Namísto řešení konkrétních představ o prezidentském působení prezidentských kandidátů jsme svědky emocionálně vyhrocené kampaně, kde se v souvislosti s osobou Karla Schwarzenberga užívá směsice různých technik od očerňování a dehonestování až po konspirativní teorie. Tu je vyzýván k vyvození vlastní odpovědnosti za jiné osoby, ať již se jedná o příslušníky své rozvětvené rodiny, či často zmiňovaného Miroslava Kalouska, tu je vyzýván k omluvě českému národu za výroky o Benešových dekretech, jež jsou umně překrucovány, tu zas za polarizaci společnosti...
Tato hanobící kampaň má za cíl jediné: odvést pozornost od kauz, za které nese přímou odpovědnost či spoluzodpovědnost, například svou vlastní nečinností, Miloš Zeman. Tyto kauzy nenapravitelně poškodily národní zájmy, např. kauza privatizace Mostecké uhelné, IPB, či ukázaly lidsky naprosto zavrženíhodné způsoby zneužití politické moci, např. akce Olovo.
Podobně pokřivený obraz nám nabízí Miloš Zeman výčtem svých úspěchů, které jsou pouhou vyprázdněnou agitkou. Menšinová vláda ČSSD měla údajně stabilizovat politickou scénu a přinést hospodářský rozkvět. Přinesla však efekt naprosto opačný. Vedla k rozparcelování hospodářských zájmů mezi dvě jen naoko soupeřící politická uskupení, v nichž ve stínu opoziční smlouvy klíčila srostlina zájmů politických a ekonomických. Ta nenávratně poškodila demokratickou politiku, když vytvořila zákulisní mocenské elity, které namísto lidu fakticky rozhodují o směřování naší země. Nenávratně také poškodila politickou soutěž, když setřela rozdíly v programech na pravici i levici.
Stejně prázdná jsou i slova o zásluhách na ekonomickém růstu. Který sice nastal pod vlivem celé řady faktorů, ale právě ekonomická politika Zemanovy vlády z něj udělala růst nestabilní a nezajištěný. Ekonomická politická orientace na velké zahraniční investice a zadlužování ekonomiky i v době růstu stálo u zrodu potíží, které zažíváme dnes.
V tomto kontextu pak asi opravdu Zemanově „štábu“ nic jiného než odvádět pozornost technikami, za které by se nemusela stydět ani StB, nezbývá. Lze to pochopit, nelze to však přijmout.
Mgr. Zdeněk Bezecný, Ph.D.
