V rámci mediální diskuze o Transatlantickém partnerství pro obchod a investice (TTIP) někteří komentátoři uvádějí, že se jedná o konspirativní pokus zneužít tato jednání k oživení a opětovnému pokusu o implementaci některých části Obchodní dohody proti padělatelství (ACTA). Někteří dokonce tvrdí, že dohoda TTIP bude novou, "super-ACTou", jejímž cílem je útok na naše práva v souvislostí s Internetem a na zásadu svobodného internetu. Tato tvrzení jsou při pohledu na reálná fakta zcela nepravdivá. Účelem tohoto dokumentu je odpovědět na nejčastější dotazy a obavy, panujících kolem tohoto aspektu dohody TTIP.
Ne. Konečná podoba smlouvy ACTA byla dojednána mezi 37 zeměmi a jejím cílem bylo snížit objem porušování práv duševního vlastnictví (IPR) v mezinárodním měřítku. EU společně s 22 členskými státy podepsali dohodu ACTA, která ale byla zamítnuta Evropským parlamentem v červnu 2012.
Evropská komise nemá v úmyslu činit kroky, které by byly v rozporu s již vyjádřeným stanoviskem Evropského parlamentu k této otázce, tak je tomu i v případě dohody ACTA – nepřichází tedy v úvahu jakékoliv snahy Komise o oživení ACTA „zadními vrátky“ prostřednictvím TTIP. Navíc, konečné znění TTIP bude rovněž vyžadovat souhlas Evropského parlamentu.
TTIP je mnohem širší dohoda zahrnující velký počet hospodářských odvětví. Otázka práv duševního vlastnictví, jako například pravidla autorských práv a ochranných známek, bude jen relativně malým úsekem dohody. Okrajovost této problematiky je dána mimo jiné tím, že EU i USA již mají efektivní pravidla pro ochranu systémů práv duševního vlastnictví a nemají zájem na posilování donucovacích opatření k ochraně těchto práv.
Od počátku vyjednávacího procesu TTIP je zcela jasné, že eventuální dohoda o právech k duševnímu vlastnictví nebude obsahovat prvky, které byly kontroverzní v souvislosti s ACTA. Například ustanovení dohody ACTA o ochraně práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí (články 27.2 až 27.4 ACTA), v žádném případě nemohou být součástí jednání. Ustanovení ACTA týkající se trestních sankcí jsou rovněž nepřípustné.
Je pravda, že EU má určité konkrétní cíle týkající se duševního vlastnictví v rámci jednání TTIP. Evropskou prioritou, spolu s řadou dalších otázek, je zajistit lepší ochranu tzv. zeměpisných označení jako např. „parmská šunka“, „sýr Roquefort“, „žatecký chmel“, „karlovarské oplatky“, „české pivo“, „třeboňský kapr“ a celá řada dalších potravin, nápojů, různých vín a lihovin. To nijak nesouvisí s kontroverzními ustanoveními ACTA, ale je naopak velmi důležité pro evropský zemědělský sektor a posílení vývozu a ochrany evropských potravinářských výrobků.
Ne. Tento mylný názor vychází z nepochopení nebo záměrně nesprávného výkladu starší verze návrhu dokumentu, který byl zveřejněn Komisí. Tento návrh odrážel počáteční názory EU na to, jak by TTIP mělo posílit transatlantický obchod přes internet. Tento, ani jakýkoliv jiný návrh v případě TTIP však v žádném případě neomezoval digitální práva evropských občanů. Pojďme nyní probrat tři nejčastější mýty v otázce TTIP a internetových svobod:
TTIP nebude žádná taková pravidla zavádět. V některých předchozích obchodních dohodách, jako např. v dohodě o volném obchodu mezi EU a Koreou, části týkající se práv duševního vlastnictví a elektronického obchodu skutečně stanovily určitou míru odpovědnosti ISP, protože režimy našich partnerů nebyly rovnocenné standardům a pravidlům, které dnes máme v EU.
V dřívější fázi plánování TTIP, EU skutečně uvažovalo o začlenění ustanovení o odpovědnosti ISP do kapitoly o elektronickém obchodu. První Návrh tohoto dokumentu odráží tuto skutečnost. Nicméně, po vnitřních diskusích, EU se rozhodla, že nebude začleňovat žádné ustanovení o odpovědnosti ISP v jednáních TTIP.
Důvodem je mimo jiné skutečnost, že jak EU, tak USA již mají dobře zavedený a účinný systém pravidel, který určuje, kdy poskytovatelé internetových služeb mohou nést odpovědnost a kdy naopak žádnou odpovědnost nenesou. Tato pravidla se vztahují nejen na porušování práv duševního vlastnictví, ale také např. na otázku šíření dětské pornografie nebo jiných závažných trestných činů. Stávající pravidla jsou obecně považována za vyvážená a efektivní, a proto žádná ze stran nemá zájem tato pravidla jakkoliv upravovat v rámci TTIP.
Není tomu tak. EU dala jasně najevo, že jakékoliv diskuze o změně nebo úpravě vysokých evropských standardů na ochranu osobních údajů nepřichází v úvahu. Nebudou tedy nijak dohodou TTIP oslabena.
Některé aspekty digitální ekonomiky se však na jednání vztahovat budou. Jejích účelem je zajistit, že pravidla na obou stranách Atlantiku nejsou nepříznivá pro uživatele internetu a nepůsobí jako překážky obchodu. To není totéž jako podkopávání ochrany spotřebitelů a uživatelů internetu. Ve skutečnosti tato pravidla naopak posílí ochranu spotřebitelů a uživatelů.
Například:
Evropská unie navrhuje, aby obě strany stanovily pravidla týkající se nekalosoutěžních praktik vztahujících se k velkým korporacím, které dodávají služby elektronických komunikací. To znamená, že hlavní telekomunikační dodavatelé nesmí blokovat konkurenci menších hráčů na trhu. Větší konkurence mezi společnostmi znamená větší výběr pro spotřebitele a tedy i nižší ceny a větší kvalitu.
EU usiluje o tzv. přenositelnost čísel neboli možnost udržet své stávající telefonní číslo při přechodu od jednoho mobilního operátora k jinému. Tato dohoda usiluje mimo jiné o to, aby spotřebitele měli možnost uplatnit zásadu přenositelnosti čísel i v případě poskytovatelů služeb v USA.
EU navrhuje stanovit, že služby v rámci e-commerce (služby poskytované prostřednictvím internetu) by neměly být předmětem cla. To znamená, že například e-consulting (konzultace přes internet) nebo jiné on-line služby, které by evropský zákazník získal od amerického dodavatele (a naopak), by neměly být předmětem cla. Toto opatření by znamenalo snížení ceny pro konečného spotřebitele.
EU rovněž navrhuje spolupracovat na vytvoření pravidel na ochranu spotřebitelů před nevyžádanými obchodními sděleními, jinými slovy před SPAMem. Právo EU a USA již má pravidla regulující proces nákupu a prodeje on-line, aniž by byl spotřebitel zaplaven spamem. Jednání TTIP zajistí, aby obě strany dodržovaly standardy takto nastavených systémů a vyměnily své názory na příslušná pravidla.
Evropská unie jasně vyjádřila své obavy a odmítavý postoj vůči zpravodajské činnosti USA prováděné ve vztahu k vlastním občanům, tyto aktivity odsoudila a vyvodila z toho dalekosáhle důsledky pro ochranu soukromí a ochranu osobních údajů evropských občanů na nejvyšší úrovni. Hned od zahájení jednání EU trvalo (a USA souhlasilo) na souběžném vytvoření dvou nových pracovních skupin EU-USA, které analyzují otázku účinného dohledu nad: zpravodajskou činnosti, shromažďováním zpravodajských informací, ochranou soukromí a ochranou osobních údajů. Mandát vyjednávacích týmu ze strany EU jasně stanoví zákaz jakéhokoliv oslabení vysokého standardu ochrany soukromí a osobních údajů evropských občanů.
Zdroje:
European Commission, Directorate-General for Trade: “FAQ on the EU-US Transatlantic Trade and Investment Partnership (‘TTIP')”, květen 2014, dostupný z: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/may/tradoc_151351.pdf
European Commission, Directorate-General for Trade: “How much does the TTIP have in common with ACTA?”, 1. červenec 2014, dostupný z: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/july/tradoc_151673.pdf
European Commission Factsheet: “Transparency in EU trade negotiations”, červen 2013, dostupný z: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/june/tradoc_151381.pdf
Sean Flynn: “Learning from ACTA: TTIP Proponents Need to Embrace Democracy”, 1. října 2014, dostupný z: http://infojustice.org/archives/33336
Marlon Graf: “ACTA Revisited? TTIP and Data Privacy”, 25. listopad 2014, dostupný z: http://www.atlantic-community.org/-/acta-revisited-ttip-and-data-privacy
The Open Rights Group: “MULTI-LATERAL TREATIES: ACTA, TTIP, TTP”, 2014, dostupný z: https://www.openrightsgroup.org/issues/ACTA
Ing. Mgr. Vladimir Ivanov
10. 12. 2014, vypracováno pro europoslance Luďka Niedermayera
