Urubek: Odpadové hospodářství v Brně mělo dobrý rok

Brněnská odpadová a svozová společnost SAKO Brno má za sebou velmi úspěšné období. Loni v březnu v pravidelném provozu otevřela první automatickou třídicí linku u nás. Za půl roku následoval velkokapacitní sběrný dvůr, který je jedním z největších v republice. V areálu fi rmy se dále nachází jediné moravské zařízení na energetické využívání odpadu, které přeměňuje jinak nevyužitelný, avšak spalitelný odpad na teplo a elektrickou energii. „Odpadové hospodářství v Brně dává smysl a je jedinečné hlavně svojí komplexností a účelností,“ říká Pavel Urubek, předseda představenstva SAKO Brno.

Má třídění odpadu, zejména plastového, smysl?

V Brně díky opravdu propracovanému systému odpadového hospodářství určitě ano. Díky nové lince mohl být zaveden multikomoditní sběr plastů, nápojového kartonu, hliníkových obalů a železných obalů, který šetří počet nádob ve městě a zefektivňuje svoz samotný. A naše statistiky potvrzují, že Brňané si na nový způsob třídění postupně zvykají.

Jaké má automatická linka výsledky?

První měsíce provozu jsme věnovali vylaďování a optimalizaci jednotlivých automatických třídících prvků, abychom dosáhli co největšího množství a čistoty vytříděných materiálů. Aktuálně týdně dotřídíme průměrně okolo 150 tun plastů s čistotou více než 85 %, u některých komodit již takřka 100 %, což je kvantitativně i kvalitativně někde jinde než při předchozím ručním třídění.

Kdybyste měl jmenovat její tři největší benefity…

Rozhodně spolehlivost, efektivitu a přínos životnímu prostředí. V lince je mnoho technických prvků, které zefektivňují proces dotřídění plastů a dalších obalů. Za vysokou efektivitou třídění stojí zejména optické separátory, které dokáží odpad rozlišit podle druhu materiálu a barev. V lince máme zabudován také separátor magnetických a separátor nemagnetických kovů, díky nimž je umožněn efektivní sběr kovových obalů. O efektivitě a spolehlivosti jsme již mluvili, ještě bych se chtěl zmínit o přínosu linky pro životní prostředí. Nejenže ze žlutých nádob na území města Brna připravíme k následné recyklaci šestinásobné množství odpadu, v porovnání s předchozí ruční třídírnou, ale o využití třídění odpadu projevují zájem také obce z širší metropolitní oblasti. Provoz brněnské automatické linky tak snižuje podíl odpadu, který by jinak putoval na skládky či k energetickému využití. A také mne hodně těší, že o vytříděné suroviny z automatické linky mají zájem blízké lokální společnosti, takže uhlíková stopa z jejich převážení zůstává nízká.

V sousedství linky jste otevřeli velkokapacitní sběrný dvůr, o němž tvrdíte, že je největší na Moravě? Co stálo za myšlenkou jeho zprovoznění?

Brnu a okolí dlouho scházel dostatečně vybavený prostor, v němž by bylo možné odpad shromažďovat, dotřiďovat a dále ekologicky zpracovávat. Sběrný dvůr, strategicky umístěný mezi areálem třídicí linky a zařízením na energetické využívání odpadu, má tu podstatnou výhodu, že komodity, které přijdou na sběrný dvůr, se potom už nemusí někam složitě a daleko převážet, ale rovnou se s nimi bude dále v místě pracovat. Proto jsme do areálu sběrného dvora umístili také střepiště pro celé Brno, aby úspory v logistice byly co největší a brněnské odpadové hospodářství co nejlogičtější.

V čem je tento sběrný dvůr specifický?

Specifický je v mnoha ohledech. S manipulační plochou skoro tři čtvrtě hektaru jde bezesporu opravdu o jeden z největších sběrných dvorů republiky. Dimenzovali jsme jej na přibližně 15 tisíc tun odpadu ročně, je určen jak veřejnosti, tak živnostníkům. Lze v něm odevzdat prakticky veškerý odpad z podnikání. Dokonce jsme zprovoznili speciální webové stránky www.sberny-dvur-brno.cz, kde si lze z pohodlí kanceláře předchystat zákonné dokumenty ukládané legislativou či uzavřít elektronicky objednávku na svoz odpadu.

Kolik sběrných dvorů se v Brně nyní nachází?

Síť sběrných dvorů je v Brně velmi hustá, co se dostupnosti i vybavení týče. Aktuálně jich v Brně máme 35, což je mezi velkými městy republiky unikátní. Snažíme se, aby docházková vzdálenost pro obyvatele města byla co nejmenší a aby každý den v týdnu byl v příjemné dojezdové vzdálenosti k dispozici alespoň jeden sběrný dvůr. Proto jich má hned několik také nedělní provoz. Kromě sítě sběrných středisek se samozřejmě staráme například o výstavbu podzemních kontejnerů, optimalizaci sítě sběrných míst a o co nejvyšší efektivitu svozu separovaného odpadu, včetně bioodpadu z veřejných prostranství, což je projekt, který úspěšně rozvíjíme již třetím rokem. Zkrátka snažíme se nejen držet, ale i dále rozvíjet již tak vysokou účelnost odpadového hospodářství v Brně.