Kunc: Brněnské letiště se potýká s několika závažnými problémy

Byl jsem osloven piloty malých letadel, kteří využívají pro své soukromé lety areál HERBST AERO, který je součástí Letiště Tuřany, a pro které jsou nově uvažovaná pravidla provozu v podstatě likvidační. Jako zastupitel Jihomoravského kraje, a současně předseda klubu, jsem rád přijal pozvání se s problémem seznámit přímo na místě, kam jsem se vydal s kolegou, radním Jihomoravského kraje, Tomášem Soukalem (ČSSD), aktivním pilotem.

Problém spočívá v nových pravidlech „bezpečnosti“, které vyjímají plochu před soukromými hangáry z prostoru letiště, vytváří nové oplocení a bránu. Tím je de facto potřeba přes bránu letadlo přetlačit, čili buď popojíždět s motorem po travnaté ploše až k bráně, tam motor vypnout, vyčkat na otevření brány a znovu nastartovat. Na to však nejsou motory letadel stavěny a teplý motor se obtížně startuje. Pak zbývá jen možnost letadlo ručně dotlačit k bráně a pak teprve startovat. Předtím ale ještě potřebujete natankovat a tak se celá trasa tlačení letadla šplhá na vzdálenost delší než 300 m. Jelikož hmotnost letadla je cca 1,5 tun, jeho transport po travnaté ploše není vůbec snadný.

Další problém je povolení vstupu, pokud pilot letí (i s pasažérem) z letiště Tuřany a znovu přistává na stejném letišti bez mezipřistání, pak může být odbaven spolu s pilotem. Pokud by ale chtěl například letět do Ostravy, pak musí být nově odbaven v letištní hale, za což musí zaplatit. Poněkud neřešitelné pak je, pokud by se pasažér nebo pilot rozhodl zastavit někde neplánovaně, pak de facto pasažér nemůže vystoupit, neboť nebyl odbaven v letištní hale. Stejně tak musí být nově odbaveni v letištní hale (opět za poplatek) i servisní mechanici.

Řešením je, aby prostor před soukromými hangáry byl odbavovací plocha, pak lze pasažéry soukromých letadel odbavit v rámci tohoto areálu a letadlo může přijíždět s motorem hned od hangáru. Tomuto řešení (jinak obyvklému na ostatních letištích) se však vedení Letiště Brno-Tuřany brání.

Je veřejným tajemstvím, že poté, co minulé vedení Jihomoravského kraje pronajalo letiště a všechny plochy kolem něj na 50! let soukromé společnosti (solární park dokonce na 60 let), je jejím hlavním finančním příjmem zisk ze solární elektrárny a nájemních a skladovacích hal. O zájmu na rozvoji letecké dopravy se dá hovořit jen velmi těžko.

U posledních dvou hal, budovaných k výše uvedenému záměru, pak panuje velmi silné podezření, že byly postaveny (a jedna dokonce provozována) bez platného stavebního povolení a bez souhlasu majitele pozemku, tj. Jihomoravského kraje. Pravděpodobně se tak jedná o černou stavbu. Po osobním prošetření jsem tedy podal podnět stavebnímu úřadu, kontrolnímu výboru Jihomoravského kraje i panu hejtmanovi, aby se tímto problémem zabývali.

Ze své pozice budu s kolegy pracovat na tom, aby brněnské letiště fungovalo a aby se letecká doprava, soukromá i veřejná, co nejvíce rozvíjela. Při této příležitosti navrhnu, aby se letiště jmenovalo po brněnském rodákovi, významné osobnosti experimentání fyziky spojené s letectvím, Ernstu Machovi, který pochází z nedalekých Chrlic. Po něm je mimo jiné pojmenováno tzv. Machovo číslo, které udává, kolikát je letadlo rychlejší než zvuk. Město Brno je významným centrem vědy, bylo by dobré si to připomenout i  touto osobností.