Jean-Claude Juncker se narodil 9. 12. 1954 v Lucembursku v Redange. Dětství strávil na jihu země v Belvaux, kde jeho otec pracoval jako ocelářský dělník. Studoval v belgickém Clairefontaine a po návratu do Lucemburska získal bakalářský titul na Lycée Michel Rodange. V roce 1974 vstoupil do Křesťansko sociální strany lidové. O dva roky později absolvoval magisterské studium práv ve Štrasburku, kde se poprvé setkal se svojí manželkou Christiane Frising.
Právnické praxi se nikdy nevěnoval, byl aktivní zejména v Křesťansko sociální straně lidové. Díky svým rétorickým schopnostem a analytickému myšlení byl v roce 1979 jmenován parlamentním tajemníkem strany. Do Lucemburského parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1984 a ihned byl jmenován ministrem práce a sociálních věcí. Po dalších volbách v roce 1989 se stal ministrem financí a ministrem práce. V roce 1991 byl předsedou ECOFIN – rady ministrů financí EHS. Patřil také mezi hlavní architekty Maastrichtské smlouvy, zodpovídal zejména za přípravu celé pasáže z oddílu o hospodářské a měnové unii. V únoru 1992 se stal jedním ze signatářů Maastrichtské smlouvy. V roce 1992 připravil jednu z největších fiskálních reforem v historii Lucemburska, která vešla v platnost k 1.1.1993.
V letech 1990 – 1995 zastával funkci předsedy Křesťansko sociální strany lidové. Po znovuzvolení v roce 1994 zůstal ministrem financí a ministrem práce. V roce 1995 se však dosavadní premiér Jacques Santers stal předsedou Evropské komise a Jean-Claude Juncker byl jmenován premiérem Lucemburska. I jako premiér si ponechal funkci ministra financí a ministra práce. Více se zaměřil na posílení politických a hospodářských zahraničních vazeb. V roce 1996 zaznamenal velký úspěch, když dokázal přivést ke shodě francouzského prezidenta Jacquese Chiraca a německého kancléře Helmuta Kohla při jednání v Dublinu o politice ekonomické a monetární unie EU.
Ve druhé polovině roku 1997 Lucembursko předsedalo Radě Evropské unie. Jean-Claude Juncker se jako předseda zaměřil na boj s nezaměstnaností a na oblast sociálních věcí. Také inicioval vznik skupiny Euro 11 – neformální skupiny ministrů financí, kteří se podílí na vytváření ekonomické a monetární politiky unie, později přejmenované na Eurogroup. Jejím prezidentem byl v letech 2005 - 2013 V roce 1999 byl znovu zvolen a zůstal premiérem Lucemburska až do loňského roku. Stal se tak nejdéle sloužícím předsedou vlády v Evropě. V roce 2013 sice jeho strana znovu vyhrála volby, vládní koalici však sestavily tři opoziční strany.
Martina Týblová, tisková mluvčí TOP 09
7. 3. 2014
