Současný důchodový systém v ČR je
V současné době by se dalo zjednodušeně říci, že slibuje cca o jednu čtvrtinu až třetinu více než je v budoucnu schopen zafinancovat.
Pro zajištění finanční rovnováhy průběžně financovaného základního důchodového pojištění, a tudíž pro plné krytí jeho budoucích závazků zdroji, je nezbytné
V programovém prohlášení vlády je konstatováno, že záměrem vlády je v co nejvyšší míře respektovat závěry tzv. „Bezděkovy komise“ k reformě důchodového systému.
Nález ÚS je nutno respektovat. Příčina této změny leží v rozhodnutí ÚS a návrh na řešení je pouze důsledkem tohoto rozhodnutí. V současné rozpočtově obtížné době bylo základním rámcem a podmínkou řešení nenavyšovat výdajový rámec důchodové systému. Při uvědomění si těchto skutečností je jasné, že nelze provést „líbivé“, či „populární“ rozhodnutí znamenající obecné zvýšení důchodových dávek.
jsou navrhovány takto:
Klíčovou změnou je zápočet a hodnota 2. redukční hranice, která je v současné době definována částkou 28 200 Kč; dochází k posunu na 4násobek průměrné mzdy – což je dnes téměř 100 000 Kč měsíčně. Důsledkem takto navrženého (rozpočtově neutrálního) řešení je, že podle modelových výpočtů bude výše důchodu zachována u nejohroženějších nízkopříjmových obyvatel (první příjmový decil). K navýšení důchodu dojde – na základě požadavku Ústavního soudu – u vyšších příjmových skupin (devátý a desátý příjmový decil) o 2 %, respektive o 26 %. Nově přiznávané důchody (po 30. září 2011) ve druhém až osmém decilu budou po následujících pět let postupně snižovány - ve výsledku o celkové jedno až tři procenta. V návrhu zákona se počítá s pětiletým přechodným obdobím, které bude sloužit k tomu, aby lidé těsně v předdůchodovém věku byli zasaženi změnou minimálně, každoroční valorizací dojde k několikanásobnému překrytí schodku (příklad: průměrný důchod bude klesat cca 60 Kč ročně, oproti tomu valorizace například pro letošní rok: 360 Kč u průměrného důchodu). I po realizaci těchto opatření bude zachován relativně silný redistributivní charakter českého důchodového systému.
Navrhuje se omezení manévrovacího prostoru vlády – současný princip valorizačního mechanismu spočívající v navyšování o 100 % růstu cen a 1/3 růstu reálných mezd - zůstane zachován, nicméně bude ukotven v zákoně a vláda tak nebude moci (bez vydání zvláštního zákona) do tohoto mechanismu svévolně zasahovat.
Současný cílový stav po roce 2030 stanovuje důchodový věk na 65 let u mužů a u žen na 62 až 65 letech podle počtu vychovaných dětí. Je navrženo
První generací žen, kterých by se týkalo toto urychlení, budou ženy narozené v letech 1956-1960. Ke sjednocení důchodového věku tak dojde v roce 2041 pro pojištěnce narozené v roce 1975.
Vláda navrhne zavést možnost dobrovolného rozhodnutí o vyvázání 3 % ze současné pojistné sazby 28 % pod podmínkou navýšení platby o další 2 %. Rozhodnutí o vyvázání bude dobrovolné, ale nevratné. Rozhodnout se bude moci občan do dosažení věku 35 let. Před faktickým spuštěním nového systému se občané nad 35 let budou moci rozhodnout v určené časové lhůtě (1. 7. 2012 - 31. 12. 2012) o vstupu do systému.
Finanční prostředky v penzijních fondech při dosažení důchodového věku bude možné čerpat formou „klasické“ anuity, eventuálně anuity umožňující vznik pozůstalostního důchodu (na tři roky). Bude zavedena rovněž možnost čerpání „renty“ po dobu nejméně 20 let.
Prostředky ve II. pilíři budou spravovat současné penzijní fondy za podmínky transformace (získání licence) a nově založené penzijní společnosti. Investiční profily budou povinně definovány jako dynamický, vyvážený, konzervativní a státních dluhopisů ČR. U současných penzijních fondů dojde k oddělení majetku účastníků a správce.
Zavedení možnosti převést část současné pojistné sazby mimo státní rozpočet si podle předběžných odhadů vyžádá náklady na pokrytí tohoto výpadku řádově 20mld. Kč ročně. Jako zdroj krytí je navrhováno sjednocení DPH na úrovni 20 %. Tento manévr by měl přinést cca 58 mld. Kč. Nárůst inflace bude kompenzován u důchodců valorizací důchodů a u nízkopříjmových skupin obyvatel valorizací životního minima. Další kompenzační opatření jsou plánována v daňové oblasti, kde by dojde ke zvýšení odečitatelné položky na jedno dítě o 250 Kč měsíčně.
První část změn související s nálezem Ústavního soudu, tzv. „malá důchodová reforma“, je vzhledem k nutnosti dodržet termín 30. 9. 2011 v podobě návrhu zákona již detailně zpracována a bude pokračovat jeho projednávání a schvalování ve vládě dne 23. února 2011 a poté v Parlamentu.
Další část navržených změn, tzv. „velká důchodová reforma“, je nyní ve stadiu základního koncepčního rozhodnutí, následovat bude její legislativní zpracování tak, aby nezbytná legislativní pravidla nabyla účinnosti postupně v průběhu roku 2012 (licencování fondů, rozhodnutí účastníků). Se startem nového způsobu spoření v kapitálovém pilíři se počítá k 1. lednu 2013.
| Současný stav (rok 2011) | Návrh MPSV | |
|---|---|---|
| Maximální vyměřovací základ pro pojistné | 600 % PM | 400 % PM (98 957 Kč)* |
| Rozhodné období | 25 (30) let | Celoživotní |
| Základní výměra | 2230 Kč (9 % PM) | 9 % PM (2 230 Kč)* |
| Zápočet za každý rok pojištění | 1,5 % | 1,5 % |
| Zápočet do 1. redukční hranice | 100 % | 100 % |
| Zápočet do 2. redukční hranice | 30 % | 26 % |
| Zápočet nad 2. redukční hranici | 10 % | 0 % |
| 1. Redukční hranice | 11 000 Kč | 44 % PM (10 886 Kč)* |
| 2. Redukční hranice | 28 200 Kč | 400 % PM (98 957 Kč)* |
