Městská pokladna středočeského Berouna si letos polepší o dvanáct milionů korun. Místo osmi má dostat za hazard dvacet. Za zázračným zbohatnutím stojí změna loterijního zákona, která rozděluje výtěžek hazardních společností mezi stát a obce.
„Odhady známe, ale počkáme na reálná čísla. Rádi bychom získali alespoň dvě třetiny této částky,“ řekla LN starostka Berouna Šárka Endrlová.
Podobně napjati jsou ale před dubnovou první splátkou starostové všech 6500 měst a obcí v Česku. Injekci do rozpočtu dostanou všichni. U Prahy se počítá s miliardou korun, u nejmenších obcí s několika tisícovkami. Souhrnně čtyři miliardy korun.
Přesto mnohá města tvrdí, že s hazardem skoncují. „Tento nástroj je částečně kontraproduktivní, protože obce motivuje, aby si na svém území hazard ponechaly, protože z něho mají finanční prostředky,“ nastínil riziko nové legislativy Matěj Hollan, který v Brně bojuje proti hernám.
O miliardy se hlásí sport Na nové porcování „obecních medvědů“ se ale už chystají i sportovní funkcionáři. V průběhu tohoto týdne se v datové schránce každého ze starostů objeví dopis s jasnou výzvou: při rozdělování peněz nezapomínejte na nás.
„Když v minulých letech rozdělovaly tyto peníze loterijní firmy, putovaly na sport, kulturu a charitu. Sport měl padesát procent z nich. A ty peníze teď chybí,“ vysvětlil místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, podle kterého dnes neplyne ani koruna z hazardu na sport pouze v Česku a na Kypru. I proto se pod výzvu podepsali zástupci největších spolků v zemi. „Tento rok je naprosto klíčový, pokud na nás města a obce zapomenou, v příštích letech to budou jen těžko měnit,“ upozorňuje Kejval.
Jak sportovci uspějí, není zatím moc jasné. Podle funkcionářů mnoho ze zastupitelů zatím ani netuší, že nějaké „nové“ peníze vůbec přijdou. A když ano, o formě dělení zatím nerozhodli, což vyplývá i z ankety LN mezi starosty.
„Společně s eventuálním zákonem o rozpočtovém určení daní by to pro nás představovalo větší suverenitu v rozhodování. Můžeme je využít na opravy škol či ulic,“ přemítá starostka Berouna Endrlová. „Ale samozřejmě počítáme i s nějakou podporou sportu,“ dodává.
Přesto se funkcionáři pokusí o lobbing na více frontách. V nebližších dnech zasednou k jednání se zástupci Svazu měst a obcí, hejtmany i jednotlivými politickými stranami.
S jedním z potřebných argumentů navíc pomohla i Evropská unie. Podle dosud nezveřejněné analýzy klesá v Česku počet aktivně sportujících lidí. Zatímco v celé Unii sportuje alespoň jednou týdně čtyřicet procent lidí, v Česku je to jen necelých třicet procent.
„Proto chceme, aby tyto peníze šly na kvalitní sportovní vyžití mládeže,“ vysvětluje Kejval.
Podobný záměr měl v minulosti i někdejší loterijní zákon. Realita byla ale jiná. V dobách, kdy peníze na veřejně prospěšné účely rozdělovaly samotné loterijní firmy, mnoho peněz mizelo ve vrcholovém sportu nebo u sdružení, jejichž veřejný prospěch byl jen těžko dohledatelný. Právě to vyburcovalo politiky ke změně. Původně sněmovnou odhlasovaná úprava ale počítala s třetinou výtěžku přímo pro sport. Senát byl ale proti.
Lidové noviny, 6. 3. 2012, Rubrika: Titulní strana, str. 1
