Pro některé rodiče je hledání místa ve školce doslova trápení. Pro další v jiných místech znamená jen běžnou a rychlou formalitu. Kapacity mateřinek se v mnoha oblastech kraje už desítky let nemění, což může být problém s ohledem na stále rostoucí počet obyvatel v kraji. Spousta jich má všechna místa každoročně plná, navíc se o ně začnou ve velkém hlásit také děti uprchlíků z Ukrajiny.
Zatím se zdá, že domácí děti se do jihočeských mateřských škol bez větších komplikací dostanou. I tak jsou ale někteří rodiče nervozní. „V naší školce mají různá kritéria pro přijetí dětí a u syna jsem neměla problém. Pokud by ale měl do školky nastoupit příští rok, tak bych se o místo určitě bála. Slýchám z větších měst, že se tam některé děti už nedostaly,“ líčí Daniela Gubrická z Bechyně na Táborsku. Její tříletý syn Samuel začal do místní školky chodit v tomto školním roce.
Vyhoví všem starším tří let
Zdaleka ne ideální situaci připouští i náměstek hejtmana pro školství Pavel Klíma. Zároveň však dodává, že kapacity školek jsou momentálně nastavené tak, aby pokryly poptávky rodičů. „V některých regionech je situace bohužel o něco horší, protože jsme tam počítali s jiným demografickým vývojem,“ vysvětluje Klíma.
Sám také přidává vlastní zkušenost z doby, kdy působil na ZŠ a MŠ v Malšicích na Táborsku. „Za osmnáct let, kdy jsem školu vedl jako ředitel, se nám počet předškoláků zvýšil z padesáti na dvojnásobek. Už teď je jisté, že současné vedení školy bude přistavovat prostory, protože dětí bude i nadále přibývat. Trend budování školek na jihu Čech by měl rozhodně pokračovat, ať se bude dít cokoli,“ doplňuje.
Na hranici svých možností jsou nyní například v Písku, kde pro příští školní rok půjde k zápisu 300 dětí. Stále ještě dokážou vyhovět všem předškolákům starším tří let.
„Pokud ale zažádají rodiče dětí, kterým budou tři roky teprve během školního roku, tak těm místo nezaručíme. Pro tuto kategorii jsou však k dispozici jesle, které také zřizuje město,“ objasňuje písecká mluvčí Petra Měšťanová.
Její slova potvrzuje rovněž vedoucí učitelka mateřské školy v Zeyerově ulici Jana Špírková s tím, že na hraně kapacity fungují posledních několik let. „Tříleté děti většinou neodmítáme. Ale pokud už máme kapacitu naplněnou, musejí se obrátit na jinou školku ve městě. Rodiče menších dětí zpravidla čekají, jestli se nějaké místo neuvolní. To se však moc nestává,“ říká Špírková.
Obavy má také ze zájmu ukrajinských maminek, které do školky mohou hlásit své děti až od poloviny června. „Abych řekla pravdu, netroufám si odhadovat, jak to bude příští školní rok vypadat. V Písku se děti velmi často přesouvají mezi jednotlivými spádovými oblastmi a často k zápisu nedorazí ‚naše děti‘. Výrazně se do toho mohou projevit i odklady, kterých je v poslední době spousta,“ dodává.
Uvažují o dětských skupinách
Podobná situace je i v Táboře nebo Českých Budějovicích, kde přijali celkem 1 048 žádostí o místo ve 28 školkách. Míst však mají jen něco málo přes 800, takže je jasné, že na část rodičů už se nedostane. Navíc některá zařízení, která ještě nedávno měla volné kapacity, má nyní už beznadějně plné stavy.
„Od té doby, co k nám začali proudit uprchlíci, tak nemáme ani jedno volné místo. Mohli jsme přijmout jen pár ukrajinských dětí, ale nijak to náš chod neomezilo. Docela se ale bojím, jak to bude vypadat po zápisech. Pravděpodobně se k nám přihlásí spousta dětí z adaptačních skupin,“ očekává Lenka Kantorová, ředitelka budějovické MŠ Čéčova.
Komplikace s ukrajinskými uprchlíky si uvědomuje i náměstek Klíma. Podle něj jsou samosprávy v tomto případě limitované rozpočtem. „Rozhodně chceme dětem z Ukrajiny pomoci. Ale pokud pro ně místo na školkách nebude, musíme to řešit jinak. Zřejmě bychom žádali o finanční pomoc státu, aby se obcím pomohlo s navýšením kapacit,“ uvažuje. Klíma doplňuje, že přechodným řešením by bylo i zakládání takzvaných dětských skupin.
Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž letos na jaře z tohoto důvodu uvolnilo skrz Národní plán obnovy přes 2,7 miliardy korun. „Výhodou dětských skupin je jejich snadné a rychlé založení. Tam, kde jsou potřeba a uprchlíci mají možnost bydlení, je tato možnost ideální. Navíc se mohou časem stát regulérními školkami, pokud se podaří splnit veškeré podmínky pro jejich založení a sehnat kvalifikovaný personál,“ připomíná náměstek.
O zakládání podobných skupin uvažují i ve zmíněném Písku. „Máme tu nyní dvě adaptační skupiny a předpokládáme, že zájem o ně bude i nadále přetrvávat. Víme o této možnosti a uvidíme, jestli bude jejich vytvoření potřeba i po červnových zápisech ukrajinských dětí,“ dodává mluvčí Měšťanová.
Michal Bělský
Zdroj: Mladá fronta DNES, 19. 5. 2022
