Knot: Písek má ambici i potenciál stát se nejchytřejším městem v ČR
Před sto lety žil ve městě průměrně každý pátý člověk, ale podle odhadů OSN to v roce 2050 bude zhruba 70 % obyvatel. Ti vyprodukují 80 % emisí a spotřebují 75 % energie. Většina lidí bude patřit ke střední třídě propojené moderními technologiemi. S rostoucí mírou urbanizace jsou ale na města kladeny větší nároky, ať už v dopravě, energiích či v životním prostředí. Proto je potřeba minimalizovat negativní faktory, které s sebou rozrůstání metropolí přináší. Základy nové tváře měst se budou stavět nejenom na betonu, ale především na moderních technologiích a internetu.
Samotný koncept Smart Cities je ve světě známý již řadu let. Jedná se zejména o projekty ve velkých aglomeracích, jako je Manchester, Barcelona, Amsterdam, Bristol, Helsinky, Stockholm, Vídeň a mnoho dalších. Do České republiky se myšlenka Smart City dostává zhruba dva a půl roku nazpět. Z velkých měst u nás lze jmenovat Brno, Ostravu, Prahu a počínající aktivity v Plzni. Převážně se jedná o aktivity v oblasti dopravy a informatiky. Kdo však ze všech vyniká, je maličké město se 30 tisíci obyvateli z jižních Čech. Písek.
Výhodou Písku je Technologické centrum, jehož součástí je i datové centrum, na němž celé Smart City stojí, neboť jádrem projektu je práce s daty. Městští zastupitelé jednomyslně odhlasovali, že Smart City je pro Písek tou správnou cestou, a dali dohromady tzv. Modrožlutou knihu, která je pilířem vizí, kam bude město v budoucnu směřovat. Zabývá se podrobnou analýzou dat týkajících se dopravy, bezpečnosti a dalších prvků městské infrastruktury. V Písku vyhodnotili, které konkrétní kroky je třeba učinit, a díky tomu mají náskok před jinými českými městy. „Úplně nejjednodušší věc, kterou dělají ostatní, je ta, že vezmete pár senzorů, nacpete je do autobusů a už si myslíte, že máte Smart City. To ale nedává vůbec žádný význam. Musíte vědět, jaká data chcete sbírat a k čemu je posléze využijete,“ říká Jaromír Grégr, ředitel Technologického centra Písek (TCP).
Zajímají je data typu kolik chodců projde na křižovatce, kolik je v dané lokalitě bytů, data o emisích atd. V rámci Smart City se budují i různé navigační systémy, které by vás upozornili, že se k městu blížíte, a navedou vás, kam chcete: do hotelů, nákupních center, ukážou vám volná parkovací místa či prozradí něco o historii. Dále se jedná o lavičky se zásuvkou a Wi-Fi připojením, popelnice, které samy ohlásí, kdy jsou plné, lampy, které se řídí podle intenzity světla, případně kolemjdoucích, a spoustu jiných technologických vychytávek. Jsou to často věci, které nejsou vidět, ale mění životy občanů. Jedná se o proces v dlouhodobém časovém horizontu. Na konci celého procesu má být spokojený občan, který umí lépe komunikovat s radnicí, nejlépe přes mobilní aplikace, nedýchá smog, nemá problém se kamkoliv dopravit a zaparkovat, aniž by musel běhat s drobnými k automatu, a parkovné zaplatí jednoduše přes mobilní aplikaci.
Například na náměstí v Písku, kde jsou parkovací místa hodně diskutovatelným tématem, již nainstalovali senzory, které o řidičích sbírají data. Zjistili, že nejvíce aut tam parkuje okolo 14. hodiny, a podle těchto informací hodlají dále nastavovat systém parkování v centru. „Naším cílem není, aby auta na náměstí parkovala 24 hodin denně, ale aby docházelo k větší frekvenci jejich parkování. Když tam někdo musí nutně stát, ať tam zůstane třeba půl hodiny, ale jinak se budeme snažit auta nasměrovat na jiná parkoviště,“ vysvětluje Jaromír Grégr první změny, které jsou na pořadu dne. „Všichni se shodujeme na tom, že základním klíčem je rozvoj elektromobility, a proto na každých nově vybudovaných parkovacích plochách budeme zavádět i dobíjecí stanice,“ doplňuje místostarosta města Písek Josef Knot. „U nově chystaného parkoviště nám daruje jednu nabíjecí stanici společnost E.ON. Dále žádáme o novou flotilu v rámci MHD, která bude jezdit na CNG a elektřinu.“ Všichni vidíme, že vše, co je založeno na fosilních palivech, bude postupně utlumováno až do úplné minimalizace, taktéž lze předpokládat, že doba robotizace a kybernetiky zcela nevyčerpala svůj potenciál. Budou se uplatňovat nové možnosti ve využití stávajících velkých dat.
V Písku mimo soukromý sektor probíhá spolupráce i s akademickou sférou, kde je zapojena ČVUT Praha, Fakulta dopravní. Jak říká děkan Miroslav Svítek, pro jejich fakultu bude mít Smart City jedinečný přínos: „Písek se stane pilotním městem v České republice, kde bude možné realizovat jednotlivé aplikace Smart City. Rádi vyzdvihneme konkrétní přínos jednotlivých projektů. Spolu s Technologickým centrem Písek očekáváme, že se Písek stane ‚premiantem‘ v této oblasti, a mohl by tak být pomocníkem pro další města, která se budou konceptem Smart City zabývat.“
Na základě tohoto zázemí slouží Písek jako vzorové řešení pro ostatní města v republice. Inspirací Písku je norský Trondheim, jedno z nejdokonalejších Smart Cities na světě, kde se například již s obyčejným autem na spalovací motor do centra nedostanete a samozřejmě se jako jeho obyvatel neobejdete bez mobilních aplikací, skrze něž s vámi město komunikuje. Základem je ale změna myšlení a přístupu k životu. „Zároveň doufáme, že technologie budou vždy sloužit jako pomocník, nechceme zavádět žádného Velkého Bratra, ten má v Písku velkou červenou,“ upozorňuje Jaromír Grégr v duchu přísloví Dobrý sluha, zlý pán. Zmiňuje, že v minulosti zastupitelé o změnách ve městě rozhodovali bez jakýchkoliv dat, tudíž se málokdy trefili do potřeb dané situace a svých obyvatel. Sbírání dat, která získávají senzory snímající pohyb, zůstává anonymní a žádné osobní informace o člověku neprozradí.
Smart City není pouze o fyzicky hmatatelných opatřeních, ale i o filozofickém pojetí každého z nás, přístupu k tomuto konceptu. Vytvoří-li se pomocí technických a organizačních podmínek takové prostředí, které obyvatelům může zvýšit kvalitu života, otázka by pak neměla znít, co Smart City přinese občanovi, ale co občan může vykonat, aby projekt Smart City smysluplně fungoval, a byl tak prospěšný všem. Městu, společnosti i naší Zemi. Jedná se tedy o symbiózu všech jeho účastníků, nejenom tvůrců, ale i každého uživatele. Vývoj nelze zastavit, lze jej však v žádoucím směru různými pobídkami nasměrovat.
Vojtěch Konečný
Ecofuture