Změna zákona musí řešit palčivý problém. Zdálo by se tedy, že současná podoba financování regionálních škol je natolik neúnosná, že vyžaduje razantní řešení, když ho ministryně školství Sněmovně předkládá. Jenže tak to vůbec není. Nalejme si čistého vína. Všichni zasvěcení vědí, že:
1. Změna financování má řešit problém nenaplněných středních škol.
2. Změna financování není možná bez navýšení rozpočtu.
Ad 1.
Samonasávací efekt přebujelé kapacity středního školství je problém a byl jím již před pěti lety. Tehdejší ministr školství Josef Dobeš na otázku optimalizace sítě středních škol odpověděl, že se jedná o politický problém, že kraje jsou oranžové a jako zřizovatelé si do toho nenechají mluvit. O to více překvapuje dnešní rétorika sociálnědemokratické ministryně Kateřiny Valachové, která se opírá do krajů, viní je z neprůhledného financování. Ještě by mohla dodat, že kraje jsou sice stejně jako ona oranžové, ale nejen v jižních Čechách si přizvali na pomoc komunisty, ze kterých udělali radní pro školství. Tento fakt dokazuje, že kraje v současné podobě jsou jakýmisi státy ve státě.
Jediným drobným pozitivem pro mě jako ředitele MŠ a ZŠ Malšice zůstává, že se oddělí tok peněz pro krajské a obecní školy, které nyní pro obě skupiny rozdělují právě krajští úředníci. Tím se ukončí letitý spor: Někteří ředitelé základek tvrdí, že doplácejí na střední školy, a naopak středoškolští ředitelé vidí díru ve financování především malých základních škol.
Ad 2.
Připomenu situaci, kterou jsem osobně zažil. Duben 2016, aula jihočeské střední školy se třemi sty zájemci o problematiku změny financování, kterou přijel z ministra školství, mládeže a tělovýchovy přednést náměstek ministra Václav Pícl. Dvouhodinovou přednášku zakončil větou, že pokud ministerstvo financí na reformu nedá peníze, žádná nebude. Selský rozum totiž velí: pokud někde přidáte, musí jinde chybět. Pokud do systému nenasypeme, nehneme se dál.
Závěrem:
Ze všech systémů financování je současný – "na hlavu" – ten nejméně špatný. Především proto, že je zažitý a vyzkoušený. Navíc je spravedlivý k úspěšným školám, je motivační. Systém financování navíc musí postihnout všechny stupně vzdělání, nejen střední školy, ale i mateřinky a základky a připravovaná změna zohledňuje především nenaplněnost středních škol. Než ale změna začne platit, demografický pokles na středních školách se zvrátí a naplněných lavic, ze kterých se nyní těší základky, se dočkají i školy střední.
Řešení nejsou složitá. Pokud je změna závislá na přidání financí, udělejme tak již dnes, v době ekonomického růstu a v současném systému. Nechtějme hledat zase nové cesty, které podle nás, ředitelů škol, přinesou nárůst byrokracie, a rozhodně nebudou znamenat zjednodušení.
Pavel Klíma, ředitel školy
www.jetozodpovedne.cz
