Vstup do nového roku vyvolal vrásky na čele představitelům většiny českých obcí a měst. Daňové příjmy ze státního rozpočtu výrazně zaostaly za očekáváními.
„Daně tvoří takřka polovinu příjmů rozpočtu Písku. V lednu přiteklo ze státního rozpočtu o 4,7 miliónu korun méně než ve stejném období minulého roku, celkem tedy 22 miliónů korun. Záporné saldo v příjmech se drželo celé první čtvrtletí, postupně se ale deficit snižoval až na necelé tři milióny v březnu,“ přiblížil situaci Písku v prvním čtvrtletí místostarosta Josef Knot (TOP 09). Obdobně nepříznivou situaci zažili i v Českých Budějovicích. „V lednu jsme měli na daňových příjmech přes 73 miliónů korun, ovšem v předchozím roce to bylo takřka 91 miliónů, jednalo se tedy o propad o 17,5 miliónu korun. Za celé první čtvrtletí byla městská pokladna chudší o téměř 38,5 miliónu korun,“ uvedla předsedkyně finančního výboru zastupitelstva města České Budějovice Petra Šebestíková (TOP 09) a pokračovala: „Podstatným měřítkem pro hospodaření města je srovnání daňových příjmů s plánovanými příjmy v rozpočtu. Takovéto výpadky příjmů mohou ovlivnit financování řady investičních akcí. V letošním roce přišla nejhorší čísla v únoru, kdy skutečný příjem zaostal za plánovaným o 41,5 miliónu korun. Pro srovnání nejhorší výsledek v minulém roce jsme zaznamenali v lednu, kdy jsme na daňových příjmech měli ,jen’ -15,5 miliónu korun.“
Ani v Českých Budějovicích, ani v Písku nakonec nedošlo na krizové scénáře a vedení měst nemuselo sáhnout k drastickým rozpočtovým škrtům. V červnu, na konci druhého čtvrtletí se totiž finanční situace začala obracet k lepšímu. „Zatímco v březnu až květnu se plánované rozpočtové příjmy lišily od skutečných v průměru o 30 miliónů korun, v červnu to bylo už ,jen’ o 2,5 miliónu korun,“ informovala Petra Šebestíková. O něco lépe na tom byli v Písku. „Červen byl pro nás zlomovým měsícem, dosáhli jsme kladného meziročního salda téměř 11 miliónů korun,“ dodal Josef Knot.
Aktuální červencová data však pozitivní trend nepotvrdila. „Pokud srovnáme daňový příjem za červenec tohoto roku a roku předchozího, máme na účtu města bohužel opět méně, a to konkrétně o necelých sedm miliónů korun, v případě srovnání s daňovými příjmy, se kterými počítá letošní rozpočet, to představuje propad o 1%,“ seznámila s novými daty předsedkyně.
Rozpačitá nálada panuje i v Písku. „Bohužel jsme nenavázali na červnová data a v červenci jsme zaostali oproti stejnému období roku 2014 o 616 tisíc korun. Pokud bychom ale na příjmy města nepohlíželi jen z hlediska ukazatele rozpočtového určení daní a vzali je jako celek, vychází nám celkový skutečný příjem ve výši 455 miliónů korun oproti rozpočtově plánovaným 403 miliónům korun, což představuje kladný rozdíl ve výši 52 miliónů korun,“ připojil data za Písek místostarosta a dodal: „Pokud bychom navíc porovnali příjmy z rozpočtového určení daní za období leden až červenec v roce loňském a letošním, je písecká pokladna přeci jen bohatší o 1,6 miliónu korun.“
Optimismus představitele měst ale neopouští. „Podle dat, která přichází s ministerstva financí, bychom se na konci roku mohli dostat k nárůstu až o 7% v porovnání s rokem 2014, pozitivní trend by měl vydržet i v roce 2016,“ prognózuje Josef Knot. Jeho optimismus sdílí i Petra Šebestíková. „Domnívám se, že i přes špatný start bychom na konci roku měli skončit v plusu. To vyplývá i z predikcí ministerstva financí. Vypadá to, že recesi má české hospodářství konečně za sebou,“ uzavřela Petra Šebestíková.
TOP 09
