Náměstek hejtmana pro školství Pavel Klíma (TOP 09) pracuje ve své funkci na kraji od loňského zvolení do Poslanecké sněmovny jako neuvolněný. Původně učitel, pak ředitel základní školy v Malšicích na Táborsku, se ve sněmovně se stal místopředsedouškolského výboru a členem podvýboru pro regionální školství, podvýboru pro volnočasové aktivity a podvýboru pro sport. Práce mu přibylo, záběr se rozšířil. Dnešní rozhovor je proto nejen o nabídce na jihočeských středních školách a covidové situaci ve školství, ale i o váze a budoucnosti učitelské profese ve společnosti.
Kolik žáků letos vyjde z devátých tříd a kolik míst je pro ně na maturitních oborech v kraji?
Z devátých tříd letos vyjde 5785 žáků. Počet míst na středních školách v kraji není rozhodující, protože děti mohou odejít na střední školu i do jiného kraje. I když je pravda, že my jsme spíš kraj, kam studenti z jiných krajů přicházejí, protože tu máme několik speciálních a žádaných středních škol jako je budějovická veterina, uměleckoprůmyslové školy v Českém Krumlově a v Bechyni, dřevařská průmyslovka ve Volyni nebo třeba technické lyceum v Táboře.
Počty míst by ale napověděly, jestli střední školy nemají nadbytečné kapacity a nenabírají tak do maturitních oborů i slabé žáky...
My víme, že kapacita jihočeských středních škol je naplněna ze 68 procent. Gymnázia v okresních městech jsou naplněna ze 100 procent, v Kaplici, Vimperku nebo v Milevsku už to 100 procent nebude. Nemůžeme ale rušit školy mimo velká centra. Jsme kraj s nejřidším osídlením. Máme 650 tisíc obyvatel na velké rozloze. Přece nezrušíme školy v hospodářsky slabých oblastech, kde škola přináší do místa nějaký život. Odborné střední školy jsou naplněny z 90 procent, učiliště jen z 50 procent. Mně tato čísla nevadí. Školy dnes stejně dostávají peníze podle počtu tříd a ne na hlavu žáka. Problémem ale je, když nejsou naplněny obory, které bychom naplnit potřebovali.
Kolik středních škol v kraji je?
Kraj je zřizovatelem celkem 125 školských zařízení - středních škol, základních uměleckých, speciálních škol, domů dětí a mládeže a dětských domovů. Z toho je 70 středních škol. Ještě v roce 2001 to bylo 189 zařízení, z toho je patrné, že už jich řada ubyla.
Žádají zcela naplněné školy o otevření dalších tříd?
Pokud jim na to stavební kapacita postačuje, někdy i žádají, ale kraj jako zřizovatel s tím nesouhlasí. Musíme zvažovat, jestli kvůli otevření další třídy určitého oboru v Českých Budějovicích nám nezanikne tento obor třeba v Kaplici. Takže když chtěla nedávno jedna střední škola navýšit počet studentů na oboru IT, zprostředkovali jsme jednání se školami stejného zaměření v okolí, aby si vyříkali, co už je může ohrozit. Měli by spolu mluvit, i když jsou konkurence.
Jakým způsobem se na školách zřizují nové obory?
Školy mohou na podzim přicházet s návrhy na zařazení nového oboru do rejstříku škol pro následující školní rok. Mezitím prověřujeme, zda navržený obor rozvíjí školu v zaměření, pro které byla zřízena. A někdy iniciujeme vznik nového oboru i z úrovně zřizovatele. Například jsme navrhli, že by se měl zřídit obor kyberbezpečnost a dvě školy už si za tím jdou – Centrum odborné přípravy v Sezimově Ústí a v Hluboké nad Vltavou. A někdy zas přicházejí s návrhy samotné školy. Například průmyslovka v Českých Budějovicích chce do budoucna elektrotechnický obor ještě víc specializovat na elektromobilitu.
Jestliže jsou nenaplněná učiliště, zřejmě je nabídka středních škol s maturitou vysoká, nebo ne?
My víme, že na gymnáziích je 28,5 procent ze všech žáků středních škol. Z toho 10,3 procenta je na čtyřletých gymnáziích, 3,8 procenta na šestiletých a 14,5 procenta na osmiletých. Na dalších maturitních oborech je 46 procent žáků, takže na středních školách studuje téměř 75 procent všech žáků. Na učebních oborech jich je 22,3 procenta a zhruba tři procenta pak studují nástavbové obory.
Podle Gaussovy křivky inteligence ale průměr a nadprůměr vykazuje polovina populace, druhá půlka vykazuje podprůměr až nízké hodnoty. Jestliže je na maturitních oborech 75 procent žáků, nenaznačuje to, že 25 procent tam vlastně nepatří?
Mně se nelíbí ta otázka. Profil absolventů se vyvíjí, přelévá se do maturitních oborů. Souhlasím, že by víc dětí mělo chodit na řemeslo, ale charakter práce se i tam mění. Když řekneme slévač, nikdo se tam nepohrne, protože si představí těžkou práci a špinavé prostředí. Ale on to dneska je chlap, který obsluhuje počítač.
Odpovídá zaměření středních škol požadavkům zaměstnavatelů?
Spolupracujeme s Jihočeskou hospodářskou komorou. Zaměstnavatelé dlouhodobě chtějí víc techniků. A je také nedostatek kuchařů. Na tomto oboru si můžeme ukázat, že problém nemusí být na straně školství. My máme na gastronomických oborech momentálně 1200 míst. Reálně je tam 800 žáků. Kdyby větší část z nich šla do tohoto oboru pracovat, problém by neexistoval. Jestliže tam ale absolventi nejdou, spočívá ten problém v praxi. Ani lidi do montoven, kde není zapotřebí žádná kvalifikace, zaměstnavatelům nezajistíme. Zazněl ale také požadavek na pracovníky pro kyberbezpečnost a na tom jsme hned začali pracovat.
Proč stále převažuje zájem o humanitní obory a studenti se snaží vyhnout matematice, fyzice nebo chemii?
Při dnešním klasickém způsobu vzdělání k těmto předmětům děti často nepřilnou už na základní škole. Potřebujeme učitele, kteří dokáží, aby děti tyhle předměty bavily. Ministerstvo školství si na léta 2010 až 2020 vytklo cíl prosazovat technické obory. Výsledky se opravdu projevily. Teď je formulován nový dlouhodobý záměr, který směřuje k všeobecnému vzdělání. Jde o to, aby se člověk byl schopen celý život učit nové věci.
Jak budou letos probíhat přijímací zkoušky na střední školy?
Budou to testy z českého jazyka a matematiky z Cermatu, různé pro určité typy škol. Protože i letošní vycházející žáci byli postiženi covidovými výpadky výuky, bude víc času na vypracování. Já ale budu ve školském výboru sněmovny podporovat, aby si do budoucna mohly odborné školy připravovat vlastní testy podle svých potřeb. Průmyslovky by si tak mohly nastavit třeba těžší matematiku a lehčí češtinu. Je škoda, když se na průmyslovku nedostanou matematicky nadaní žáci jen proto, že hůř napsali jednotný celorepublikový test z češtiny. Podobně by hotelové školy mohly stavět na cizích jazycích.
Můžete říct, jak nahlížíte na proticovidová opatření ve školách?
Já jsem zastánce testování pouze v pondělí, aby ze školy odešli pouze ti, kteří budou mít test pozitivní, protože jestli školy něco kosí, tak je to karanténa tříd. Chápu, že povánoční testy dvakrát týdně byly pro vládu jediný možný způsob, jak otestovat milion lidí najednou v jeden okamžik a zjistit vývoj nákazy ve společnosti. Je to možné díky ředitelům a učitelům, kteří to zase musí zvládnout. Učitelé odnesli tuto dobu nejhůř. Jejich práce se úplně změnila. Nešli na pedagogické fakulty proto, aby pracovali s aplikacemi v distanční výuce. Přitom spousta žáků odchází na neopodstatněnou karanténu. Dva týdny dvojího testování beru tak, že si vláda potřebovala udělat screening, protože se obává omikronu. Je důležité si na férovku říct, že nikdo neví, jak se bude omikron chovat, takže se musíme chovat sami tak, aby se nás to dotklo co nejméně. Žádný nový nápad nás nespasí. Třetí dávka očkování chrání proti tomu, aby nebyly přeplněné nemocnice, osobní odpovědnost chrání před masovými výpadky ekonomiky. Školství je v tomto specifické. Zdravotníci i pacienti jsou hygienicky vybaveni, kdežto ve třídě žáci a učitelé musí být spolu s minimální ochranou. Loňský rok už se ale nesmí opakovat, to radši nosme roušky a dodržujme dezinfekci a rozestupy. Pojďme si nastavit do hlavy, že covid ani letos neskončí, jsme ve válce a budeme s covidem žít roky. Proto nezbývá, než se chovat zodpovědně.
Jak to bude s lyžařskými kurzy a prokázáním bezinfekčnosti?
Platit bude jeden vstupní PCR test pro všechny účastníky na celou dobu pobytu. Vždyť taková skupina je víc homogenní, než když děti chodí denně ze školy domů nebo do dalších zájmových aktivit.
Co odmítači testování? Ti budou vyřazeni?
Ti by na lyžařský kurz jet neměli. Tady je legislativní díra, některým ředitelům rodiče hrozí evropskými soudy, když takové dítě nemůže chodit do školy. Pak nemá klasifikaci, nastávají problémy, řediteléškol to nemají v této době vůbec jednoduché.
Co za této situace říkáte vládní dohodě na dvouprocentním navýšení učitelských platů?
Dvě procenta jsou pro mě ne úplně šťastná. Buď to měla být slíbená tři procenta nebo nic a šetříme všichni. Ale důležitější než to, jestli se letos přidají dvě nebo tři procenta do tarifní složky platu, je pro mne fakt, že se do programového prohlášení vlády dostal závazek, že platy učitelů mají představovat 130 procent průměrné mzdy ve státě a brzy to bude i uzákoněno.
O tom, jestli platy učitelů jsou či ještě nejsou na 130 procentech průměrné mzdy se rozpoutala diskuse. Argumenty, že na tuto metu ještě nedosáhli, stojí na číslech, do nichž se započítávají i mzdy pedagogických asistentů. Je to tak správně?
Ne. Správně se má počítat pouze s platy pedagogů, tedy vysokoškolsky vzdělaných učitelů a nikoliv asistentů.
Pak už ale učitelé na 130 procentech průměrné mzdy jsou. Nebo ne?
Je třeba brát v úvahu, že je nějaká inflace, proto se mluvilo o tříprocentním nárůstu. Já jsem odjakživa zastáncem toho, aby učitel byl dobře zaplacen. Dlouhodobě na vysoké školy nechodili ti nejlepší maturanti, ale teď se ukazuje, že se zájem o studium učitelství zvýšil. Jak čelit nedostatku učitelů, to je moje dlouhodobé téma. Neřeší to přetahování dobrých kantorů ze školy do školy nebo z kraje do kraje. I když teď chceme v Jihočeském kraji jít cestou pobídek a přilákat učitele k nám.
Myslíte finanční pobídky?
Ne to ne, ředitelé škol jsou proti, říkají, že by jim to nadělalo v kolektivu rozbroje. Způsob pobídek teď ve vedení kraje hledáme. Může se stát, že třeba mladí učitelé nemají šanci získat v Praze bydlení a my jim tady s bydlením můžeme pomoci. Nebo se jim v jižních Čechách líbí. Jako náměstekhejtmana přemýšlím, jak k nám nalákat učitele z Prahy, ale jako poslanec musím uvažovat koncepčně, jak dostat dobrého maturanta na učitelské fakulty. Tím nemyslím jen pedagogické, ale i filozofické a přírodovědné, které taky vzdělávají učitele. Během loňského roku jsme navázali společnou komunikaci všech fakult, které budoucí učitele vzdělávají. Bylo podepsáno memorandum o spolupráci s nimi. Jde o to, aby tam chodili studenti, kteří skutečně chtějí učit. Pokud jich ze šedesáti, kteří nastoupí do prvního ročníku, dokončí patnáct a jen deset jde učit, musíme to řešit.
Snad nemáte na mysli snížení nároků, aby absolventů bylo víc?
Ne, hledáme systém hlubšího provázání s praxí a pobídek, když někdo půjde už ve čtvrtém nebo pátém ročníku učit. Ministerstvo školství se začalo zaměřovat na pregraduální přípravu učitelů, tedy ještě před dokončením vysokoškolského studia.
Není plošné přidávání všem učitelům jen o malé odvaze ředitelů, aby ve sborovnách výrazně ohodnotili skutečně kvalitní učitele a těm horším to dali nižší odměnou najevo?
Dvě procenta, o kterých mluvíme, mají jít do tarifu a v rámci státního rozpočtu jsou řešitelná. Já navíc usiluji o to, aby ředitelé škol měli k dispozici ještě 20 procent nad částku tarifních mezd na osobní ohodnocení, kterým mohou diferencovat mezi učiteli. Zatím je tato složka u škol, které kraj zřizuje, 18 procent. Nemám problém s tím, aby kvalitní učitel bral o osm nebo deset tisíc víc než někdo jiný.
Přicházejí absolventi vysokých škol dobře připravení pro praxi?
Během vzájemné komunikace, kterou jsme mezi fakultami, ale i řediteli škol z praxe navázali, jsem zažil zajímavou věc. Ředitelé škol říkali: „Absolventi přicházejí nepřipravení."A zástupci fakult tvrdili: „My absolventy skvěle připravíme a praxe nám je pak semele." Teď v pondělí jsme měli první společný pracovní stůl se zástupci fakult, škol, krajského úřadu a já byl moderátorem. Téma znělo – jak nasměrovat současné studenty fakult, aby skutečně šli učit. Cílem je podstatně víc praxe, trojnásobně, a třeba ji studentům i zaplatit. Věřím, že když k určité škole vznikne při praxi vazba, má ředitel šanci tohoto učitele získat. Jestli fakulty na tuto myšlenku přistoupí, tak my se budeme snažit pomoci s nábory, aby k nim šli ti skutečně dobří maturanti.
Nepotřebovali by učitelé kromě peněz větší ochranu jejich postavení? S některými dětmi i některými rodiči to asi není ve školách snadné...
Myslíte status veřejného činitele? Já si nemyslím, že vyšší právní ochrana učitele povede k tomu, aby měl respekt. Učit musí takové osobnosti, které budou mít respekt přirozený. Můj sen je, aby se maturanti jednou vážně rozhodovali, jestli si vyberou třeba práva nebo pedák. A až si budou moci fakulty, které připravují učitele, ze zájemců vybírat, bude možné tam nastavit i psychologické pohovory a testy, které odhalí, kdo vhodná osobnost je. Ředitel školy, který tvrdí, že nemá ve škole šikanu a vši, je špatný ředitel. S těmito problémy se potýká každá škola, ale vysvědčením ředitele je, jak to řeší. A to si právní ochranou nikdo nevymůže. Kromě těchto problémů a taky změn, kterými vzdělávací systém prochází, se teď učitelé musí vypořádat ještě s dopady epidemie koronaviru. Proto říkám, že odnesli tuto dobu nejhůř a za jejich nasazení jim chci poděkovat.
Zdroj: JČTeď
