Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové,
Když jsem před několika týdny byla oslovena s žádostí, abych přijala kandidaturu na post místopředsedkyně TOP 09, dlouho jsem se rozmýšlela. Přemýšlela jsem zejména nad tím, jak mohu straně, za níž všichni společně kopeme, být prospěšná. Jak mohu být prospěšná nejen svému regionu, tedy Praze, ale i Vám ostatním z krajů.
Při těchto úvahách jsem se snažila odpovědět si na otázku co já sama očekávám od našich místopředsedů a zda jsem schopna tato očekávání naplnit.
Očekávám, že místopředseda strany bude především hájit program TOP 09, ideály na kterých stojíme a které jsou obsažené v našem hodnotovém desateru. Očekávám zároveň, že místopředseda bude schopen přinášet i témata aktuální, na která jsme možná nemysleli před více než dvěma lety v programu, ale která jsou důležitá a zajímavá nejen pro nás tady v sále, ale hlavně pro občany. Zcela záměrně v této chvíli nepoužívám slovo „voliče“, protože si myslím, že musíme oslovit i ty, kteří nás nevolili. Očekávám, že bude vidět v médiích, právě pro ta dvě předchozí zmíněná očekávání a ne proto, že by s ním byly spojeny kauzy. A mým závěrečným požadavkem na místopředsedu je dialog. Dialog s regiony, s řadovými členy, s odborníky i s veřejností.
Pokud budu zvolena, budu se snažit tato očekávání beze zbytku naplnit. Uvědomila jsem si tehdy, že se o to zmíněné snažím již dnes, ale ve funkci místopředsedkyně bych mohla ještě spíše oslovit zejména veřejnost.
Jsem přesvědčena, že bychom měli oslovovat vlastními programovými návrhy, řešeními na celou škálu společenských problémů a přinášet do politiky vizi společnosti a státu, který svým občanům zajišťuje bezpečnost, vymahatelnost práva, prostředí pro seberealizaci, který nezasahuje zbytečně do jejich životů, neotravuje, ale je zde ve chvíli, kdy se ocitnou v nouzi a již nemají na koho jiného se obrátit.
Chci do politiky vnášet pohled mé generace, tedy generace, která vyrostla především po revoluci. Nezatíženou minulostí, což prosím nezaměňujte s nezájmem o tuto minulost. Generace pro kterou je téměř bych řekla samozřejmostí, že může svobodně cestovat, studovat i pracovat (a to nejen u nás, ale právě i v zahraničí). Cítíme se býti nejenom Čechy, ale Evropany, a jsme ochotni přijímat odpovědnost za budoucí směřování České republiky i Evropy. Důkazem je celá řada mladých lidí, kteří se neobávají stigmatu, které si stále ještě mnozí s angažovaností v politice spojují, a jsou jak našimi podporovateli, tak přímo členy TOPky. Vnímám jako svůj zcela přirozený úkol tuto generaci oslovit. Snažím se tak činit už nyní například svým návrhem který pracovně nazývám „rodičovská pro prarodiče“ a brzy chci představit i další návrhy směřující právě ke sladění rodinného a profesního života.
Když jsem před šesti lety do TOP 09 vstupovala považovala jsem její představitele za politiky, kteří se nespoléhají na populistická gesta, ale na odpovědnou politiku. Jsem velmi ráda, že se na tomto směru nic nemění a věřím, že ani nikdy měnit nebude. Ve chvíli, kdy se společnost na řadě otázek štěpí a polarizuje nesledujeme průzkumy veřejného mínění a neupravujeme podle nich své názory. Za to patří dík i našemu teď již bývalému předsedovi, Karlu Schwarzenbergovi, který i nepříjemné věci umí říkat s nadhledem, upřímností a bez vykrucování. Pro mne jste velkou inspirací Karle, děkuji za vše co jste pro TOP 09 udělal a budete i nadále.
Milé delegátky, milí delegáti,
blíží se krajské volby, za nedlouho budeme zapřaženi do další kampaně. Ač se nás v Praze krajské volby přímo netýkají, věřím že nejen za sebe, ale i za pražskou organizaci mohu slíbit naši pomoc v těchto volbách. Ráda bych pokračovala ve svých cestách do krajů, kterých jsem již několik absolvovala, abych zde mluvila nejen s vámi, členy TOPky, ale i s občany, navštívila zástupce občanské společnosti, studenty ve školách, zařízení sociálních služeb a podobně. Pražská organizace se pak bude snažit přinést úspěch ve volbách senátních.
Občas slýchám, že je TOP 09 na pomyslném rozcestí. Nejen novináři, ale i mnozí členové se ptají, co bude dál? Jak obstojíme v dnešní nelehké situaci?
K odpovědi na tyto otázky, z kterých často cítím jistou dávku zoufalosti, použiji paralelu, která se doslova nabízí. Náš sněm se koná v hotelu, který z jedné strany sousedí se sídlem Rádia Svobodná Evropa a z druhé strany s Olšanskými hřbitovy.
Přijde mi to příznačné i pro nás jako stranu.Buď máme v našem směřování jasno a jdeme směrem k svobodné Evropě, uděláme pro to vše, co je v našich silách a přesvědčíme o správnosti tohoto směřováníi co nejvíce voličů, anebo to předem vzdáme, staneme se těmi věčnými stěžovateli ve smyslu hledání výmluv proč něco nejde a pak se sami a skutečně dobrovolně, přesuneme na tu druhou stranu (kdo o to má zájem, tak je to zhruba tímto směrem). Je to jen na nás.
Já osobně o tom směřování mám jasno.Pokud to cítíte stejně, budu ráda za Váš hlas.
Děkuji za pozornost
Markéta Adamová, poslankyně TOP 09
