Zrušení zelené nafty - náprava nesystémového opatření

O kolik by zemědělci přišli zrušením zelené nafty (ZN)?

Daňová podpora prostřednictvím tzv. „zelené nafty“ činila v roce 2011 přibližně 1,82 mld. Kč.

Co to přesně znamená?

Daňové zvýhodnění tzv. zelené nafty je poskytováno na základě čl. 8(2)(a) a čl. 15(3) směrnice 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. V České republice se jedná o vrácení spotřební daně z níže uvedených pohonných hmot spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě. Zvýhodněna je pouze rostlinná výroba, včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, pěstování zeleniny, hub, okrasných květin, dřevin, léčivých a aromatických rostlin na pozemcích vlastních nebo pronajatých, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu. Na živočišnou výrobu se toto daňové zvýhodnění přímo nevztahuje. Vratka daně činí u motorové nafty splňující normu ČSN EN 590 (tedy s obsahem biosložky max. 7 % objemu) 60 % spotřební daně zahrnuté v ceně, u tzv. směsné nafty (obsah biosložky vyšší nebo roven 30 % objemu) 85 % spotřební daně zahrnuté v ceně.

Jaká je situace se ZN ve světě?

Tento typ daňového zvýhodnění je v EU poměrně využíván, nicméně jsou patrné tendence o jeho omezení a popřípadě zrušení. Návrh EK na revizi výše uvedené směrnice 2003/96/ES obsahuje poměrně významné omezení čl. 15 (3). Daňová zvýhodnění by mohla být podle tohoto článku nově poskytována pouze v případě, kdy se zemědělské podniky zaváží zvýšit energetickou účinnost. V rámci projednávání legislativního návrhu v Radě EU se profilují dva tábory členských států, jeden prosazuje stávající možnost daňového zvýhodnění, naopak druhá skupina podporuje úplné zrušení této výjimky. V současné době není takovéto daňové zvýhodnění využíváno v Bulharsku, na Slovensku (od 1. ledna 2011) a nově v Rakousku (odhlasováno s účinností od 1. ledna 2013).

Na jak dlouho vláda plánuje zrušení ZN a proč?

Tento krok bude pravděpodobně přijat bez časového omezení. Jedná se o nápravu nesystémového opatření, kdy je jedna skupina podnikatelů (osoby provozující rostlinnou prvovýrobu na vlastní nebo pronajaté půdě) zvýhodněna před ostatními skupinami podnikatelů, včetně ostatních podnikatelů v samotném sektoru zemědělství.

Jedná se navíc o opatření, které má určitý potenciál snížit daňové úniky (skutečná spotřeba motorové nafty pro daňově zvýhodněné účely je obtížně kontrolovatelná) a také o opatření, které povede ke snížení administrativní zátěže na straně státu i samotných zemědělců.

Jak zrušení poznají běžní občané? Kde se to projeví?

Níže uvedené dotazy nám věcně nepřísluší, nicméně pár obecných poznámek:

1. Při zavádění daňových zvýhodnění biopaliv v roce 2009 bylo Ministerstvem zemědělství neustále argumentováno, že tento typ podpory se cen potravin v České republice nedotkne (ačkoliv zvýšení konkurence na zemědělských plochách by tomu napovídalo, například v důsledku zvýšení nájemních cen plochy) a to zejména z toho důvodu, že ceny zemědělských produktů jsou určovány na mezinárodních trzích.
2. Sektor zemědělství je od vstupu do EU v permanentním zisku, v roce 2011 tento zisk činil přibližně15 mld. Kč. Tento zisk je tažen především dotacemi, které jsou tomuto sektoru poskytovány. Existuje zde relativně velký prostor pro snížení marží.
3. Environmentální přínos tzv. zelené nafty je velice diskutabilní, tj. zelená nafta je zmiňována v souvislosti se škodlivými dotacemi. Tedy spotřební daň zde může být chápána nejen jako prostředek naplnění státního rozpočtu, ale také jako prostředek jakési environmentální kompenzace.
4. Toto daňové zvýhodnění, které pochází čistě z domácích zdrojů (vratka české spotřební daně) může v konečném důsledku znamenat (při exportu do jiných zemí) dotaci zahraničního EU spotřebitele českým daňovým poplatníkem.
5. Nelze paušalizovat a obecně argumentovat ztrátou konkurenceschopnosti v tak komplexním odvětví jako je zemědělství. Různé země mají různá specifika výroby jakožto i úroveň ostatních dotačních titulů. Také zelená nafta je v různých zemích poskytována za různých podmínek (množstevní omezení, jiné činnosti). Stejně tak jiné země mají jinou strukturu nákladů výroby (v České republice mohou být například výrazně nižší hodinové mzdové náklady než v Rakousku nebo Německu).
6. Sektoru zemědělství je v rámci spotřebních daní nepřímo poskytována jiná dotace – daňové zvýhodnění čistých a vysokoprocentních biopaliv. Jedná se de facto o stimulaci poptávky po zemědělské produkci (např. řepka), která slouží k výrobě vysokoprocentních a čistých biopaliv (opět se jedná o  podporu rostlinné produkce). Podíl biosložky v těchto biopalivech není zatížen spotřební daní a tato paliva mohou být navíc v určité míře spotřebovávána agrárními stroji. Velikost této podpory v roce 2011 činila 1,07 mld. Kč.

O kolik mohou stoupnout ceny potravin?

Na cenách potravin se to vůbec nemusí projevit, rozhodující budou jiné faktory, jako jsou ceny zboží na mezinárodních trzích.

Ministr Kalousek slíbil jisté kompenzace. Bude to stačit nebo ne?

Nikoli, toto je interpretace pana prezidenta Veleby. Přesné vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska je následující: „Rozhodně nemůžeme zohledňovat výpadek v zelené naftě, ale přislíbil jsem prezidentovi Agrární komory Janu Velebovi seriózní argumentaci ve vztahu k míře veřejné podpory v zemích Evropské unie a z toho plynoucí konkurenceschopnosti českého zemědělství.“