Proč studenti učitelství nechtějí učit?

Dostatek kvalitních učitelů. Jak je získat, jak je vychovat a jak je udržet v regionu. To bylo téma druhého ročníku konference Kompas vzdělávání pro 21. století, která se konala v českobudějovickém kongresovém hotelu Clarion. Na debatu o současném školství přijelo na dvě stě ředitelů a jejich zástupců z jihočeských škol. Spolu se zástupci kraje, Jihočeské univerzity, ministerstva školství a dalších organizací spojených se vzděláním hledali cesty, jak zvýšovat úroveň vzdělávání a získat pro region kvalitní pedagogy.

Vystudují a jdou jinam

„První konferenci Kompas vzdělávání jsme pořádali před rokem a právě z ní vyplynulo naléhavé téma nedostatku kvalitních učitelů," říká náměstek jihočeského hejtmana Pavel Klíma (TOP 09). Kraj proto navázal úzkou spolupráci s Jihočeskou univerzitou, která vzdělává budoucí učitele na třech fakultách – pedagogické, filozofické a přírodovědecké. „Zjistili jsme, že zájemců o učitelské obory je dost, ale málo jich pak skutečně nastupuje za katedry. Někteří už dokonce zahajují studium s přesvědčením, že do praxe na školy nepůjdou," popsal Pavel Klíma problém.

Podle jeho názoru rozhodnutí studentů může ovlivnit kvalitní praxe ve školách, kam během studia přicházejí. I proto sněmovna, v níž je Pavel Klíma zároveň poslancem, usiluje o zákonné zakotvení institutu těch nejlepších učitelů, kteří budou nováčky praxemi provázet. „Ministerstvo školství, zřizovatelé škol i jejich ředitelé, ti všichni mohou svým dílem dostatek učitelů ovlivnit a přispět k tomu, aby studenti učitelství šli skutečně za katedry. Naší snahou je, aby si maturanti vybírali učitelství jako první volbu a nejraději chtěli učit u nás v Jihočeském kraji," přál by si Pavel Klíma. „Zabývali jsme se i tím, proč studenti nevolí učitelství jako svou profesi. Nejvíc učitelů chybí v přírodovědných oborech, tedy učitelů matematiky, fyziky, výpočetní techniky a chemie," dodal Klíma.

Zajímavá praxe může rozhodnout

„Ve spolupráci se zmíněnými třemi fakultami jsme se dohodli na využívání elektronického systému Jihočeské univerzity, kam školy budou vkládat nabídky praxí. Tím vzniká úplně nová komunikace mezi školami, univerzitou a platforma bude přístupná i studentům. Každá škola se již nyní může nakontaktovat skrze elektronický formulář na zodpovědnou osobu na příslušné fakultě, která data vloží do univerzitního sytému a zároveň vstoupí do osobního kontaktu se školou. Všechna data uvidí i studenti univerzity. Tento školní rok slouží jako testovací, budeme postupně vyhodnocovat, zda se posouváme k požadovanému cíli. Tedy že do systému praxí studentů učitelství vstoupí více škol, že se zapojí školy s konkrétními požadavky dle potřeby svého sboru. Zároveň zde budou moci školy nabízet volná pracovní místa i s určitým předstihem, například při plánovaných odchodech do důchodu. To jistě ocení studenti nejen v posledním ročníku," pokračuje náměstek hejtmana.
Tento elektronický systém Jihočeské univerzity se na konferenci Kompas prezentoval.

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal seznámil s daty o kvalitě vzdělávání až po úroveň jednotlivých okresů. Na www.vzdelavanivdatech.cz se každý může podívat na inspekční zprávy ze škol ve svém místě bydliště a další dokumenty o kvalitě vzdělávání v jednotlivých regionech. „Zajímavé poznatky přináší třeba srovnávání výsledků žáků podle sociálně-ekonomického statusu. Zvláštní je, že například na Karvinsku jsou výsledky dobré, ale na Chomutovsku ne. Přitom ty regiony na první pohled působí podobně," všiml si Klíma. „I v Jihočeském kraji se v příhraničních okresech dají tyto korelace najít. Vliv má ale hlavně nepodnětné prostředí v rodině," míní náměstek.

Odpoledne následoval blok se zástupci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Debatovalo se o problematice zákona o pedagogických pracovnících, revizi rámcových vzdělávacích programů škol a také o změně oborové struktury středních škol. „Z 85 procent nevíme, jaké pozice budou u zaměstnavatelů žádané už v roce 2030," naznačuje další problém Pavel Klíma.

Budou se i učitelé lákat dotacemi?  

K aktuálním problémům jihočeského školství se vyjádřil i hejtman Martin Kuba (ODS). „Nejen pro rozvoj Jihočeského kraje, ale i celé České republiky je nejdůležitější vzdělaný národ. O naší budoucnosti tak v zásadě rozhodují učitelé. Já jsem přesvědčen, že řešení se musí hledat na více úrovních, především to musí být úzká spolupráce mezi školami a fakultami, které učitele vzdělávají," uvedl hejtman Kuba a upozornil, že také kraj hledá cesty, jak kvalitní učitele do regionu přivést.

Kraj už pomocí dotačního programu láká ve spolupráci s městy a obcemi do regionu lékaře. Bude následovat i dotační program pro učitele? „Také jsme tento krok zvažovali a pokud nebude zbytí, k nějaké podobě "lékařského" modelu může dojít. Vycházíme ale z toho, že na jihu máme učitelské fakulty a můžeme pracovat se stávajícími a i budoucími studenty. To prostě u lékařů nelze a postup kraje je v jejich případě logický. Navíc většina škol je zřizována obcemi, tedy by taková snaha měla přicházet od každého zřizovatele," říká Pavel Klíma a s hejtmanem jsou očividně zajedno.

„Komerční firmy běžně soutěží o kvalitního ajťáka či inženýra. Proč by se stejným způsobem nemělo soutěžit také o lékaře a učitele? To jsou přece lidé, jejichž práce rozhoduje o budoucnosti nás všech. Takže já tvrdím, že i municipality by se měly v tom dobrém slova smyslu přetahovat, aby přivedly do regionu co nejlepší kapacity z řad lékařů či učitelů," dodal hejtman Kuba.

„O nedostatku učitelů se mluví už 20 let, to mohu jako bývalý ředitel školy potvrdit. My jsme se teď rozhodli, že u nás v jižních Čechách to pojmeme trochu po svém a vydali jsme se cestou úzké spolupráce s Jihočeskou univerzitou. Spolupráce fakult vzdělávajících učitele s řediteli našich středních nebo základních škol je totiž klíčová," uzavírá Pavel Klíma.

Další téma - zvýhodňování mužů ve školství

V pondělí 14. listopadu nastolil deník Právo další problém. Mužů je ve školství stále jen pětina. A mají vyšší platy než ženy až o tisíce korun. Ukazuje se totiž, že ani štědrá platová vládní politika posledních let není dost atraktivní pro příliv mužů za katedry. Ředitelé škol pak dávají mužům víc peněz na odměnách, aby je ve školách udrželi. Zatímco ženy starší generace byly ochotné akceptovat, že muži jako živitelé rodin pobírali za stejnou práci vyšší peníze, mladé ženy to už ochotné přijmout nejsou. Rýsuje se tak další pnutí. Konference Kompas má podle všeho postaráno o aktuální školská témata ještě na řadu let.