Vše níže uvedené vychází z programového prohlášení vlády. S těmito body dostala koalice hlasy ve volbách a mandát od Poslanecké sněmovny. TOP 09 se k úsporným opatřením nutným k ozdravění veřejných rozpočtů hlásí trvale.
Vláda se shodla na změně týkající se platových tarifů pro státní zaměstnance a přijala návrh ve znění, které předložil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Výsledkem je rozvolnění možností odměňování, tedy použití tzv. pásmového odměňování, a to v roce 2011.
Odbory navrhly věcnou diskusi o systémových změnách v platových tarifech od roku 2012, na to ministr přistoupil za podmínky použití tzv. pásmového odměňování v příštím roce, které je dnes využíváno například ve zdravotnictví či u uměleckých profesí.
Uplatnění tzv. "pásmového odměňování“ umožňuje zvolit tarif v celé škále daných stupňů, tedy bez striktního dodržování počtu odpracovaných let. Tento postup umožní spravedlivější přístup než plošné snižování mezd.
V kompetenci každého resortu je zvolení vlastního způsobu snížení mzdových prostředků, buď snížením platů, organizačními změnami, nebo kombinací těchto dvou nástrojů. Snížení objemu platů ve státní správě o deset procent je základním bodem programu této vlády.
Odborové organizace byly opakovaně vyzývány k předložení vlastních návrhů řešení tohoto požadavku, pokud nesouhlasí s návrhy předkládanými vládě odpovědnými ministry. Namísto konstruktivního řešení ale přicházejí se zmanipulovanými výklady škrtů, které jdou nad rámec návrhu předloženého MPSV i zadání ušetřit desetinu výdajů.
Pozn.: V 1. pololetí roku 2010 vzrostla hrubá měsíční mzda (resp. plat) v podnikatelské i nepodnikatelské sféře. V podnikatelské sféře dosáhl medián hrubé měsíční mzdy výše 21 420 Kč a v nepodnikatelské sféře 23 380 Kč. V podnikatelské sféře v důsledku hospodářské krize ke snižování mezd docházelo již v uplynulých obdobích, platy státních zaměstnanců zatím nebyly nijak zasaženy.
Podle zákona o sociálních službách se poskytuje příspěvek na péči osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Závislost na pomoci jiné fyzické osoby je hodnocena ve čtyřech stupních. Navrhované opatření ke snížení schodku státního rozpočtu na rok 2011 se týká výše příspěvku ve stupni I (lehká závislost).
Dosavadní výši příspěvku 2 000 Kč měsíčně u osob starších 18 let (pozn.: příspěvek u osob do 18 let věku se měnit nebudou) se navrhuje snížit na částku 800 Kč měsíčně. Tato výše odpovídá náročnosti a intenzitě péče a současně vyrovnává hodnotu dávky v porovnání s vyššími stupni příspěvku na péči. Navrhované opatření předpokládá celkovou úsporu ve státním rozpočtu ve výši cca 1, 532 mld. Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) předpokládá, že letos na příspěvek na péči prostřednictvím obcí s rozšířenou působností vyplatí 20 miliard Kč, což je ve srovnání s rokem 2007 nárůst o 5, 4 miliardy Kč.
V roce 2007 došlo k zavedení těchto příspěvků na péči překlopením tehdejšího systému příspěvků na bezmocnost, skokově se tenkrát měsíční dávka u prvního stupně závislosti vyšplhala z 500 Kč na 2 000,- Kč. Dosažení prvního stupně je pojato poměrně liberálně, vyvolalo také bezprecedentní zájem veřejnosti.
Příspěvek v této kategorii nemá charakter přímé pomoci, nelze tedy tvrdit, že snižujeme podporu skutečně bezmocným, u těchto, tedy vyšších stupňů závislosti zůstává příspěvek stejný. Lidé, kteří potřebují 24 hodinovou pomoc, jsou ve čtvrtém stupni závislosti a příspěvek na péči činí 12 tisíc Kč měsíčně. Této skupiny a příjemců příspěvku v druhém a třetím stupni závislosti se navrhované snižování příspěvku netýká. Příspěvek na péči je poskytován až 270 000 osobám, nejčastěji v prvním stupni (115 000 osob).
Ze zhruba 157 tis. vyplacených sociálních příplatků v červnu 2010 bylo 9,5 % dávek vyplaceno rodinám s min. jedním postiženým dítětem (dlouhodobě nemocné, dlouhodobě zdravotně postižené a těžce zdravotně postižené). Celkový počet postižených dětí činil cca 16 tis. Pro tuto skupinu již MPSV jisté kompenzace navrhlo (viz dále), o dalších je ochotno jednat (to ministr veřejně deklaroval i na zasedání Národní rady osob se zdravotním postižením).
Zrušení sociálního příplatku bude rodinám se zdravotně postiženými dětmi kompenzováno tím, že dojde ke zrušení krácení rodičovského příspěvku na polovinu u těch rodin, které z titulu zdravotního postižení dítěte pobírají příspěvek na péči. Znamená to, že obě dávky budou poskytovány zároveň, a to v plné výši.
V případě, že rodina nemá dostatek zdrojů k uspokojování základních životních potřeb a tyto zdroje si nemůže zvýšit vlastním přičiněním (práce, využití majetku apod.), je jí poskytnuta pomoc ze systému pomoci v hmotné nouzi.
Pokud je dítě klasifikováno pro rodičovský příspěvek jako dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, mohou čerpat rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte a nebyl-li přiznán příspěvek na péči, mohou čerpat rodičovský příspěvek až do 15 let věku dítěte.
Porodné je typická sociální dávka, tedy dávka, která má sloužit výhradně nízkopříjmovým skupinám obyvatel, není racionální důvod ji vyplácet středním a vyšším vrstvám. Z toho důvodu byla vládou přijata změna podmínek nároku na porodné – zacílení porodného na prvorodičky v rodině s nízkým příjmem (do 2,4násobku životního minima rodiny). Dosavadní výše porodného 13 000 Kč zůstává beze změny.
Ve dvouleté variantě a ve čtyřleté variantě rodičovské bude vyplacena stejná částka (celková částka čtyřleté varianty bude snížena na dvouletou variantu), u čtyřleté varianty dosáhneme stejné výše změnou délky pobírání vyšší a nižší částky rodičovské. Celková částka bude u obou typů čerpání cca 216 tis. Kč. U tříleté varianty se výše dávky nemění.
Náhradový poměr nemocenského pojištění bude zachován na úrovni roku 2010, tj. na 60 %. (Původně se předpokládalo, že bude takto stanoven výměr pouze v roce 2010, od roku 2011 se výše vrátí na předchozí, tj. po 60 dnech až na 72 %). Zachování jednotné sazby 60 % představuje úsporu na straně státního rozpočtu 2,3 mld. Kč, z důvodů úsporných opatření proto tento stav neměníme. Navíc nevidíme věcný důvod, proč by měla být po dvou měsících pracovní neschopnosti dávka zvyšována, objektivně nedochází ke zvyšování životních nákladů zaměstnance.
Prodlouží se doba poskytování náhrady mzdy (platu) namísto nemocenského zaměstnavatelem ze současných 3 + 7 dnů (karenční lhůta + počet dnů hrazených zaměstnavatelem) nově na 3 + 12 dnů, což bude platit po dobu 3 let. Následně dojde k navrácení stavu, který je platný v roce 2010, tj. 3 + 7 dnů. Vláda v této souvislosti přijala opatření, která nabízí malým firmám s počtem zaměstnanců do 25 možnost přihlásit se do odlišného systému, kdy je polovina vyplacených nemocenských náhrad refundována.
V pojistném na sociální zabezpečení se navrhuje, aby sazba pro jeho odvod od 1. ledna 2011 nadále činila pro zaměstnavatele 25 % , tedy aby nedošlo k jejímu snížení na 24,1 %.
Na snížení pojistného firmy vloni "vydělaly" 10 miliard korun, tři miliardy vyplatily zaměstnancům na nemocenské, stále jsou tedy ve výrazném přebytku. I při zavedení výše uvedených opatření je pro ně situace stále únosná a oproti rokům předcházejícím rok 2009 stále výhodnější. Prodloužení doby vyplácení náhrady mzdy zaměstnavatelem přinese státnímu rozpočtu úsporu ve výši 1,7 mld.
Pro rok 2011 se navrhuje ponechat maximální vyměřovací základ (strop) pro placení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými na úrovni roku 2010, tj. ve výši 72násobku průměrné mzdy. (Pokud by k této změně nedošlo, činil by maximální vyměřovací základ od 1. ledna 2011 jen 48násobek průměrné mzdy.) Jde o přechodné opatření na jeden rok, které státnímu rozpočtu přinese 3,1 mld. Kč.
Další změna se týká výše sazby pojistného na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců. Protože se navrhuje zachovat od 1. ledna 2011 pojistné na nemocenské pojištění u zaměstnavatelů ve výši platné do 31. 12. 2010 - tj. 2,3 %, nedojde tedy u nich ke snížení o 0,9 procentního bodu na 1,4 %, navrhuje se, aby i pro pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných platila stejná sazba jako pro nemocenské pojištění zaměstnanců, tj. 2,3 %.
Současná úprav neodůvodněně značně zvýhodňuje ve výši dávek OSVČ oproti zaměstnancům. Je to umožněno tím, že si OSVČ může neomezeně určovat výši základu pro placení pojistného na nemocenském pojištění, a tedy i pro výpočet dávek a že sazba pojistného činí jen 1,4 %. Určený příjem pro nemocenské musí odpovídat příjmu pro důchodové pojištění. Nebude stačit zaplatit pojistné ve výši jen 1,4 %, ale bude muset být odvedeno i pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 %. Změny v nemocenském pojištění znamenají úsporu 1,1 mld. Kč.
Soubor navrhovaných opatření v oblasti nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení zlepší bilanci státního rozpočtu roku 2011 o 16,3 mld. Kč. Nepřináší žádné další administrativní zátěže. Veškerou agendu již dnes všichni vykonávají.
Úsporná opatření se projeví zejména u těch, kteří ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem. Těmto uchazečům o zaměstnání bude náležet snížená podpora v nezaměstnanosti, tj. 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního zaměstnání (dnes odstupňovaně po dvou měsících 65, 55 a 45 %). Posiluje se tím osobní zodpovědnost uchazečů o zaměstnání v případě ukončení pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem, předchází se možným spekulativním úkonům.
Dále nebude poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu, kterou uchazeči o zaměstnání náleží zákonné odstupné. V současných podmínkách dochází k souběhu dvou příjmů uchazeče, pro něž není reálný důvod. Doba podpory v nezaměstnanosti se v těchto případech nebude krátit, pouze se posouvá o ty měsíce, na něž je zaměstnanci vyplaceno odstupné.
Nezaměstnaný nebude moci vykonávat za současného vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání tzv. nekolidující zaměstnání, tj. zaměstnání, z něhož měsíční příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tato možnost „přivýdělku“ do cca 4 000 Kč při současném pobírání podpory se ukázala být jedním z nejčastěji zneužívaných a v podstatě nekontrolovatelných nástrojů při zaměstnávání na černo.
Zavedení překlenovacího příspěvku je novým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Těm žadatelům, kteří se rozhodnou řešit nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti, budou určité vyjmenované náklady spojené s podnikáním po dobu 5 měsíců hrazeny úřadem práce jako návratný příspěvek. Jedná se například o nájemné z provozních prostor, služby s ním spojené, náklady na dopravu materiálu apod.
