Evropa bez víry, Česko bez víry?

Evropa bez víry, Česko bez víry? Na tuto otázku se snažila odpovědět konference europoslance Jaromíra Štětiny, člena EPP frakce, a poslance Františka Laudáta. Program byl rozdělen do dvou částí. V první části se Petr Kolář zabýval tématem Křesťanství v Evropě 21. století a Miloš Mendela se věnoval aktuálnímu tématu: Islám v Evropě. V druhé části konference promluvil na téma Česká společnost a náboženství Tomáš Petráček. Na závěr programu řešil problematiku (ne)ateistické české budoucnosti v Čechách kněží Mons. Tomáš Holub.

Mě osobně velice zaujala přednáška Miloše Mendela, který se v souvislosti s migrační krizí ptal po možnostech propojení islámského náboženství s křesťanskou vírou. Velmi zajímavý byl jeho pohled na historii. Tvrdil, že Německo má s tolerancí jiného náboženství už mnoholeté zkušenosti, především díky Turkům, kteří mají v Německu silné zastoupení. Turci i se svojí vírou přicházeli dávno před druhou světovou válku, po druhé světové válce šlo i hospodářskou výpomoc a levnou pracovní sílu. I přes svou odlišnost žijí tyto kultury vedle sebe bez větších konfliktů. Dle mého názoru jde ale dnes v souvislosti s migrační krizí přeci jen o jinou situaci. Chybí totiž ona dlouholetá oboustranná zkušenost.

Ve volné diskuzi se následně řešilo zavedení alespoň jednoho roku povinné religionistiky do vzdělávacích programů ZŠ, kde by se děti seznámily se základy různých náboženských směrů a tradic, které převážně vycházejí s víry. Jelikož se pohybuji ve školství, tato iniciativa mě zaujala.

Vyvrcholením konference byla komentovaná prohlídka strahovské knihovny, která je součástí kláštera již od jeho vzniku v roce 1143. Strahovská knihovna je knihovnou Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Historická část knihovny ve svém fondu obsahuje přes 200 000 svazků, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři. Ojedinělou součástí knihovny je i sbírka knih, kterou 
strahovské knihovně věnovala dcera Napoleona. A tak bylo na co se dívat.