Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně a vážení kolegové,
konsolidace veřejných financí není úkolem pro slabá srdce, ale je to úkolem pro jasné hlavy a pevné ruce.
Dnes se bavíme o návrhu zákona, kterým se vracíme zaplaťpánbůh k selské logice. Když si něco chci koupit, musím na to mít. K výdajům, byť vynuceným, musíme hledat příjmy. A ty stát může najít bohužel jen v daních nebo svých úsporách. Možná to zní banálně, ale tato logika u minulé správy státní kasy chyběla. Když si vybavím, jaký chaos vládl na ministerstvu zdravotnictví, když si vybavím, jaký chaos vládl na ministerstvu financí pod vedením rádoby ministryně financí Schillerové, tak jsem rád, že konečně někdo našel odvahu a staví se k tomu, že je potřeba veřejné finance konsolidovat. Neměli bychom zapomínat na to, že se vrací něco, po čem odpovědní hospodáři zoufale volali dlouhá léta. Pečlivě jsem sledoval debatu k tomuto návrhu a dovolím si okomentovat z mého pohledu dva důležité okamžiky.
Oba okamžiky či postřehy vycházejí z kritiky spíše z pravicového názorového spektra. Pro některé mé ctihodné kolegyně a kolegy není balíček dostatečně ambiciózní. Pro jiné obsahuje dílčí chyby, avšak pro některé senátory, respektive senátorky jsou to chyby zásadní. Já oba názory chápu. Také vnímám, že balíček neřeší dluhy vlád minulých, ale vítám, že tahle vláda nezatne sekeru hlouběji než ta minulá. Že dorovnají zvýšení nákladů, které vznikly zejména v oblasti obrany a školství. Byť bych radši rozjetý dluhový vlak zastavoval, než snižoval jeho zrychlení, tak návrat k logice odpovědného hospodaření – když něco chci, musím vědět, kde na to vezmu – je pro mě významnější než lítost nad tím, že to nejde rychleji. Každý, kdo někdy působil v samosprávě, ví, jak je těžké najít kompromis a jen se domluvit na tom, kde postavím chodník, kde udělám silnici, kde vybuduji koupaliště. Jak je těžké na to najít financování. Každý, kdo někdy starostoval, ví, že když něco chci, musím na to mít. Proto jsem rád, že tato vláda jasně deklaruje to, že ví, jak funguje trojčlenka. To, že ví, že funguje vazba mezi příjmy a výdaji. To, že ví, že donekonečna nelze zvyšovat výdaje a k tomu zároveň snižovat příjmy. To, že tato vláda ví, že když chci řešit deficit, tak na to prostě někde musím vzít nebo někomu ubrat. To, co k tomu říká opozice, je, že nic takového neexistuje. Argument, že můžeme snižovat deficit a nikdo nic nepocítí, je blábol, je to nesmysl.
Dámy a pánové, premiér a celá vláda jasně říká, že tohle utahování opasků nebude tak drsné, jako byly Klausovy balíčky nebo všechna opatření vlády v roce 2010. Dopad balíčku by podle expertů Národní rozpočtové rady svým objemem neměl ohrozit ekonomické oživení a zároveň má potenciál nastolit pozitivní rozpočtové trendy do budoucna.Považuji za důležité zmínit, a mnohdy se o tom nepíše, že zátěž je rovnoměrně rozložena mezi všechny segmenty společnosti. Žádné jednotlivosti návrhu nepovažuji za tolik zásadní, aby zdržovaly proces konsolidace veřejných financí. Nepochybuji o tom, že některé opravy budou nutné, ale také vím, na kolika kompromisech musel tento návrh vzniknout. Ano, Senát je komorou, jejíž práce mj. spočívá v kontrole a zlepšování návrhů z Poslanecké sněmovny. V tomto případě, a víme to všichni, že je to zákon, který potřebuje schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.
Vážený pane ministře, dovolím si být vůči vám osobní a rád bych vám poděkoval za odvahu. V dnešní době neuvěřitelného populismu, zloby, hlouposti a arogance je tento váš postoj z mého pohledu potřeba ocenit. Děkuji vám za něj.
Dámy a pánové, děkuji, že jste mě vyslechli, přeji všechno dobré.
(Potlesk.)
Upravený stenozáznam jednání Senátu.
Tomáš Třetina/TOP 09, senátor
V Praze dne 20. listopadu 2023
