První průběžný pilíř, z něhož se nyní vyplácejí všechny důchody, je velmi solidární s lidmi s nízkými příjmy. Vstup do druhého fondového pilíře se pravděpodobně vyplatí už lidem s průměrným příjmem a samozřejmě se vyplatí lidem s vyššími příjmy a také lidem mladším, kterým se prostředky budou zhodnocovat déle.
Povinnost platit do druhého fondového pilíře je spojena s povinností platit do prvního průběžného pilíře. Pokud nemá účastník druhého fondového pilíře výdělečný příjem, pak neplatí příspěvky žádné a nemusí se obávat závazku platit ze svého.
Pokud má taková žena alespoň průměrný příjem, určitě jí lze spoření ve druhém fondovém pilíři doporučit. Sice naspoří méně, ale také jí bude méně krácena penze z prvního pilíře. Navíc získá v budoucnu více způsobů výplaty, riziko se rozloží.
Podle informací Ministerstva financí ČR zůstane i do budoucna princip daňového bonusu zachován za srovnatelných podmínek. V současné době je podmínkou pro získání daňového bonusu příjem z výdělečné činnosti v kalendářním roce odpovídající šestinásobku měsíční minimální mzdy a maximální výše bonusu je 52.200 Kč ročně.
Poslední zvýšení DPH v roce 2008 predikovalo při zvýšení dolní sazby z 5 na 9 % inflaci 1,5 %, skutečnost byla taková, že ceny stouply zhruba o jedno procento. Dnešní prognózy se velmi různí, a to z pochopitelných důvodů. Zřejmé je, že zvýšení ceny bude mít na různé rodiny s různými spotřebitelskými návyky a potřebami rozdílné dopady. Lze také přepokládat na základě předchozích zkušeností, že zvýšení DPH se rozmělní mezi spotřebitele a prodejce. Stejně jako většina analytiků, kteří se k této problematice vyjadřovali, se kloníme k názoru, že očekávatelný dopad na výdaje domácností se bude pohybovat kolem dvou procent. V případě, že dojde ke zvýšení výdajů domácností v průměru o 425 Kč měsíčně, jak například předikuje analýza myšlenkového centra IDEA Jana Švejnara, pak se průměrné rodině navyšuje sleva na dani o 500 Kč měsíčně. Dopad by tedy měl být minimální.
