Několik let se vlekla jednání o provozování Nemocnice Milosrdných bratří mezi Brnem a Hospitálským řádem sv. Jana z Boha, který o ni přišel po zestátnění v roce 1948. Nyní podle zjištění MF DNES ve zdánlivě nekonečném příběhu konečně nastal zlom.
„S vedením města hledáme řešení, jak nám nemocnici převést. Konečně se opustila linka, kdy se hledaly důvody, proč to nejde,“ oceňuje převor Martin Richard Macek. Předchozí brněnský náměstek pro zdravotnictví Petr Hladík (KDU-ČSL) totiž ještě loni tvrdil, že převod zabere několik let, a vyžadoval novou dlouhodobou smlouvu o pronájmu mezi řádem a městem. „Je důležité, aby se už věci hýbaly kupředu. Musíme si uvědomit, že od skončení dvacetileté nájemní smlouvy už uplynulo pět let,“ upozorňuje Macek.
Teď s ním za město komunikuje primátorka Markéta Vaňková (ODS) spolu se zastupitelkou Dagmar Seidlovou (TOP 09), jež má zdravotnictví v gesci. „Jednání s panem převorem jsou velmi korektní a vstřícná. Teď jsou na řadě právní zástupci obou stran, kteří hledají takové možnosti převodu, které budou v souladu s právním řádem. Vše je samozřejmě řešeno tak, aby nebyla dotčena péče o pacienty, aby byly zachovány stávající pracovní smlouvy i smlouvy se zdravotními pojišťovnami,“ ujišťuje Vaňková.
Aktuální smlouva o pronájmu trvá do konce června a podle Macka má být její platnost na dobu určitou pojistkou, že se jednání nezaseknou na mrtvém bodě. Od roku 2018 jde už o její desáté prodloužení. „Předběžně jsme si stanovili termín na převod na konec tohoto roku,“ sděluje primátorka.
Zachování stávající péče i pracovních míst potvrzuje také Macek. „Rozhodně z nemocnice nechceme udělat LDN ani redukovat méně výnosné výkony,“ odmítá obavy, které v předchozích měsících vyjádřil ředitel Pavel Piler. Nejen v Brně, ale z pohledu celokrajského zdravotnictví je Nemocnice Milosrdných bratří významným zařízením, které zajišťuje vysoký podíl výkonů. Loni se zde narodilo 1 516 dětí, díky čemuž je druhou největší porodnicí na jižní Moravě. „Její role je důležitá, a proto je klíčové, aby se zachovala její kontinuita. Řád milosrdných vnímám jako důvěryhodného partnera, který nemocnice provozuje v řadě jiných zemí a podle všeho to bere jako svoji misi, takže bych mu nepřipisoval žádné špatné úmysly,“ komentuje hejtmanův náměstek Jiří Nantl (ODS), který má od listopadu v gesci krajské zdravotnictví. Ani on se neobává umenšování poskytované péče. „Nepředpokládám, že by pojišťovny chtěly redukovat zdravotní výkony, protože současná péče dává smysl a je potřeba,“ říká Nantl.
Už žádné změny, žádá převor
Macek je provinčním delegátem řádu v Česku, na Slovensku a od loňského října také v Maďarsku. „V těchto zemích provozujeme osm zdravotnických a sociálních zařízení s celkem 1 500 zaměstnanci. Patří k nim nemocnice ve Vizovicích, Bratislavě, Budapešti nebo domov pro seniory a lázně,“ vyjmenovává převor.
S brněnským špitálem má jasné plány. „V územním řízení máme projekt na polyfunkční dům s byty a obchody, který vyroste v proluce na Vídeňské ulici vedle lékárny. Máme vizi pro celý areál, primárně je potřeba řešit nedostatek parkovacích míst postavením parkovacího domu a rozšířit školku,“ nastiňuje.
Zároveň Macek žádá, aby už stávající ředitel Piler nečinil sám zásadní rozhodnutí a spolupracoval s ním. „Jsme ve fázi přechodu, takže absolutně neakceptuji personální změny na klíčových pozicích. Dozorčí rada panu řediteli už loni doporučila, aby nedělal zásadní změny, přesto v květnu neprodloužil smlouvu hlavní sestře Jitce Peškové ( jejíž odchod vyvolal nevoli mezi zaměstnanci, pozn. red .),“ předesílá převor.
„I jakákoli změna poskytované péče je nepřípustná. Klíčové změny v personální i strategické rovině by se odteď měly dít jen se souhlasem řádu. Jen tak můžeme vědět, v jakém stavu nemocnici převezmeme,“ dodává převor.
Podle primátorky musí Piler strategická rozhodnutí a nákupy projednat s vedením radnice. „Pan ředitel v těchto ohledech spolupracuje. Členem dozorčí rady byl navíc jmenován primář gynekologicko-porodnického oddělení Ivan Huvar, čímž dáváme jasně najevo, že spolupráce se zdravotnickým personálem je extrémně důležitá,“ oznamuje Vaňková.
Že by až do převzetí nemocnice řádem k žádným změnám nedošlo, však ředitel vyloučil. „Vzhledem k tomu, že cítím právní i morální odpovědnost za chod nemocnice, musím udělat vše pro to, aby dobře fungovala a adekvátně se rozvíjela. A to pochopitelně není možné bez určitých změn, které ale mají vždy jasný cíl – zkvalitnění zdravotní péče pro Brňany a zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance,“ hlásí Piler, který šéfuje jak Nemocnici Milosrdných bratří, tak Úrazové nemocnici.
Vyostřená situace z jara se podle něj uklidnila. Tomu patrně pomohla i Seidlová. „S mým pověřením pracovníky ujistila, že se v jejich pracovních pozicích a smlouvách nic nemění a ani do budoucna nic měnit nehodlá,“ odhaluje Vaňková.
Nová nemocnice nebude
Vedení Brna definitivně zavrhlo myšlenku nové městské nemocnice. Její stavbu totiž nevidí jako reálnou, není ani uvedena v koaliční smlouvě. „Velmi dobře si uvědomuji náročnost takového projektu. Odhady na stavbu činily před více než dvěma lety 10 miliard korun, dnes se pohybujeme na daleko vyšších částkách,“ vysvětluje neuvolněná zastupitelka Dagmar Seidlová (TOP 09), jež má v gesci zdravotnictví a jako primářka ARO Fakultní nemocnice Brno se účastní projektu výstavby nového gynekologicko-porodnického pavilonu. Podstatné je podle ní také časové hledisko.
„I kdybychom na projektu začali pracovat okamžitě, jen do fáze stavebního povolení jsme na čtyřech letech. U stavby a celkového vybavení odhaduji časovou náročnost na šest let. Akutní požadavky občanů města tedy takováto stavba neřeší. Naopak předpokládáme intenzivní rozvoj Nemocnice Milosrdných bratří,“ vysvětluje Seidlová.
Nejen v Brně, ale z pohledu celokrajského zdravotnictví je Nemocnice Milosrdných bratří významným zařízením, které zajišťuje vysoký podíl výkonů. Loni se zde narodilo 1 516 dětí, díky čemuž je druhou největší porodnicí na jižní Moravě.
