Velké dějiny malého města
Zakoupil jsem si knihu o dějinách naší obce. Je to krásná a potřebná publikace, která profesionálním způsobem mapuje život obce od pravěku po rok 1945. Všichni tři autoři vyčerpávajícím způsobem zpracovali fakta o době, která byla předmětem jejich profesionálního zájmu. Publikace se tak důstojně zařadila mezi díla, jakých je o historii obce naší velikosti dost málo.
V knize mi však bohužel chybí jedna kapitola, a to ta poslední - historie obce po druhé světové válce.
Je to přece doba, která se zásadním způsobem podepsala na materiálním i duchovním stavu státu i naší obce. Pokud vím, cítil to i editor knihy a slíbil pokračovat v rozkrývání historie tohoto období.
Je jasné, že se bez pravdivého obrazu tohoto období budeme jen těžko vypořádávat s minulostí, která ještě mnohé z nás zasáhla osobně. A pro ty, kteří toto období nezažili, je to nutnost ještě větší.
Doba temna, která nastala po pár letech podmíněné svobody v letech 1945 - 1947, poznamenala naši obec určitě víc, než trestná výprava budějovických žoldnéřů v 15. století.
Je mnoho otázek a faktů k publikování. Nikoliv namátkou a bez nároku na úplnost uvádím nejdůležitější témata:
jak probíhal odsun Němců?
- kdo byl prvním předsedou národního výboru?
- kolik lidí v obci hlasovalo v roce 1946 pro komunisty?
- kdo zakládal JZD, kdo byl v té době předsedou MNV, kdo předsedou MO KSČ?
- kdo rozkulačoval, kdo naopak byl označen za kulaka, přišel o majetek a byl s celou rodinou vystěhován?
- kolik sedláků a kdy bylo nuceně nahnáno do JZD, jaký majetek byl takto do JZD přijat, jak fungovalo družstvo a proč ho nakonec po faktickém krachu musel převzít stát a udělat z něj státní statek?
- kolik živností bylo zrušeno a co se stalo s jejich vlastníky?
- jak fungoval v obci v 50. a 60. letech společenský život? Hrálo se ochotnické divadlo, fungovali dobrovolní hasiči, mládežnické organizace Pionýr a ČSM?
- jak fungovala škola, kdo byli ředitelé, učitelé, žáci, …?
To všechno jsou fakta, která jsou a je možné je najít, posbírat a zachovat pro budoucnost. Nemusíme je nutně třídit na dobré a špatné, ale měli bychom je dát, jak se říká „na stůl“. Nebo to všechno nechceme vědět a chceme zapomenout? Proč?
Bez vyrovnání se s touto dobou se nepohneme vpřed, ani duševně, ani hmotně.
Komunismus v naší obci je pro mne zhmotněn, kromě některých staveb, především destrukcí krajiny. Z pestré směsi polí, luk, alejí stromů a remízků se staly anonymní nedohledné lány polí, obklopující a svírající obec bez jakékoliv urbanistické a krajinné vazby.
Jsou tady do značné míry doposud. Krajina se dosud s komunismem nevyrovnala.
A my také ne.
PhDr. Pavel Kadrmas