
Za českého průkopníka chytrého města je považován Písek. Radnice tam instaluje chytré osvětlení nebo čidla na parkovacích stáních. Založila také stránku pisek.urbandata.cz, kde zpřístupňuje veřejnosti informace o provozu města.
Vojtěch Kubát, redaktor HN
Hospodářské noviny, 7. července 2016
