Se spuštěním automatické třídicí linky loni v březnu se v Brně nejen zvýšila rychlost zpracování odpadů, ale také se otevřely nové možnosti. Jednou z nich je recyklace kovových obalů. K jejímu lepšímu fungování je však třeba, aby lidé odtrhávali víčka od jogurtů a házeli je do kontejnerů zvlášť, upozorňuje odpadová firma SAKO Brno.
Do žlutých kontejnerů v Brně nyní vedle plastů patří také tetrapaky a nápojové kartony, ale i plechovky, konzervy, obaly od kosmetiky a ostatní kovové obaly.
„Účinný sběr kovových obalů z domácností nám umožňuje provoz automatizované třídicí linky, která obsahuje separátor železných i neželezných kovů,“ podotkl předseda představenstva SAKO Brno Pavel Urubek.
Společnost ovšem upozorňuje, že aby celý proces probíhal lépe, je třeba plast od kovu před vhozením do popelnice oddělit. A to přesto, že pak leží vedle sebe. Týká se to zejména jogurtů s hliníkovým uzávěrem. „Je to maličkost, ale ve výsledku hodně pomůže. Protože hliník a plasty se zpracovávají zvlášť,“ objasnil Urubek.
Pokud je víčko spojené s plastovým kelímkem, separátor nemagnetických kovů jej nedokáže zachytit. „Což je škoda, protože hliník je materiál, s nímž se dá pracovat donekonečna, aniž by ztrácel na kvalitě. Výroba hliníku je docela energeticky a environmentálně náročný proces, takže prostou recyklací tohoto kovu snižujeme emise, šetříme životní prostředí a finanční zdroje,“ oznámil Urubek.
Za zhruba rok provozu první funkční automatizované linky na zpracování odpadu v Česku dokázalo SAKO Brno předat k recyklaci 65 tun neželezných kovů, zejména hliníku. Při správném třídění by jich mohlo být i více. „Významně nám v tom mohou pomoci občané. První krok v tomto ohledu je nezbytné udělat již doma a hliníkový obal zcela oddělit od kelímku s jogurtem, kefírem či smetanou,“ řekl Urubek.
SAKO zároveň avizuje, že pro třídění plastových či kovových obalů od potravin není třeba je umývat. „To jsme doporučovali dříve, kdy ještě fungovalo ruční třídění a odpady procházely rukama pracovníků. Ale nyní, kdy třídění provádějí stroje, je to zbytečné a s ohledem na šetření vodou to nedoporučujeme. Samozřejmě nemají být obaly plné jídla, ale drobné zbytky nejsou na škodu,“ přiblížil mluvčí společnosti Michal Kačírek.
Třeba v konzervách od rybiček tak může zbýt nějaký olej. „Firma, která od nás odpad převezme, jej nadrtí, umyje, usuší a několikrát tento proces zopakuje. Takže umývání zbytků a jejich vypouštění do kanalizace je zbytečné,“ podotkl mluvčí.
Automatická třídicí linka v Brně je schopna pobrat veškeré kovové obaly z domácností, tedy včetně těch natlakovaných. „To je rozdíl proti Praze, kde mají speciální popelnice na kovové obaly. Když se jim sešlo příliš natlakovaných nádob, tak se občas stalo, že to bouchlo. U nás ve žlutých kontejnerech s dalším odpadem se to nikdy nesejde v takové koncentraci, aby to způsobilo podobný problém,“ tvrdí Kačírek.
Podle něj platí, že když si někdo neví rady, má hodit odpad do žlutého kontejneru. „Máme optické separátory, které se dají nastavit na cokoliv. Buď si s odpadem poradí a vytřídí ho, nebo když pro něj není odbyt, tak se slisuje a odveze do spalovny, kde z něj vznikne energie,“ sdělil mluvčí.
Zároveň však upozornil, že výše řečené se týká výhradně Brna. „V zásadě platí, že každá obec má jiná pravidla a jiné popelnice. My v Brně máme díky automatické lince pouze tři druhy: modré na papír, černé na směsný odpad a žluté s nadsázkou na všechno ostatní,“ informoval Kačírek.
Autor: Robin Krutil, převzato z iDNES.cz
18. března 2024
