Součková: Bílkovina, která změnila svět a její srovnání s chřipkou

Co je to ten koronavir a je tu s námi již dlouho?

Pokud hovoříme o „tom“ koronaviru, který je dnes na pořadu dne, tak ten u lidské populace zaznamenán nikdy nebyl. Jedná se s největší pravděpodobností o nový druh viru, který je odborníky označován jako SARS – CoV- 2 (z anglického „severe acute respiratory syndrom coronavirus 2“). Tento virus je fylogeneticky velmi podobný k již dříve izolovanému viru SARS – CoV, který nás „strašil“ již v roce 2003. Onemocnění, které tento nový typ viru vyvolává je označováno jako COVID – 2019 (z angl. coronavirus disease.)

Koronaviry byly popsány již v 60. letech minulého století, jsou zařazovány mezi zoonózy, tedy infekty přenosné ze zvířat na člověka. Vyvolávají infekce dýchacího a trávicího ústrojí u zvířat (ptáci, savci) a také u lidí. Klinický obraz onemocnění dýchacího aparátu je v pestrém spektru od běžného nachlazení až po těžké respirační obtíže. Většina koronavirů, které jsou nám známy, cirkulují pouze mezi zvířaty. U člověka se vyskytuje jen 7 známých koronavirů. Proto se u nového typu SARS- CoV-2 předpokládá zvířecí původ.

Jak virus SARS- CoV-2 působí na člověka?

Virus u člověka napadá hlavně dýchací cesty. Jeho klinický projev je prakticky stejný jako například u chřipky nebo dalších respiračních infektů. 

Mezi hlavní klinické příznaky patří horečka, kašel, dušnost, bolesti svalů a velká únava. Tyto projevy jsou ve své podstatě totožné s projevy běžných infekcí, jako je právě například chřipka či jen běžné nachlazení. Podle dosud známých statistik však asi ¼ osob prokazatelně nakažených SARS- CoV-2 vyžadovala intenzivní zdravotnickou péči. Hlášená smrtnost se pohybuje okolo 2-3 %, což je jen o málo vyšší než u běžné chřipky. 

Chřipka versus koronavirus 

Pokud budeme polemizovat, který virus je pro člověka nebezpečnější, záleží na úhlu pohledu. Z hlediska výskytu a šíření onemocnění pro nás zatím koronavirus představuje nebezpečí menší, protože se u nás vyskytuje v menší míře a většinou jako importovaný z rizikových oblastí. Naproti tomu se běžná chřipka u nás vyskytuje mnohonásobně více, takže z tohoto úhlu pohledu je chřipka nebezpečnější. Z pohledu dalšího šíření koronaviru v našich podmínkách se jeví samozřejmě mnohem nebezpečnější, už jen proto, že proti němu zatím nemáme k dispozici žádnou účinnou zbraň – tedy žádnou očkovací látku, zatímco proti chřipce ano, a tím se proti ní lze účinně chránit. Pro léčbu těžkého průběhu chřipky máme k dispozici antivirotikum – pro léčbu koronaviru nikoliv. Z toho jasně vyplývá, že v případě masivního zavlečení koronaviru do společnosti se bude celkem dobře a rychle šířit u vnímavé (nepromořené) populace. Na druhé straně infekty typem viru SARS- CoV-2 jsou ve většině případů lehčího klinického průběhu, než u běžně se vyskytující chřipky.

Trochu z taxonomie

Co má virus chřipky a SARS- CoV-2 společné? Oba patří do skupiny jednovláknových RNA virů, to znamená, že virion (virová částice) v sobě obsahuje jedno vlákno ribonukleové kyseliny. Oba také patří do skupiny tzv. obalených virů, které jsou chráněny ještě dodatečným lipidovým a bílkovinným obalem, chránícím virion před vnějším prostředím. Taxonomicky se však již v čeledi rozcházejí. 

• Virus chřipkyje řazen do čeledi Orthomyxoviridae, dělí se na tři rody – A, B, C. Z těchto zástupců je epidemiologicky pro nás nejvýznamnější virus chřipky A, který se vyznačuje širokým okruhem hostitelů od ptáků až po savce (člověk, prase, kůň, tuleň, velryba, kočkovití, psi). 
• Virus SARS- CoV-2 řadíme do čeledi Coronaviridae, podčeleď Orthocoronaviridae, kterou můžeme rozdělit ještě na 4 rody – alpha, beta, gamma a delta. Zatímco rod gamma a delta je přenosný na ptáky a některé savce (ne na člověka), rod alpha a beta jsou přenosné pouze na savce včetně člověka.

Mezi nejznámnější a člověka nejvíce ohrožující koronaviry patří virus způsobující nemoc SARS (syndrom náhlého selhání dýchání). V roce 2012 byla izolována nová forma tohoto viru označovaná jako MERS, která byla odpovědná za novou vysoce smrtelnou nemoc. Dalším a zatím posledním epidemiologicky významným druhem je právě SARS- CoV-2, která vypukla v roce 2019 v Číně a vyvolala záhy celosvětovou pandemii. 

Nutno podotknout, že do koronavirů řadíme i například rhinoviry, které u člověka vyvolávají banální infekty respiračního traktu zejména v chladném období roku (nachlazení, rýma). 

Ochrání nás slunce?

Podle posledních poznatků amerických odborníků koronavirus se rychleji oslabuje, pokud je vystaven slunečnímu záření, teplu a vlhku. Naopak nejlépe se mu daří v interiéru a v suchu. Z tohoto tvrzení vyplývá, že se nový koronavirus bude chovat podobně jako jiné viry způsobující respirační onemocnění, jako je například chřipka. Tedy v nadcházejícím teplejším počasí se snad nakažlivost tohoto viru sníží a zpomalí. Ovšem jaký je skutečný vliv prostředí na šíření nákazy zatím není zcela jasné a bude to ještě předmětem dalšího zkoumání. 

Zachovejme si zdravý rozum (trochu psychologie)

• přestaňme neustále sledovat zprávy o koronaviru
• přestaňme neustále myslet na koronavirus
• toto vše je už zabitý čas! nejen to – je to infekce duše! – nenechte si duši otrávit!
• cíleně zaměřujme svou pozornost na jiná a lepší témata
• snažme se aktivně pracovat na tom, abychom nepatřili do rizikové skupiny (obezita, kouření)
• čtěte knihy, dívejte se na filmy, jak lidé překonali velké krize, jak našli naději a víru, na které se dá znovu postavit rozbitý život
• neredukujte si svůj svět a své přemýšlení na jedno jediné téma, všichni jsme na tom nyní stejně, život nekončí, svět se nehroutí a toto všechno přejde!
• nezapomeňte: - zprávy o situaci jen 1x denně x ovoce a zeleninu 3x denně – s každým denním jídlem!