Velmi netradiční dovolenou už třetím rokem podniká Pavel Klíma se svým kamarádem. Nečekejte ale žádnou dnes tak mladými cestovateli oblíbenou exotiku. „Jdeme od pramene Vltavy až po Labe. Je to takový třídenní štafetový vandr. Každý rok urazíme 100 až 150 kilometrů a další rok navážeme tam, kde jsme ten předchozí skončili,“ přibližuje Pavel Klíma.
Pro místní jsou opravdovou raritou. „Lidé, které cestou potkáme, často kroutí hlavami, že jsme snad jediní, kdo Vltavu jdou. Ale když jdete pěšky, krajinu i lidi můžete lépe prožít. Zatímco autem, vlakem, ale i na kole či lodi se jen mihnete…“ vysvětluje.
Za sebou už mají úsek od pramenů po Vyšší Brod, to se psal rok 2014, v loňském roce se dostali až na Hlubokou. A právě z mostu mezi Hlubokou a Zámostím vyrazí tuto sobotu na svou další pouť. „Chtěli bychom ji zakončit na Orlíku. Je to takové příznačné. Tady nejsou Schwarzenbergové pouhým jménem z příběhů průvodců po zámcích a hradech, ale opravdu žijícím rodem. Orlík proto v sobě snoubí minulost i přítomnost a to mu dodává kouzlo,“ zdůrazňuje Pavel Klíma.
Nejde však jen o cestu samotnou. „Rádi se zastavíme s lidmi na kus řeči. Také si fotíme všechny lávky, mostky a mosty i přívozy, které spojují oba břehy Vltavy,“ poznamenává.
A proč si vybrali pro svůj vandr právě Vltavu? „Vltava je řekou, která doslova propojuje jižní Čechy. Pramení na samotných hranicích a postupně sbírá vodu z dalších jihočeských potoků, říček a řek až plná síly majestátně vstoupí do Prahy,“ uzavírá Pavel Klíma.
Martin Volný
