V Třeboni nebydlím zase tak dlouho, ovšem mám-li jmenovat místo, které mi přirostlo k srdci, tak je to zdejší knihovna. Ostatně je mi milým celý prostor, ve kterém se knihovna nachází. Těžko jsem tak mohl najít porozumění s případným stěhováním knihovny do jiných prostor. Ovšem za situace, kdy by měla být knihovna přestěhována do prostor Besedy, už se mi jeví hledání porozumění marným, a to nemluvím o hale Roháč… Roháč neboli hala… Je-li pro mne komplex, ve kterém se nachází knihovna něčím milým, pak Roháč je přesným opakem. Rok co rok trpím při maturitních plesech v klaustrofobních útrobách tohoto monstra, které je vším, je ne reprezentativním prostorem. Maturanti se mohou s výzdobou snažit sebevíce, ovšem stačí do vnitřních prostor vstoupit… a jste opravdu v hale, kde to je cítit neútulností, propocenými cvičkami a kyselým odérem proběhnuvších diskoték smíchaným s pachem školní jídelny. Představa, že by Třeboň ztratila možnost volby mezi tímto pseudokulturním místem a reprezentativními prostory Besedy (které mají své mouchy, respektive sloupy, ovšem jsou! to kulturní prostory) ve prospěch Roháče, mi přijde smutná. Stejně tak smutné mi přijde uvažování nad proměnou foyer kina v informační centrum. Nemyslím si, že bych musel být přímo architekt, abych nerozpoznal, o jak povedený prostor se jedná…
Ať to nějak shrnu. Má-li se kulturní život Třeboně odehrávat v zumba hale, má-li se centrum oživit tím, že do něj přesuneme knihovnu, a mají-li se nevyhovující hygienické normy infocentra řešit tím, že zlikvidujeme povedené prostory foyer kina, nebylo by potom nejlepší přestěhovat celý Roháč na náměstí místo Besedy? Vyřešily by se tím tři mouchy jednou ranou, a to bez studie…
Martin Rosocha
vyučující Gymnázium Třeboň
