S novým rokem přichází i celoplošné nařízení o povinném čipování psů. Od ledna musí být každý pes v Česku označen, jinak majiteli hrozí sankce.
Na psa, který nebude očipován, bude od příštího roku pohlíženo, jako by neměl očkování proti vzteklině, bez ohledu na to, jestli ho ve skutečnosti mít bude, či ne.
Povinnost označovat psy na území republiky vstupuje v platnost na základě novely veterinárního zákona. Stát zavádí přísnější opatření zejména proto, aby úředníci mohli lépe monitorovat takzvané množírny, kde dochází k týrání zvířat. „Povinné čipování má alespoň nějakým způsobem majitelům množíren ztížit nelegální prodej štěňat,“ řekla v minulosti LN prezidentka Komory veterinárních lékařů Radka Vaňousová.
Pořizovací cena mikročipu se pohybuje mezi 120 a 450 korunami. Majitel si pak u veterinárního lékaře ještě připlatí za aplikaci podkožního čipu, zpravidla ne víc než 800 korun.
Pejskaři se nemusí obávat, že mikročipy zvířeti uškodí. Čipování je podle lékařů zdravotně nezávadné a psa nijak nezatíží. „Jedná se o injekční aplikaci, kterou psi snáší výrazně lépe než očkování. Vakcinační látka totiž může štípat, čip nikoliv,“ uvedla Vaňousová.
Zvíře se čipuje v ordinaci při vědomí, anestezie není nutná. Veterinář aplikuje psovi mikročip, který není větší než zrnko rýže, na přesně určené místo, zpravidla na levou stranu krku. Kód čipu poté vylepí do očkovacího průkazu psa. Čip by měl být plně funkční po celý život zvířete. K takzvanému přečipování dochází jen v případě, že mikročip přestane fungovat. Podle veterinárních lékařů se to ale stává jen zřídka.
Pomoc při hledání zvířete
Nově narození psi musí být načipováni mezi třetím a šestým měsícem věku, tedy v době, kdy se očkuje proti vzteklině. Mikročipem musí být označeni všichni psi na našem území s výjimkou zvířat, která mají jasně čitelné tetování provedené před 3. 7. 2011.
Kromě snadnějšího dohledu nad nelegálním prodejem štěňat v množírnách mají mikročipy ještě jednu velkou výhodu. Pokud se zvíře zaběhne, majitel ho díky čipu lépe dohledá. Sníží se tak náklady spojené s provozem útulků a s odchytem zatoulaných psů. Aby ale čip pomohl při hledání psa, musí ho jeho pán zapsat do komerčních registrů, kterých je v Česku několik.
Pokud policie nalezne očipovaného psa, zpravidla kontaktuje všechny dostupné registry s žádostí, zda je u nich daný čip evidován. Problém ale je, že údaje v komerčních registrech ve více než třetině případů neodpovídají. „Řada majitelů v registrech neaktualizuje své údaje, jako je například změna bydliště či změna telefonního čísla,“ vysvětlila šéfka veterinárních lékařů Vaňousová. Proto by podle poslední novely zákona o veterinární péči měl být do roku 2022 v Česku zřízen centrální registr čipovaných psů, který povede Státní veterinární správa a úředníci budou kontrolovat pravdivost údajů.
Pro některé páníčky není čipování novinkou, řada měst totiž na svém území zavedla povinné čipování ještě před celoplošným nařízením. Povinná aplikace čipu platila už před začátkem roku 2020 pro psy například v Praze, Přerově či Hrádku nad Nisou na Liberecku.
Magdaléna Langová
Zdroj: Lidové noviny, 28. 12. 2019
