Na posledním jednání Rady města se rozhodovalo o dalším osudu spolkového a kulturního domu Slavie. Jde o novorenesanční stavbu architekta Ullmanna, jejíž architektonická hodnota a význam jistě přesahují samotné hranice Českých Budějovic. Bylo na čase, protože o neutěšivém stavu této památky se hovoří již řadu let. Je ovšem pravdou, že poslední zdržení s rozhodnutím o dalším osudu budovy bylo spojeno se slibovaným vybudováním Kaplického Rejnoka. Obavy radních, pokud jde o nereálnost samotného vybudování Rejnoka i přislíbenou soběstačnost jeho provozu, se bohužel naplnily a osoba onoho investora a další požadované informace nebyly radě sděleny ani v několikrát posunovaném termínu. Za dané situace brala rada města v úvahu především dlouho trvající absenci důstojného prostoru pro realizaci koncertů, plesů a jiných společenských setkání odpovídající významu Českých Budějovic. Město přitom postrádá prostor dostatečně velký pro hudební tělesa typu Jihočeské filharmonie s kvalitní akustikou, který by byl zároveň citlivě zasazený do prostředí centra města. Právě takový prostor se může stát střediskem společenského, kulturního a spolkového života města, místem pravidelného setkávání jeho občanů a zároveň lákat kvalitním kulturním programem návštěvníky z okolí města i ze vzdálenějších lokalit. Zejména zmíněné okolnosti byly důvodem, proč rada města podpořila nejen prostou opravu památky v nezbytném rozsahu, ale zároveň přípravu dokumentace pro její dostavbu tak, jak byla na samém počátku architektem navržena. Studie, kterou měla rada města k dispozici, ukázala, že dostavbou Slavie bude dosaženo kapacity potřebné pro účinkování velkých orchestrů, dojde k vnitřním úpravám zvyšujícím efektivitu a smysluplnost fungování komplexu a podstatně se zvýší i výnosy z jeho provozování. Provoz spolkového domu by měl být podle ekonomické části studie minimálně soběstačný. Náklady na dostavbu jsou odhadovány na zhruba 400 milionů korun v závislosti na požadovaném vybavení budovy. Je proto zřejmé, že by město nemohlo tyto náklady v blízké budoucnosti pokrýt z vlastních zdrojů. V případě realizace radou navrženého řešení bude nezbytné volit vícezdrojové financování. Kromě vhodného typu úvěrování dostavby připadá v úvahu především čerpání prostředků z evropských i jiných dotačních zdrojů, jakož i příspěvky z podnikatelské sféry; z úvah by nemělo být vyloučeno ani hledání zdrojů v zahraničí, neboť vznik spolkové domu v sedmdesátých letech 19. století byl spojen právě s německým kapitálem budějovických měšťanů. Vzhledem k blížícímu se konci volebního období a nemalé výši investice nechtěla stávající rada města zavazovat své nástupce a přijala pouze doporučující stanovisko pro budoucí reprezentaci města. Věřím, že se tato významná památka jihočeské metropole dočká brzké rekonstrukce a dostavby a kulturní život občanů bude konečně obohacen o tak dlouho chybějící prostor.
JUDr. Ing. Tomáš Bouzek
radní města
předseda klubu zastupitelů za TOP 09
