Doležel: Mýty a fakta kolem Hotelu Slovan

Jak je to vlastně s Hotelem Slovan? Nejdříve základní fakta. 

• Současnému majiteli bylo v roce 2017 vydáno stavební povolení na opravu fasády a výměnu oken. 
• Majitel Hotelu před dvěma lety informoval vlastníky sousedních objektů o tom, že po rekonstrukci pasáže (na níž ovšem neměl nikdy vydáno stavební povolení) bude prostor přístupný, citlivě rekonstruovaný a navrátí se mu funkce obchodní pasáže. 
• Ve chvíli, kdy od sousedních vlastníků získal potřebné souhlasy, přestal s nimi komunikovat. 
• Stavební práce, které každý den v pasáži a dalších vnitřních prostorách probíhají, jsou prováděny bez stavebního povolení a tedy načerno. Doslova za bílého dne tak vzniká v centru města černá stavba.
• Původní obchodní pasáž, která byla přirozeným komunikačním propojením mezi Kounicovou a Lidickou ulicí, bude po dokončení této černé stavby pro veřejnost nepřístupná. Místní obyvatelé, veřejnost nebo třeba návštěvníci Městského divadla, kteří pasáž využívali budou mít prostě smůlu. 
• Celý hotelový komplex vytvořil v roce 1927 prestižní architekt evropského významu Bohuslav Fuchs. V současnosti tak dochází k nevratné likvidaci jeho díla.
• Na jednatele vlastnické společnosti Hotelu, pana Milana Pangráce, už dříve byla podána žaloba s podezřením na stavbu v Tišnově, která byla prováděna v rozporu s územním plánem. Krajský soud v Brně v roce 2015 tuto žalobu přijal. 
• Ve chvíli, kdy se o tuto černou stavbu začal zajímat Stavební úřad díky několika podnětů občanů, začal pan Pangrác ovlivňovat vlastníky sousedních objektů. Prostřednictvím různých výhod jako zvýhodněné parkování v jeho garážích nebo průchodnost objektem pro vybrané osoby, se snaží dosáhnout toho, aby podnět ze Stavebního úřadu a petici za průchod Slovenem byly staženy.
• Po domluvě s autory petice jsem se rozhodl tuto petici vzít na sebe a tato petice dále pokračuje!!

Jsme tedy svědky typického buranského projevu provončního podnikatele devadesátých let. 
A jak to všechno podle mně dopadne? 
Stavební úřad eviduje podnět s podezřením na černou stavbu. Tento týden provedl Stavební úřad místní šetření, ale majitel ani jeho zástupce se nedostavil, takže pracovnice úřadu mohly jen konstatovat nepřítomnost stavebníka. Typické obstrukční jednání. Úřad nyní vypíše nové šetření a obeznámí majitele. Majitel má tak další tři týdny k dobru. Rád bych řekl, že Stavební úřad poté zahají proces o odstranění černé stavby, ale nakonec to skončí tím, že si majitel Hotelu nechá černou stavbu dodatečně zlegalizovat.

A proč je vlastně všechno toto možné? 
Hotel Slovan není nemovitou kulturní památkou a není tak předmětem zájmu památkářů. Ne každý objekt, který je architektonicky hodnotný, má být na seznamu kulturních památek. Stačilo by pouze, kdyby lidi typu pana Pangráce konečně začali dodržovat zákony této země. Ze současného marasmu se nikdy nedostaneme, pokud hulváti budou určovat pravidla hry. Můžeme sice nadávat na Evropskou unii a hledat nepřátele v migrantech a jiných, ale myslíte si, že by se podobná věc stala ve Vídni, Berlíně nebo Paříži? Díky lidem jako je pan Pangrác je tady nadále prostředí srovnatelné spíše s těžkým východem. 

A co by tomu pomohlo? 
Kdyby město Brno usilovalo o vznik památkových zón, které by v soft variantě chránily objekty na plošném území. Takový návrh leží na Ministerstvu kultury od roku 2014. Nedávno se však proti jejich vzniku vyjádřil v televizním rozhovoru Filip Chvátal , což mě opravdu mrzí. Protože pokud nebudeme mít žádný nástroj na to, jak chránit naše kulturní, architektonické a jiné dědictví a kvalitu veřejného prostranství, můžeme se na hezké věci leda tak jezdit dívat někam ven.
Podepisujte prosím petici: https://www.petice24.com/petice_za_pruchod_slovanem