Horejsková: Vrátím se moc ráda

„Nejčastější otázka, kterou v poslední době dostávám doma v Táboře od známých i lidí na ulici, zní, jestli se do Tábora na radnici vrátím. Na to odpovídám – ano, jestli ve volbách dostanu důvěru Táboráků, vrátím se moc ráda,“ říká Lenka Horejsková, která znovu kandiduje do táborského zastupitelstva za TOP 09.

Lenka Horejsková pracovala na táborské radnici nepřetržitě od roku 1993. Po komunálních volbách v roce 2014 ale radnici znenadání opustila a našla uplatnění jako vedoucí infocentra ve Veselí nad Lužnicí. V Táboře jako brigádnice v infocentru v roce 1993 začínala, pokračovala jako referentka pro cestovní ruch, v roce 1997 vyhrála výběrové řízení na místo vedoucí nově vzniklého odboru kultury a cestovního ruchu. Setrvala tam třináct let, než se po komunálních volbách v roce 2010 stala táborskou místostarostkou, zodpovědnou za oblast kultury, cestovního ruchu, životního prostředí, technické služby a knihovnu. O čtyři roky později už místostarostkou zvolena nebyla a její původní místo vedoucí odboru bylo obsazené. Stála před životní změnou, která ji pracovně zavedla do Veselí nad Lužnicí.

„V roce 2014 jsem sice měla hodně preferenčních hlasů, ale TOP 09 celkově získala jen dva mandáty. Hnutí Tábor 2020 si jako vítěz voleb vybralo jiné koaliční partnery a na pozici místostarostky mělo svoji vlastní kandidátku. Zda to byla šťastná volba, to ať teď po čtyřech letech posoudí jiní. Pro mě to bylo určité lidské zklamání, protože volební program jsme měli s Táborem 2020 podobný,“ říká Lenka Horejsková. Pro práci v zastupitelstvu se s kolegou Ladislavem Novotným shodli, že TOP 09 bude konstruktivní opozicí. „Co jsme považovali za správné, to jsme podpořili, bez ohledu na to, kdo návrh předkládal. Navíc jsme se snažili přinášet i vlastní návrhy, na podnět veřejnosti jsem například iniciovala vybudování  workoutového parku,“ dodává Lenka Horejsková.

Sledovala jste v minulých čtyřech letech kulturní dění v Táboře?

Samozřejmě, vždyť jsem tady doma a jakmile mám volnou chvilku, vždycky hledám nějakou kulturní akci. Jsem ráda, že nové akce, které jsme v minulém období začali pořádat jako Den republiky, Velikonoční trh nebo festival Komedianti v ulicích, který úspěšně oživil letní sezónu, zůstaly zachovány a lidé si je hodně oblíbili. Mrzí mě, že z Tábora odešly pivní slavnosti v reprezentativní podobě, kdy se do Tábora sjížděli i odborníci. To byla prestižní akce a zrovna nedávno jsem s jejím zakladatelem panem Srbem mluvila, že bych byla ráda, kdyby se ji povedlo do Tábora vrátit. Já bych o to rozhodně usilovala. Chybí tu třeba i ples města, když už máme možnost využívat krásné prostory Střelnice. Jinak myslím, že se tu koná pestrá paleta různých akcí, například i zajímavé gastroakce, ale je i na čem pracovat.Třeba zlepšit  komunikaci mezi jednotlivými pořadateli. Zrovna minulý pátek se konaly tři zajímavé koncerty za večer a v sobotu nic. Například Muzeum čokolády, Housův mlýn a Muzeum lega navázaly spolupráci a nabízejí společný balíček. To je jedna z prvních vlaštovek. Město by mělo vytvářet platformu pro komunikaci mezi kulturními subjekty a pomáhat jim.

Jakou pomoc máte na mysli?

Myslím, že v Táboře by kromě dotací na činnost spolků měl vzniknout zlatý fond hlavních akcí, kterým by město výrazně pomohlo. Funguje to tak v Písku nebo v Českých Budějovicích. O zařazení do zlatého fondu by se mohl se svým záměrem ucházet každý, akce by se transparentně vybraly a jejich organizátoři by získali jistotu významné podpory města. Zatím to funguje tak, že město s určitými pořadateli uzavírá spolupráci, jenže jen někdy a jen s někým. Navíc si myslím, že tu chybí lepší komunikace.

Kdo by měl lépe komunikovat a s kým?

Město se všemi partnery. Dřív jsem třeba pořádala pravidelná setkání s lidmi z oblasti kultury. Koordinovali jsme termíny akcí, radili jim, jak žádat o granty. Vždycky se tam objevily zajímavé nápady. Lidí, kteří jsou ochotní něco dělat pro druhé, je málo. Tak je třeba jim pomoci. Myslím, že je taky třeba vrátit do Novin táborské radnice kulturní program. Přišlo to jako námět od občanů a nynější radnice to zrušila s tím, že všechno se dá najít na internetu. Myslím, že se tu v poslední době také ne úplně dobře komunikuje s podnikateli. Já to od nich slyším. Určitě by měla vzniknout komunikační platforma o využití Dvorců, nabízí se tam vznik start-upů, máme tu průmyslovku i technické lyceum výborné úrovně. Určitě je třeba usilovat o návrat vysokého školství. Když už nám tu někdejší starosta Soumar osvíceně zařídil tento prostor - protože i armáda přinesla městu prosperitu, je pro nás výzva současné využití Dvorců tak, aby to dávalo smysl. Je to obrovský úkol, u toho bych chtěla být. I plochy na Všechově lze určitě využít mnohem líp, než tam postavit věznici. A když se ptáte, v neposlední řadě je důležitá komunikace v zastupitelstvu. Neměli bychom se tolik dělit na koalici a opozici, ale tvořit týmy pro řešení problémů, kde dokážeme bez politických sporů dojít k tomu, jak věcem pomoci.

Na kterou stranu se přikláníte v debatě, jestli mají být Táborská setkání každý rok?

O tom se vede debata už dvacet let. Když se ale porozhlédnete, tak všechno, co má zvuk a tradici, se koná pravidelně bez přerušování. Jinak můžete přijít o sponzory, ale i třeba o trhovce, kteří také hledají jistotu. Akci, která přiláká každoročně 15 tisíc návštěvníků, je přece škoda omezovat. Podle mě ale Táborská setkání potřebují určitý upgrade, něčím ozvláštnit. Pro mladé lidi je populární fantasy žánr, třeba festival Blavicon, s nímž přišel Jaroslav Hor, vyprodal v Táboře ubytování na celý víkend. Tak proč na to nereagovat. Letos fantasy hry s historickým podtextem nabídne teenzóna na Housově mlýně. My jsme začínali v době, kdy historické slavnosti byly výjimečné. Dnes jsou skoro všude. Mnohde ale marně hledají nějaké ukotvení. Písek a České Budějovice stále tématicky tápou, nám se to povedlo. Lidé sem jezdí za husitstvím. Mělo by to tak zůstat, přičemž druhou linkou je kromě pestrého kulturního programu právě to setkávání sousedů, návštěvníků města i Táboráků s hosty z partnerských měst. 

Oblast životního prostředí jste před čtyřmi lety přibrala jako nutnost?

Musím říct, že jsem během čtyř let ve funkci místostarostky tenkrát zjistila, že mohu dělat i jiné věci než kulturu a že mě to navíc baví. Na náš podnět město podalo projekt revitalizace nábřeží Lužnice současně s protipovodňovými opatřeními a získalo na něj evropské peníze. Tím Tábor hodně ušetřil a ještě dostal cenu za vodohospodářskou stavbu roku. Na Staré město se instalovaly podzemní kontejnery, takže historické centrum už nehyzdí odpadové nádoby. Se společností EKO-KOM jsem zrealizovali projekt třídících tašek. Mám radost, když s nimi občas někoho potkám ještě dnes. V oblasti třídění odpadů Tábor není nad celostátním průměrem, takže je tu ještě hodně práce. A je tu také téma vody. Když jsem zvedla ruku pro odbahnění Jordánu, bylo mi jasné, že musíme začít spolupracovat v povodí nad Jordánem jak na opatřeních proti erozi půdy, tak proti přísunu fosforu. Proto mě mrzí, že neprošla koupě pozemků od Radimovic u Tábora pro srážecí stanici fosforu. Já jsem byla pro. Dalším tématem je zachycování dešťové vody, která se dá využívat třeba k zalévání zeleně. 

Takže vy jste pro návrat květinových záhonů na náměstí TGM?

Stoprocentně. Za to, že jsem se kdysi nechala přesvědčit pro podporu stávající úpravy náměstí TGM, bych si dnes urazila ruku. Myslím ale, že je spousta možností, jak to náměstí vylepšit květinovou výzdobou a oživit zajímavými akcemi. Příkladem nám mohou být Strakonice, které celé kvetou a podporují tam i občany, kteří se starají o záhony. To by se dalo i v Táboře. Ochotným lidem, kteří péčí o záhony a zeleň přinášejí radost ostatním, by město mělo pomoci finančně a třeba i odbornou radou zahradníka. Ve Veselí jsme letos uspořádali akci Veselá kola. Město spontánně ozdobilo kvetoucími jízdními koly přes padesát lidí. Znovu jsem se přesvědčila o tom, že lidé jsou ochotní, jen musí vidět zájem a odezvu. A když už se město rozhodne někde něco měnit, vysazovat, kácet, musí o tom diskutovat s lidmi, kteří tam žijí. Máme před sebou v roce 2020 výročí 600 let od založení Tábora, takže to je k zamyšlení pro nás všechny, jak při této příležitosti udělat Tábor ještě krásnější.