Na jedné straně ročně desetitisíce spokojených diváků nejenom z České republiky (od roku 1958 shlédlo před Otáčivým hledištěm přes 1 700 000 diváků 2 810 představení a v posledních letech zde hostovalo na nočních plenérových představeních mnoho zajímavých aktérů), na straně druhé narušení prostředí zámecké zahrady před rokokovým letohrádkem Bellarie.
V roce 1993 byla kolaudována rekonstrukce současného otáčivého hlediště jako stavba dočasná na dobu pěti let, následně byla prodloužena o dalších pět let. Pak přišly v roce 2002 povodně, které opět řešení přemístění Otáčivého hlediště oddálily.
V roce 2007 se tehdejší ministryně kultury Helena Třeštíková zavázala za Českou republiku organizaci UNESCO odstranit Otáčivé hlediště do 31. prosince 2015. Dnes je přitom v platnosti další výjimka, tentokráte do roku 2017. Nelze se proto divit současnému postoji UNESCO, které zdržuje nominaci svých zástupců v chystané mezinárodní architektonické soutěži. Náhradní a kompromisní návrh v podobě nějaké demontovatelné konstrukce nebo posunutí točny mimo osu barokní zahrady situaci neřeší. Je jasné, že jediné akceptovatelné řešení je vybudování nového exteriérového divadla s obzorovým jevištěm nejlépe za jihozápadní stranou zahrady. Tím se na jedné straně zohlední požadavky UNESCO a na straně druhé se zároveň zachová divadelní tradice v Českém Krumlově. Bohužel takovéto řešení, na kterém se mělo z
ačít pracovat již před mnoho lety, nemá v současnosti ani rozpracovanou podobu.
Možná se stalo Otáčivé hlediště příliš i palčivou otázkou politickou, což vedlo ke snaze odsouvat neustále řešení do budoucna...
Rád bych, aby tento světový unikát co nejdříve našel své důstojné místo a podobu a mohl se rozvíjet bez dalších otazníků visících nad jeho budoucností.
Na závěr něco z historie: dne 9. června 1958 vzniklo malé ručně otáčené hlediště pro 40 osob, v roce 1959 bylo nahrazeno ocelovou konstrukcí – ručně poháněné 40 silnými
muži – určenou už pro 400 diváků (byla tu uvedena Jiráskova Lucerna v režii Otto Haase a výtvarníka Joana Brehmse), v roce 1960 se již jednalo o kruhovou konstrukci s 525 místy (v roce 1966 navýšenou) osazenou elektromotory, v roce 1989 byla zahájena jeho celková rekonstrukce a 24. května 1993 bylo vydáno kolaudační rozhodnutí na užívání stavby. Následně však stavební úřad v Českém Krumlově uložil její odstranění a uvedení do původního stavu do 30. dubna 2003. V roce 1992 bylo zapsáno Historické jádro Českého Krumlova na Seznam světového dědictví UNESCO, tehdy ale bez Otáčivého hlediště...
Radim Beránek
člen kulturní komise rady města Č. Budějovice za TOP 09
