Na současnou tříměsíční výluku brněnského hlavního nádraží naváže v příštím roce další výluka, která bude trvat 22 měsíců. V mezidobí část spojů jezdí místo centra ze židenického nádraží, Dolního nádraží či Králova Pole. Tato situace je vynucena potřebou opravy hlavního nádraží, může však nakonec být velkou inspirací pro budoucnost železniční dopravy v Brně.
„Nové nádraží, ať už v jakékoliv poloze, se v nejbližších 20 letech nezačne ani stavět. Současný stav na hlavním nádraží však po tu dobu udržitelný není. Řešením by mohlo být využití ostatních nádraží v Brně a rozdělení dopravy mezi ně,“ nastiňuje řešení jihomoravský krajský zastupitel a kandidát TOP 09 pro volby do Poslanecké sněmovny Petr Kunc.
To by v praxi mohlo vypadat tak, že na hlavní nádraží by dále jezdily příměstské vlaky např. z Tišnova, aby ti, co do Brna jezdí denně za prací, mohli využít přímého přestupu na MHD. Dále by zde mohly jezdit dálkové mezinárodní vlaky. Pokud by ale někdo chtěl jet třeba Regiojetem do Prahy Vídně či Bratislavy, jel by ze Židenic. Podobně by mohla být část spojů rozdělena mezi ostatní nádraží.
„Je to zcela proti tomu, jak k dopravě přistupují evropská města, která se samozřejmě snaží nádraží a přestupní uzly spojit v jedno místo. Bohužel v Brně to není z mnoha důvodů možné, a tak nezbývá než hledat jinou cestu,“ říká Petr Kunc.
Vše by muselo být velmi dobře naplánováno – propojení jednotlivých nádraží včetně přestupu na hromadnou dopravu, trasy linek a podobně. Také by muselo dojít k jejich modernizaci, případně i rozšíření dotčených nádraží.
„Pořád by to ale stálo řádově méně než nádraží nové. Mnou preferovaný záměr je v podstatě v souladu s platným Územním plánem města Brna – zůstává zachováno hlavní nádraží ve stávající poloze, zvýší se prestiž okolních nádraží a zlepší se jejich technický stav. Takový plán lze navíc realizovat v poměrně krátké době a pro jeho financování je možné využít operační program Doprava II. Není to ideální stav, ale je to patrně jediné reálně možné řešení vlakové dopravy v Brně na budoucích 20-30 let,“ dodává Petr Kunc.
Vysokorychlostní tratě by se podle něj pak řešily samostatně na okraji města, případně s přímou návazností na Letiště Brno.
Andrea Smolková, krajská manažerka TOP 09 JMK
V Brně dne 26. června 2017
