Moravský Krumlov je půvabné město svlažované ze tří stran řekou Rokytnou. Donedávna sem mířily tisícovky zájemců kvůli veleslavné Slovanské epopeji. Brzy se však může stát, že daleko víc než slavné dílo Alfonse Muchy přemístěné do Prahy budou Krumlovu chybět lékaři. Upozorňuje na to tamější starosta Tomáš Třetina.
Skutečně se to může stát?
Tomáš Třetina: Dostupnost lékařské péče skutečně může být velký problém. Pravda, devět kilometrů od nás je ivančická nemocnice, deset kilometrů moderní zdravotnické zařízení v Miroslavi, půl hodiny jízdy autem mohou pacienti využít špitály v Brně nebo ve Znojmě, ale u nás musíme aspoň zajistit základní péči. Když má někdo chřipku, narazí si palec, bolí ho třeba zub, potřebuje ošetření v Moravském Krumlově.
Ale vždyť přece máte polikliniku.
Tomáš Třetina: Je to soukromá společnost, kde funguje jen několik odborníků, jako chirurg nebo internista. Chybí například plicní, psycholog, ORL. Tuto péči bychom lidem také rádi poskytli. Ale bohužel nevím, jestli se to podaří. Vezměte si, že Moravský Krumlov je středisková obec. Lidé se k nám sjíždějí z okolí ze tří důvodů. Pro děti do škol, do práce a k lékařům. Systém je nastaven tak, aby třeba důchodce z Rešic sem přijel na sedmou, osmou, šel k doktorovi a zase v pohodě odjel.
Chybějí vám snad v současné době také nějací obvodní lékaři?
Tomáš Třetina: Obvodní lékaře u nás máme tři, přitom dva brzy čeká důchodový věk. Ani jejich nástupce se sehnat nedaří. Co bude dál, nevím. Je to velmi nepříjemná situace.
Co zubaři, těch je také nedostatek?
Tomáš Třetina: Široký, Široká, Bartejsová, Naďová a Kučerová. Naši stomatologové. Všichni do jednoho také v předdůchodovém věku. Donedávna k nim patřila i moje maminka. Poctivou zubařinu dělala do sedmdesáti, a už je z ní penzistka.
Co může Město udělat pro to, aby chybějící lékaře přilákalo?
Tomáš Třetina: Bohužel, moc nástrojů v rukou nemáme. Ale snažíme se hledat cesty. Například jsme schopni zaplatit studentům lékařských fakult stipendium a po škole, po povinných kolečkách ve špitálech a po získání aprobace, zajistit, aby u nás v Krumlově měli svoji praxi. Samozřejmě jim k tomu poskytneme byt, případně stavební parcelu pro stavbu vlastního domu.
A dál?
Tomáš Třetina: Dál? Nic moc. Mladí lékaři se k nám stejně nehrnou. Oni prostě ani nejsou. Je jich tak málo, že když o ně projeví zájem větší nemocnice, dají její nabídce přednost. A divíte se? Proč by měli jít někam, kde si musejí vzít úvěry na vybavení ordinace? Nehledě na další problémy. My prostě nemůžeme konkurovat třeba brněnské klinice u svaté Anny, kde mají lékaři zaměstnanecký servis a kde jsou navíc nesrovnatelné příležitosti k odbornému růstu. A to nepočítám přednosti v oblasti kultury a dalšího vyžití.
Takže na obzoru se nejeví žádné řešení?
Tomáš Třetina: Sem spíš musí přijít někdo, tak to aspoň vidím, kdo už má plné zuby velkého města, je mu tak čtyřicet a víc, nezakládá rodinu, má postaráno o děti. Kdo už nechce, aby mu zvonila pod okny šalina. Tyto lékaře se teď snažíme oslovit, aby si tu v klidu užili střední věk. Víc situaci ovlivnit nemůžeme. V širším smyslu pak očekáváme systémovou a kompetentní pomoc orgánů výkonné moci.
Koho tím myslíte?
Tomáš Třetina: Především ministerstvo zdravotnictví. Zaspalo! Nepřipravuje se na to, že během pěti, sedmi let doktoři skoro vůbec nebudou. Počet těch, kteří skončí a odejdou do důchodu, nenahradí ti, kteří vyjdou z fakult. Tam dnes půlku studentů tvoří cizinci, kteří si studium platí a přispívají tím do rozpočtu školy. Ti se ale v našem zdravotnictví téměř neuplatní, naopak naši mladí lékaři se často stěhují do Rakouska nebo Německa. Nám se sice podařilo kontaktovat lékaře z Ukrajiny, jenže ministerstvo zase spí. Neposkytlo jim akreditaci, i když jsou všichni řádně vystudovaní a u nás by museli jen složit jazykové a odborné zkoušky.
Tohle nezní příliš optimisticky.
Tomáš Třetina: Pokud teď není zrovna za pět minut dvanáct, tak je nejméně půl dvanácté. Problém skutečně vnímám jako časovanou bombu. Zdravotnická péče se stane v obcích typu Krumlova nedostupnou. Na koho se má člověk obrátit, když dnes drží moc v rukou vláda, co nemá ani důvěru parlamentu? A co zdravotní pojišťovna? Tu to z mého pohledu nezajímá. Oni tam mají pocit, že babička od nás z Rešic se může lehce dopravit k lékaři, kam chce. Řešil jsem před nedávnem takový případ. Přišla ke mně nemocná paní, plakala mi tady. Pracovnice Všeobecné zdravotní pojišťovny za přepážkou jí pověděla, aby jela do Židlochovic na ošetření. Tato cesta je na dvě a půl hodiny se třemi přestupy. Ti lidi jsou naprosto mimo realitu. Její smluvní lékař se totiž odstěhoval. A když jsem se ptal, proč mu pojišťovna dala novou smlouvu, dozvěděl jsem se, proč ne. Ta babička má přece auto, ne? A co mamina na mateřské, co ta má dělat, když jí děcko spadne v tělocviku a manžel v lepším případě odjel autem do práce? Rodina má mít dvě auta? Nebo osamělá matka samoživitelka, co se životem protlouká jen s obtížemi, ta také musí mít automobil? To je přece všechno špatně. Tak venkov zrušme, ať v nadsázce funguje jenom Praha a Brno a bude všude metro.
Ale určitě není řešením, aby se mladí doktoři po ukončení školy stěhovali na vesnici z donucení. A dostali by umístěnku jako v dobách komunismu. Tudy asi cesta nevede. Anebo se snad mýlím?
Tomáš Třetina: To jistě ne. Je ale důležité zavést jiný systém vzdělávání. Fakulty musejí mít víc studentů, ale i přednášejících, těch je taky málo. Velkou roli by měl v tomto směru sehrát náš parlament, nejenom ministerstvo zdravotnictví, a celá vláda. S problémem se prostě musejí vypořádat lidé, kteří nesou širší odpovědnost a kteří za to také berou velké peníze.
Což souvisí s morálkou a s nastavenými hodnotami v naší společnosti, které se docela dost mění.
Tomáš Třetina:Skutečně se mění. Na radnici jsem dvanáct let. Za tu dobu se všechno neuvěřitelně zrychlilo, panuje mnohem větší agresivita, všechno je složitější, vyrovnávat se je třeba s novými předpisy a s většími riziky. Práce starosty je stále více náročná. Jsou tam velmi náročné i krizové situace, které bych nikomu nepřál, potýkáte se s nevolí a nezájmem orgánů, přesto to musíte nějak řešit. Dříve se tyto nepříjemnosti daly vyvážit. Ale teď ten pocit o vyváženosti ztrácím.
Přesto ale budete v nastávajících volbách znovu usilovat o křeslo starosty. Do třetice.
Tomáš Třetina:Chci totiž dotáhnout rozdělanou práci. Do komunální politiky jsem vstupoval s nápady, které se nyní daří realizovat. Rád bych například dokončil inženýrské sítě, výstavbu domů, rozjel konečně obnovu našeho zámku nebo zajistil, aby se město stalo soběstačným a nezávislým na společnostech typu Vodárenská akciová. A také bych chtěl přiložit ruku k dílu, aby se podařilo zlepšit situace s nedostatkem lékařů v Moravském Krumlově.
Děkuji vám, pane starosto, za rozhovor.
