Půl roku práce v hromadě dokumentů. To jsou podklady, které zajistili Moravskokrumlovští jako potřebnou dokumentaci pro žádost do Bruselu o podporu financování na opravu další části zámku ve městě na Znojemsku.
„Rozpočet je zhruba na pět miliónů eur a řeší, když to řeknu zjednodušeně, vše, co je u cesty. Tedy jižní část zámku,“ uvedl starosta Tomáš Třetina (TOP 09). Město zkompletovalo všechny podklady a svěří je do rukou ministerstva místního rozvoje, jehož prostřednictvím se uchází o dotaci z programu IROP. „Jak jsme s žádostí dopadli, budeme vědět přibližně v polovině roku. Pokud neuspějeme, budeme řešit, co dál,“ řekl starosta.
V případě úspěchu naopak bude opravena celá jižní část zámku, přístupový tunel, elektroinstalace, kanály, topení arkády a další. Ve druhém patře vzniknou prostory pro reprezentační účely města. Opravená část může sloužit jako výstavní prostory, nabídne vstupní část s informačním centrem a kavárnou, může sloužit jako smuteční síň, architekti našli i místo pro byt správce.
Již teď je zámek připravený, aby se stal znovu domovem Slovanské epopeje, a město by ji rádo uvítalo zpět, jenže tahanice o to, kam plátna ještě vycestují, jak s nimi Praha po návratu naloží a podobně, stále nekončí.
„Nejde stále jen čekat, že se k nám epopej vrátí. My se musíme postarat o využití zámku. Na jaře chci kontaktovat lichtenštejnské velvyslanectví ve Vídni. Moravský Krumlov byl prvním lichtenštejnským knížectvím, je tady hrobka, má tedy pro rod svůj význam a my bychom na tom chtěli stavět,“ upozornil Třetina, že může nastat situace, kdy nabídka na zapůjčení pláten dorazí v době, kdy už město prostory využije jinak.
Navíc se správcem sbírek Muzea Kampa, europoslancem Jiřím Pospíšilem (TOP 09), chystají Moravskokrumlovští výstavu moderního umění na Moravě, Na projektu spolupracují třeba s Moravskou galerií v Brně, sbírkovými fondy v Rakousku a dalšími.
Moravskokrumlovští se rozhodli převzít osud zámku do vlastních rukou a loni jej koupili v dražbě. Udělali tak zásadní rozhodnutí, které zlepšilo jejich výchozí pozici v jednáních o dotace. Například norské fondy byly pro ně dříve nedostupné, protože nesplňovali jednu ze základních podmínek.
Podle starosty je celý systém péče o památky nastaven špatně. Stát zajišťuje opravy památek ve svém vlastnictví, ale nemyslí na jiné památky. „Stát vyhazuje peníze na inkluzi a další projekty, ale nepomůže městům s opravou památek. Pokud splníme podmínky pro udělení dotace, měla by nám být přiznána, nejsme zloději, jsme města,“ říká starosta.
Slova potvrzuje příklady. „Máme Lednicko-valtický areál, který jsme vyšperkovali, a o kus dál břeclavský zámek, který stát neřeší, Loucký klášter ve Znojmě nechává bez pomoci, těch případů je spousta,“ dodal. Podle Třetiny je zámek architektonickým skvostem, odrazem staleté historie celé země. Nikdo jej neodnese a stát by měl pomoci i takovým památkám.
Milan Vojtek, redakce deníku Právo
9. března 2017
