Pospíšil: Chceme řídit stát jako společenství svobodných občanů

26. 11. 2017

(projev kandidáta na předsedu TOP 09 Jiřího Pospíšila na 5. celostátním sněmu TOP 09)

Dámy a pánové, dobré ráno,

když dovolíte, tak tento časový fond na představení využiji i k několika politickým úvahám. Slibuji, že nebudu hovořit příliš dlouze, bylo mi řečeno, že celkem máme třicet minut na tento bod. Ale přesto mi dovolte u bodu volba předsedy naší politické strany několik politických úvah.

Víte o mě, že jsem znám jako člověk, který politiku vnímá jako lidský dialog, jako naslouchání, jako úvahy o tom, co říká můj politický oponent. Proto také svůj projev a své vystoupení budu koncipovat jako několik poznámek na základě včerejší politické debaty. Velmi pozorně jsem poslouchal včerejší politickou rozpravu. Velmi pozorně jsem přemýšlel o argumentech, které zde včera padaly, ať již od našich hostů nebo od otců zakladatelů anebo od našich členů v rámci politické debaty.

A když dovolíte, některé tyto argumenty, úvahy zde zaznělé sám okomentuji a tím vyjádřím svůj názor na to, kterým směrem, kam má směřovat naše politická strana.

Do úplného úvodu mi dovolte několik osobních poznámek. Vám všem chci poděkovat za těch několik let společné spolupráce. Velmi si vážím toho, že jste mě před několika lety přizvali do společného projektu bojovat o silný politický výsledek v evropských volbách. Velmi si vážím toho, že mohu reprezentovat naši politickou stranu v Evropském parlamentu. A jsem rád, že jsem tak trošku možná i svojí osobou přispěl k tomu, že jsme evropské volby spolu vyhráli. Měli jsme stejně mandátů jako náš hlavní oponent oligarchické hnutí ANO.

Stejně tak jsem rád, že mě kolegové v Plzeňském kraji přizvali na kandidátku do krajských voleb. I když jsem kandidoval symbolicky na posledním místě, tak kampaň pro mě byla velmi zajímavá, velmi přínosná a chci poděkovat kolegovi Piknerovi a ostatním kolegům z krajského zastupitelstva. Velmi děkuji za to, že se mohu podílet na české krajské politice. Nejsem tedy někdo, kdo odjel do Bruselu a nezajímá se o české politické dění. Nejsem někdo, kdo sleduje českou realitu pouze skrze média a skrze internet.

Chci na tomto místě říci, že považuji TOP 09 za stranu zcela jedinečnou. Včera to tady několikrát padalo. V české politice se obrovsky zahnízdil populismus. A to nejen populismus postavený na tom, že by politické strany říkaly, co voliči chtějí slyšet a třeba úplně nelhaly a používaly nadsázku. Bohužel jsme dneska svědky tvrdého populismu často postaveného úplně na lži. S tímto my bojujeme. Jsme jedineční proto, že jsme podle mého názoru jediná zcela antipopulistická strana. Já si toho velmi vážím. Ani v této atmosféře jsme nesklouzli k lacinému populistickému ohýbání pravdy, byť by to třeba někteří voliči nakrátko ocenili. Zdůrazňuji nakrátko, protože populismus se nikdy dlouhodobě nevyplácí.

Dámy a pánové, jsem tedy rád a jsem hrdý, že patří k Vám, že jsem součástí strany, která má tři základní charakteristiky:

Jsme jednoznačně bezpodmínečně proevropští. Já to tady jasně říkám, protože i jiné strany o sobě tvrdí, že třeba nejsou proti Bruselu, že jsou proevropští, ale je u nich zřejmé, že třetina jejich členů, čtvrtina jejich členů, jejich významné osobnosti zkrátka a dobře hovoří proti Evropě. My všichni zde a já to tak vnímám si uvědomujeme, že není jiné reálné cesty pro Českou republiku než být členem Evropské unie. Náš volič ví, že jsme v tomto absolutně čitelní. Nemáme členy, kteří by vyšli ze sálu a tuto naši zásadní doktrínu zpochybňovali. My nikdy nepřistoupíme na to, aby zde bylo referendum, které by mohlo vyvést Českou republiku z Evropské unie. Antipopulismus, proevropskost a pravicovost. Tyto tři pilíře považuji za velmi důležité a v české politice výjimečné.

Dovolte mi abych na tomto místě, když hovořím o osobních poznámkách, poděkoval otcům zakladatelům, panu Karlu Schwarzenbergovi a Miroslavu Kalouskovi. Bez nich by tato mimořádná strana nevznikla a bez nich bychom v zásadě my, co volíme svobodu a demokracii, neměli koho v České republice volit. Dámy a pánové, prosím poděkujme našim zakladatelům. Dávají nám, lidem, co věříme ve svobodu šanci, koho volit.

Včera debata, která zde probíhala, se velmi výrazně týkala výsledku v parlamentních volbách. Je to logické, každá politická stran nejvíce hodnotí volby, které jsou parlamentní, jsou pro ni v zásadě nejdůležitější. Výsledek 5, 31 % nelze považovat za úspěch. Na druhou stranu, tento výsledek nás staví na křižovatku a my máme tři varianty, kterým směrem se vydáme. První variantu bych nazval variantou sebeuspokojení. Můžeme si říci, že 5,3 % je v zásadě úspěch v dnešní vlně populismu. Že jsme v poslanecké sněmovně a že nemusíme činit žádné kroky k tomu, abychom se pokusili oslovit více voličů, zvláště těch, kteří nás volili v minulých evropských i parlamentních volbách.

Jsem rád, že toto sebeuspokojení zde včera nezaznívalo a všichni jsme si vědomi, že výsledek 5,3 % nemůže být pro nás trvalým uspokojením.

Druhou variantou, druhým možným přístupem k volebnímu výsledku je upadnutí do deprese. Někteří to tu včera možná malinko naznačovali. Máme 5,3 %, je to konec naší politiky, naše politika v této zemi byla odmítnuta, nemá smysl se o cokoliv snažit. Přátelé, to je přístup, který já absolutně odmítám. To, že jsme jednou neuspěli ve volbách, to že jsme jednou nepřesvědčili našeho voliče, a že naše konkurence, naši oponenti, použiji slovo i kolegové, byli v určitou chvíli lepší, neznamená, že házíme flintu do žita. V životě každého z nás, v životě každého organismu, každé firmy, každé politické strany jsou i neúspěchy. To patří k životu. Otázkou je, jak se z neúspěchu poučíme a zda jej vezmeme jako výzvu k další činnosti. Dovolte mi, abych na tomto místě citoval svého oblíbeného politika Konrada Adenauera. Často říkal, když byl v úzkých, cituji: „Když si ostatní myslí, že člověk je na konci, potom se teprve musí správně začít.” Já myslím, že to má být pro nás východisko. My bychom výsledek měli brát jako šanci přemýšlet o tom, jakými konkrétními kroky opět oslovíme našeho voliče. Přemýšlet o tom, kde jsme udělali chybu, a co do budoucna můžeme dělat lépe. Včerejší debata některé kroky takto nastínila.

Přátelé, neexistuje žádný zázračný recept, pokud tady někdo bude tvrdit, že zázračným jednoduchým způsobem přivede voliče TOP 09 zpět, vyřeší všechny naše problémy. Pak Vám bude lhát. A já vám to určitě říkat nebudu.

Chci se tady přihlásit ke slovům, které zde použil Karel Schwarzenberg. Použil zde masarykovská slova o každodenní drobné politické práci. Dámy a pánové, o tom to je a bavme se o tom, jak ta každodenní politická práce má vypadat. A určitě to nemůže být práce příštího vedení, respektive pouze příštího vedení. Musí to být práce nás všech. Říkal to tady včera i pan předseda Kalousek. Zkrátka a dobře je to soubor osobností, politiků a podporovatelů určitého politického proudu, určitých politických idejí. Pouze oni všichni dohromady mohou zaručit výsledek. Takže prosím, žádný spasitel neexistuje. Bavíme se o konkrétních krocích, které tu včera už padly. Já sám, když dovolíte, okomentuji. Ale ještě předtím bych se chtěl vyjádřit k jednomu v dnešní době velmi častému politickému mýtu. Prosím nepodléhejme módnímu mýtu, který v poslední době kolem sebe slyšíme, že tradičním stranám odzvonilo. Demokracie a svoboda může existovat pouze tam, kde jsou silné politické strany. To doufám tak všichni vnímáme. To znamená, politika bez politických stran je politika, která vede k oligarchům, k totalitě. A to v zásadě musíme odmítnout. Abych Vás potěšil, upozorním na některé případy, nebo alespoň na jeden případ v okolních zemích, které jasně dokazují, že politické strany nekončí. Podívejme se do Rakouska. Naši partneři z rakouské lidové strany ještě nedávno klesali v popularitě, ale nástup nového lídra Sebastiana Kurze znovu nastartoval tuto tradiční proevropskou politickou stranu a vedl k tomu, že lidová strana v Rakousku vyhrála. Je to tedy důkazem, že i s proevropským programem je možné ve střední Evropě stále vyhrávat volby. Poučme se u našich sousedů a jejich příklad pro nás může být povzbuzením i radou, jak porazit populismus u nás.

Pojďme prosím k několika konkrétním věcem. Včera zde byla vedena debata o tom, jak kroky k obnově důvěry v TOP 09 nazvat. Byla zde polemika s tím, jestli používat slovo restart nebo zda použít slovo jiného charakteru. Když dovolíte, budu používat slovo obrození. Mám to slovo rád, je to takové české slovo, mám rád české dějiny, národní obrození, třeba slovo obrození by mohlo být tím vhodnějším termínem. Opravdu nemyslím si, že se má jednat o restart. My pokračujeme, nezačínáme znovu. Chceme některé věci dělat třeba určitým způsobem jinak.

To, co zde bylo včera zdůrazňováno a já to chci podtrhnout. Nové vedení, ale vy všichni, my všichni musíme začít pracovat na příštích volbách. Komunální volby za 11 měsíců musí být tím, k čemu se všichni musíme upnout. V České republice platí jedna, bohužel bohudík, nechám na vás, tradice. Jedny volby končí, ale okamžitě další volby začínají. Některý z kandidátů tady včera vypočetl, že myslím do roku 2027 nás každý rok čekají nějaké volby. Příští rok to tedy jsou na prvém místě volby komunální. V zásadě v politice všech parlamentních stran platí, že komunální volby jsou často vnímány jako volby druhého řádu. Prosím, nepodléhejme této filosofii. Pro nás nemohou být komunální volby volbami druhého řádu. Vás tady všechny vyzývám: pojďme udělat maximum pro to, abychom zabojovali o každého našeho komunální politika. O každého našeho starostu, o každou naši paní místostarostku, zdravím paní kolegyni z Jeseníků, na kterou koukám, o každého našeho zastupitele. Tito lidé základem naší politické strany, tyto lidé jsou solí politiky. Zkrátka a dobře, sebelepší lídr, sebelepší vedení nemůže dlouhodobě zaručit stabilitu úspěšnost politické strany, protože občané oprávněné chtějí vědět, kdo politickou stranu reprezentuje v jejich městě, v jejich, obci, v jejich regionu. A to je myslím strašně důležité. Prosím, je třeba udělat maximum pro to, abychom naše komunální politiky podrželi, abychom jim pomohli v komunální kampani, aby oni uspěli. Pokud máme možnost, aby se rodina našich komunálních politiků rozšířila. To si myslím, že musí být alfa a omega práce příštího předsednictví. Já tady za sebe říkám: budu-li zvolen, jsem připraven, jak jsem to dělal i doposud, byť z pozice europoslance, jezdit po České republice, potkávat se s každým z Vás, kdo chce pracovat v komunální kampani. Podpořit a pomoci každému z Vás, kdo v komunálních volbách bude kandidovat. Ta pomoc nemusí být pouze materiální a logistická. Mám zkušenost s mnohými z Vás, že i symbolická pomoc přítomnosti na mítinku, přítomnosti na debatě s občany Vám pomůže. Ukáže to, že máte podporu strany a ukáže to, že Vaše strana za Vámi stojí.

Přátelé, já jsem připraven pro tuto oblast udělat maximum. Současně ještě říkám, že vedle podpory našich současných komunálních politiků bychom společně měli udělat maximum pro to, abychom postavili více komunálních kandidátů. Abychom oslovili zajímavé osobnosti ve Vašich městech, ve Vašich regionech a nabídli jim spolupráci s námi, nabídli jim místo na našich kandidátkách. Prosím, nebojte se toho. Buďte v této oblasti velkorysí, nedržte stranická místa, nedržte místa na kandidátkách pouze pro straníky. Je třeba ukázat, že i osobnosti, které doposud s námi nebyly spojeny, ale mají renomé a kredit ve Vašem místě, se s námi mohou spojit. Opět v tom nabízím maximální pomoc. Ale vy musíte tyto osobnosti vytipovat, my je v Praze v konkrétních místech neznáme. Pokud je vytipujete, věřte, že ve mě budete mít největšího spojence, jak tyto lidi oslovit a požádat je, aby se k naší politice přihlásili a s námi spolupracovali. S tím souvisí to, co tady včera mnoho lidí také říkalo. Otevřeme prosím naši stranu pro nové členy, oslovme naše sympatizanty a nabídněme jim aktivní členství, nabídněme jim možnosti kandidovat v komunálních volbách. Je to velká příležitost. Tam, kde nemáme místní sdružení, tam, kde máme pouze malou členskou základnu, nabídněme intenzivní spolupráci TOP týmu. Včera tady měl krásný projev pan předseda TOP týmu. Já jsem velmi rád, že tato mládežnická organizace se výrazně rozvíjí, že má dneska už kolem 200 členů. Mohu tedy veřejně slíbit, pokud získám Vaši podporu, pak TOP tým bude mít ve mě velkou oporu a jsem připraven udělat maximum pro to, aby se tato organizace dále rozvíjela. Je to organizace mladých, chytrých, aktivních lidí, které my potřebujeme, ale nepotřebujeme je pouze my, ale potřebuje je tato země.

Dámy a pánové, co je další důležitou věcí ke komunálním volbám? Měli bychom oslovovat i různá regionální uskupení, různé regionální strany, které jsou nám programově blízké, které ve Vašich krajích působí, které znáte. Víte o nich, že tam jsou lidé, kteří mají dobrý morální kredit a s nimi se pokusit třeba vytvářet společné koaliční projekty.

Symbolický význam pro nás bude mít volební střet v Praze. V žádném případě nechci zpochybnit, že komunální volby jsou důležité pro celou republiku, ve všech místech, od Jeseníka po Prahu. Ale politika je dělána i v symbolech. A pražský volební střet bude mít tuto symboliku obrovskou. Praha byla vždycky výkladní skříní naší politiky. V Praze jsme vyhrávali, měli jsme zde jak primátora, tak i celou řadu velmi schopných starostů větších i menších městských obvodů. Musíme udělat vše pro to, aby tito lidé ve volbách uspěli. Volební výsledek v Praze 12,64 procent byl sice nejlepší v celé republice, ale je třeba si otevřeně přiznat, že i v Praze jsme skončili čtvrtí.  To zkrátka nelze považovat za velký úspěch. Musíme udělat všechno proto, abychom příští komunální volby v Praze vyhráli. Považuji to za jeden z velkých úkolů budoucího vedení.

Včera zde můj přítel a spolupracovník Luděk Niedermayer ve svém vystoupení krásně a moudře hovořil o nutné spolupráci se středopravicovými stranami. Já se k tomu jeho včerejšímu vystoupení hlásím. Platí teze, která tady zazněla: spolupráce musí začít hned. Ona ostatně již začala na půdě poslanecké sněmovny a není třeba a ani dobré a správné čekat až na konkrétní volby. Tváří v tvář ohrožení demokracie v této zemi. Tváří v tvář k tomu, jak se vytváří vláda oligarchy, populistů a komunistů, bychom se měli pokusit zapomenout na žabomyší války mezi s jednotlivými stranami středopravice, překlenout osobní animozity a udělat vše proto, aby středopravice spolupracovala.

Zde se hlásím k myšlence Miroslava Kalouska, který ji rozvíjel již před posledními volbami a bohužel tehdy ty myšlenky nebyly vyslyšeny. To, že strany středopravice mají spolupracovat, nečiníme v zájmu politiků těchto stran. Nečiníme to proto, aby tito politici měli snad nějaké pašalíky, ale děláme to pro ochranu demokracie a svobody v této zemi. Jinak, jak všichni víme a včera to tady mnohokrát zaznělo, je svoboda a demokracie v této zemi Andrejem Babišem výrazně ohrožena.

Evropské volby, to je další téma, které bude muset příští vedení řešit. Myslím si, že na nich se může jasně ukázat, že středopravice umí spolupracovat. Bylo by hloupé nevyužít toho, že tři české politické strany TOP 09, Starostové a lidovci jsou součástí jedné velké rodiny politických středopravicových proevropských stran, jsou součásti Evropské lidové strany. A bylo by hloupé se nepokusit postavit společnou kandidátku těchto tří subjektů.  Na tom prosím pracujte. Pokusme se postavit kandidátku společnou pro příští evropské volby. Podíváme-li se na poslední výsledky - evropské volby jsme vyhráli a lidovci měli, nemýlím-li se kolem 10 procent. Pokud uděláme dobrou kandidátku, má tento projekt velkou šanci na úspěch. A může to být další stupínek, další konkrétní krok posílení naší značky, další stupínek v rámci projektu obrození TOP 09.

Dámy a pánové a poslední oblastí, ke které se chci vyjádřit a je důležité, aby to tady zaznělo, protože mnozí z Vás se mě na to ptali při debatách na Vašich krajských výborech a krajských setkáních, je otázka hodnotového zakotvení TOP 09. Já zde veřejně, dámy a pánové, jasně říkám: dnes měníme naše vedení, ale co rozhodně neměníme, jsou naše hodnoty. Hlásím se zde k hodnotám TOP 09 a když dovolíte, některé pro mě klíčové zde opět zdůrazním. To, že některé případně neřeknu neznamená, že se k nim nehlásím. Ale opravdu bych zde mohl hovořit dlouze a ten čas, jak bylo řečeno, je relativně omezený. Dovolte mi vypíchnout ty, které já osobně považuji za nejvíce důležité.

Zaprvé, musíme být nadále hlavními mluvčími těch, kteří nechtějí omezování demokracie a svobody v naší zemi. Těch, kteří nechtějí vládu oligarchie a nechtějí vládu holdingu. Dneska je módní říkat, že stát, obec, kraj je možné řídit jako firmu. Já tady jasně říkám, že to možné není.  Je to pouze krátkodobé řešení, které vede do pekel. Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci. Já bych zde řekl větu, která možná bude znít jako jednoduchá parafráze, ale je podle mě hrozně klíčová. Já osobně se nebojím říci, že my jsme ti, kteří chtějí řídit stát jako stát, jako společenství svobodných občanů.

Druhý bod, několikrát opakovaný: musíme být jednoznačně proevropští. Ten hlas musí být jednoznačný, bez podmínek, bez menšin ve straně atd. Odcituji postoj k Evropské unii, který kdysi řekl Václav Havel, mně se velmi líbí a myslím, že dostatečně vyjadřuje onu politiku, o které se tady bavíme. Václav Havel prohlásil: „Cítím-li se být Evropanem, neznamená to přece, že přestávám být Čechem. Je to právě naopak. Jakožto Čech jsem i Evropan.” Poněkud poeticky tedy říká, že Evropa je vlast našich vlastí a já si myslím, že je strašně důležité to takto říkat. Musíme bourat bariéru my a Brusel. My jsme Brusel, my jsme Evropská unie, my patříme k jádru této rodiny demokratických států. To je třeba permanentně vysvětlovat, byť to dneska není příliš módní.

V praxi to znamená, že musíme bránit referendu o vystoupení z Evropské unie. Ti, kteří dneska hovoří o tomto referendu jako o nástroji přímé demokracie a vůli občanů, to dělají z jediného důvodu, chtějí vystoupit z Evropské unie. Těmto lidem nejde o vůli občanů, těmto lidem jde o to, abychom se odtrhli od Západu, kam historicky patříme. Musíme poukazovat na nebezpečí Ruska, na nebezpečí zdůrazňuji putinovského Ruska. A musíme upozorňovat na skryté snahy dostat nás opět pod jeho nadvládu. Včera to tady krásně řekl Martin Bursík, opět jsme jedinou stranou, která tyto věci jasně pojmenovává. Mě až mrazí, dámy a pánové, když třeba vidím, jak naši vrcholní politici bagatelizují zprávy bezpečnostní a informační služby o tom, že vliv Ruska v České republice permanentně narůstá. Mě až děsí, když premiér na otázku, co říká této zprávě odpoví, vždyť ta zpráva je každý rok stejná… To je podle mě skandální. Prosím, putinovské Rusko, zdůrazňuji putinovské Rusko, je pro nás velkým ohrožením a my to musíme vysvětlovat. Je pro nás velkým ohrožením proto, že ohrožuje naše hodnoty svobody a demokracie. Musíme prosazovat zahraniční politiku postavenou na ochraně lidských práv. Dneska je strašně módní tvrdit, že zahraniční politika musí být hlavně ekonomická. Že musí přinášet ekonomické výhody, a že je jedno s kým spolupracujeme, jestli je to totalitní režim, oligarchický režim. Ale my přeci dobře víme, že takováto spolupráce, byť může být krátkodobě ekonomicky výhodná. Ono se ukazuje, že často není výhodná. Tato cesta vede do pekel. My přeci jsme země, která zažila Mnichov, zažili jsme nacistickou okupaci, zažili jsme komunistický režim, víme, jaké to je ztratit lidská práva. Musíme doktrínu lidských práv permanentně obhajovat.

Co je důležité, musíme se hlásit k pravicovosti, která je v oblasti ekonomických hodnot. Jsme stranou, která skrze Miroslava Kalouska jasně ukázala, že je možné být odpovědným hospodářem při správě veřejných financí. Dneska je módní bagatelizovat a zlehčovat práci našich pravicových vlád, které v době obrovské ekonomické krize přispěly ke stabilizaci veřejných rozpočtů a Česká republika z toho následně prosperovala. Prosperitu, kterou dneska sklízí Babiš, zasely naše pravicové vlády, které byly fiskálně velmi odpovědné. To je třeba voličům pořád říkat. Ekonomické výsledky přichází bohužel až následně, po vládnutí. V tom je to nespravedlivé.

Buďme stranou, která hájí principy právního státu. Já to považuji za strašně důležité. Je konzervativní říkat, že ekonomika nemá předbíhat právo. Právo má regulovat chování občanů a regulovat také ekonomické procesy. Bez práva žádná ekonomika dlouhodobě nemůže prosperovat. Hlašme se k tomu, že naše vláda prosadila konzervativní, hodnotově konzervativní tradiční občanský zákoník, který zde platil od roku 1811 do druhé světové války. Naše vlády vrátily české občanské právo k tradičnímu pojetí středoevropského práva. A i když krátkodobě je módní občanský zákoník kritizovat, tak se už dneska ukazuje, že je mnohem lepší než mnohokrát novelizovaný komunistický zákoník z 60. let. Já jsem přesvědčen, že historie ukáže, že to byl jeden z velkých počinů našich pravicových vlád.

A poslední poznámka. Vím, že tak činíme, ale já to chci zdůraznit. Klaďme důraz na vzdělání, buďme stranou vzdělání, protože to je obrovská hodnota, opět patří do repertoáru odpovědných, tradičních, konzervativních stran. Hodnota vzdělání není okamžitá, nepřináší okamžité zisky, je to investice do dalších generací. Buďme stranou, která bude přinášet konkrétní řešení problémů českého školství.

Dámy a pánové, to bylo několik mých úvah k hodnotám, která tvoří naši politiku a které jsem připraven, v případě že mě podpoříte a zvolíte, rozvíjet.

Co říci úplným závěrem, k poznámkám, které jsem zde uvedl.

Dámy a pánové, neslibuji Vám tady v žádném případě rychlý volební výsledek TOP 09. Neslibuji Vám, že se bez práce vrátíme do pozic dvouciferných volebních výsledků. Slibuji Vám, že pokud mě zvolíte, jsem připraven s Vámi společně, to tady zdůrazňuji, tvrdě pracovat na tom, abychom opět oslovili naše voliče, kteří nás třeba v posledních volbách nevolili. Jsem připraven tvrdě pracovat proto, aby se TOP 09 vrátila k dvouciferným výsledkům. Jsem připraven to činit ne pro sebe, ne pro vás, ale pro Českou republiku. Protože Česká republika potřebuje silnou a sebevědomou TOP 09.

Jiří Pospíšil, europoslanec TOP 09

Štítky
Osobnosti: Jiří Pospíšil
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme