Praha - Bez vzdělání, a tedy bez větší šance uplatnit se na pracovním trhu. Tak doposud žilo 685 tisíc Čechů, kteří nedokončili ani povinnou devítiletou docházku. O práci prakticky nezavadili. Nyní by měli dostat novou příležitost.
Poslanci připravili pozměňovací návrh školského zákona, podle kterého by si lidé mohli základní vzdělání doplnit i v dospělosti.
Stačilo by jediné - podat přihlášku. Pak už by jen absolvovali jednoroční kurz na některé ze škol v regionu. Studovat by bylo možné nejen v denním režimu, ale i dálkově. Žádné školné by se neplatilo.
"Alespoň jednu takovou třídu by musel povinně zřídit naprosto každý kraj," popisuje autorka pozměňovacího návrhu a místopředsedkyně sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09).
Uspoříme miliardy na dávky
Výdaje pro stát by byly mizivé - asi 160 tisíc korun ročně na jednu třídu. "Alespoň tolik přispívá žižkovská radnice na jediný podobný kurz v republice, který pro své obyvatele dobrovolně pořádá jedna z místních škol," říká Putnová.
Na provoz by se musely složit ministerstvo školství spolu s resortem práce a sociálních věcí. Vypomoci by mohl i Brusel.
Podle poslanců by se to ale vyplatilo. "Oproti miliardám, které stát posílá na sociální dávky nevzdělaným nezaměstnaným, je to totiž směšná částka," připomíná Putnová. Třeba v loňském roce uvolnilo ministerstvo práce na podporu v nezaměstnanosti 9,7 miliardy korun, přitom třetinu peněz spolykaly právě dávky pro lidi, kteří se ani nevyučili.
Tominová souhlasí, Chládek váhá
Kurzy by proto lidem nabízely úřady práce. Zcela automaticky. Poté by se nezaměstnaní vyučili, nebo rekvalifikovali - ani jedno totiž bez ukončeného základního vzdělání nemohou. "Dokud lidem takovou možnost nedáme, nemají na trhu práce prakticky žádnou šanci. Jsou celoživotně hendikepovaní a závislí na sociálních dávkách. Ve stáří nemají důchody," dodává Putnová.
Na svou stranu už získala velkou část poslanců sociálního i školského výboru. Návrh se líbí i ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové Tominové. "Podporujeme jakoukoliv iniciativu, která lidem pomůže najít uplatnění na trhu práce a vyřešit životní situaci,“ řekla šéfka resortu.
Naopak ministr školství Marcel Chládek s podporou váhá. "Jde o poslaneckou iniciativu, počkáme tedy, až návrh uvidíme černý na bílém. Musí se dořešit určité konsekvence jako například to, kdo by to financoval,“ vzkázal po své mluvčí Kláře Bílé.
Osm procent lidí bez budoucnosti
V Česku žije zhruba osm procent dospělých obyvatel, kteří nemají ani základní vzdělání. Většinou jde o absolventy takzvaných praktických škol, kterých je v zemi celkem 483.
Ze zjištění PISA přitom vyplývá, že praktické školy navštěvuje vzhledem k velikosti populace dvakrát víc dětí v Ústeckém nebo Libereckém kraji než na Vysočině či jižní Moravě.
Více než třetina těchto lidí je podle dat Českého statistického úřadu bez práce. Pokud pak zaměstnání seženou, mají podle statistik OECD průměrně o třetinu nižší plat než průměrný zaměstnanec s jakýmkoliv vzděláním.
Autor: Veronika Rodriguez
aktualne.cz
