Speciální zákon Lex Ukrajina, který začal platit 22. března, umožnil ukrajinským žákům podat si ještě do 5. dubna přihlášky na střední školy s maturitními obory a do 8. dubna do učebních oborů. Pro české žáky byl konečným termínem 1. březen. K číslům přihlášených uchazečů, která platila ještě koncem března, si tak školy připočítávají ukrajinské zájemce. Ti budou skládat jinou přijímací zkoušku a musí se vejít do původně stanoveného počtu přijímaných žáků. Z pohledu rodičů tedy ukrajinské děti českým dětem konkurují a mají přitom pro přijetí jiné podmínky. Náměstek hejtmana pro školství Pavel Klíma (TOP 09) se ale s tímto pohledem neztotožňuje.
„Systém přijímacího řízení pro cizince, tedy bez češtiny, je zde dlouho a je používán. V podstatě znamená, že je aplikováno tzv. redukované pořadí, prostě se tomuto žákovi započítá dvakrát zkouška z matematiky. Nové byly jen termíny pro podání přihlášek pro děti z Ukrajiny, a také to, že Cermat připraví verzi matematického testu v ukrajinštině a angličtině,"uvedl náměstek hejtmana. Řádný termín přijímacích zkoušek pro deváťáky je už 12. a 13. dubna.
Pavel Klíma upřesnil, že celkově se na střední školy v Jihočeském kraji do maturitních oborů přihlásilo 119 ukrajinských žáků. „Mohli si stejně jako naši žáci podávat i dvě přihlášky, takže fyzicky to číslo může být nižší,"dodal. Nejvíc – celkem jedenáct přihlášek navíc, dorazilo od ukrajinských zájemců na Gymnázium v Českém Krumlově, devět na Gymnázium v Třeboni, osm na píseckou průmyslovku, šest na Gymnázium v Jindřichově Hradci, Obchodní akademii v Písku a Střední školu spojů a informatiky v Táboře, pět na českobudějovickou střední zdravotnickou školu. Například v Táboře na zdravotnické škole přibyla k původním přihláškám jen jedna navíc. O dva uchazeče z Ukrajiny se zvýšil počet přihlášek na Gymnázium v Milevsku, tedy na 57.
„Nemyslím, že by to mělo zapříčinit, že se na vybrané obory nedostanou české děti,"říká PavelKlíma. Ve skutečnosti to ovšem nastat může, protože kapacita přijímaných dětí se o ukrajinské zájemce nenavyšuje. Nemohou se pak rodiče odvolávat s tím, že pro české a ukrajinské děti nebyly stejné podmínky? „Výsledek z matematického testu se ukrajinským dětem započítá jako celkové pořadí a pohlíží se na ně, jakoby absolvovaly přijímací zkoušku, předepsanou pro české děti. Podmínky tímto splní," řekl Pavel Klíma. Odvolání podle něj stejně nastanou, krajský úřad se jimi podle jeho slov zabývá každé prázdniny.
Náměstek Klíma také uvedl, že střední školy mají předepsanou oborovou kapacitu, takže pokud například škola počítá s 30 žáky do budoucího prvního ročníku, ale má povolenou kapacitu 120 žákůdaného oboru na čtyři ročníky, může přijmout do prváku víc dětí, jestliže například v některém z vyšších ročníků není plných 30 žáků. Kupříkladu proto, že školu někdo z žáků opustil.
Včerejší deník Právo ale upozornil, že zatímco v celé republice se na střední školy přihlásilo 1281 patnáctiletých ukrajinských uchazečů, celkem je jich v republice odhadem 6400. Českých uchazečů se hlásí na čtyřleté maturitní obory 79 600. Podle šéfa Unie školských asociací Jiřího Zajíčka by dosud nepřihlášení ukrajinští zájemci měli později využít další termíny na oborech a školách, kde bude volno.
Libuše Kolářová
Zdroj: JČ TEĎ, 12. 4. 2022
