Delegáti 3. celostátního sněmu schválili návrh programu TOP 09 pro volby do Evropského parlamentu v roce 2014 jako základní programový dokument a uložit výkonnému výboru jeho dopracování do konce ledna 2014 na základě návrhů vzešlých na sněmu.
Česká republika se vstupem do Evropské unie stala součástí společenství, které přináší nezpochybnitelné civilizační a ekonomické ukotvení. S odstupem 10 let od vstupu ČR do EU je zřejmé, že se jednalo o správné rozhodnutí, které náš společenský i hospodářský vývoj posunulo správným směrem.
Jsme přesvědčeni, že násilí, hrozby a války z Evropy nezmizely samy od sebe, ale že se jich Evropa zbavila odhodlaností a obětavou prací těch, kteří stáli u zrodu myšlenky evropského sjednocení, dokázali ji naplnit konkrétním obsahem a získat pro ni politickou podporu i podporu veřejnosti.
Chceme být aktivními účastníky dění v EU i diskuse o její současnosti a budoucnosti. Silná podpora myšlenky evropské integrace neznamená, že se na EU díváme růžovými brýlemi. Není nám vlastní nekritické přejímání všeho, co z orgánů EU vychází, ale ani apriorní nedůvěra a podezřívavost. EU pro nás zkrátka není černobílým světem, ale pestrobarevnou mozaikou. Vyhýbáme se ideologické předpojatosti a stavíme na poctivém vyhodnocování přínosů a nákladů jednotlivých integračních kroků. Nejsme nositeli optiky my-oni, ale naši roli a postavení v EU vnímáme optikou členů posádky lodi, kterým pochopitelně záleží na tom, aby hladce doplula do cíle.
Chceme Evropu států i občanů. Tedy takovou, v níž se členské státy nevzdávají své suverenity, ale část svých pravomocí vykonávají společně na úrovni EU. Zároveň takovou, která je v bezprostředním kontaktu s občany. Tento bezprostřední kontakt zajišťuje přímo volený Evropský parlament nepodléhající pokynům a příkazům států, ale naslouchající potřebám občanů EU bez rozdílu národnosti a státní příslušnosti. Učiníme maximum pro to, abychom zvýšili povědomí o jeho činnosti a jeho přínosech pro české občany a tak napomohli jeho vyšší důvěryhodnosti v jejich očích.
Jsme přesvědčeni, že čím blíže bude EU svým občanům, tím lépe. Proto považujeme za správné, aby občané již v době konání eurovoleb znali jména kandidátů na předsedu Evropské komise a mohli se i na základě této informace rozhodovat, komu vhodí svůj hlas. Dopředu známý kandidát na předsedu EK by pak v případě zvolení a uvedení do úřadu získal silnější mandát než je ten současný, plně odvozený od dohody stran v EP a dohody mezi EP a národními vládami. Takto zvolený předseda Evropské komise by také byl pod větším drobnohledem a tedy i kontrolou občanů, což by vedlo k posílení demokratického charakteru integračního procesu. Ve stejném duchu budeme prosazovat úpravu institutu evropské občanské iniciativy tak, aby na jejím základě byla Evropská komise povinna předložit legislativní návrh, a ne aby takový krok byl předmětem její volné úvahy, jako je tomu nyní.
Nesouhlasíme s tím, aby EU pomáhala udržovat přebujelé a finančně neudržitelné sociální systémy členských států a vytvářet atmosféru, že dluhy se nemusí splácet. Místo toho zdůrazňujeme potřebu rozpočtové odpovědnosti a šetrného nakládání s prostředky daňových poplatníků. Prosazujeme úsporný evropský rozpočet, zaměřený na investice přinášející nezpochybnitelnou přidanou hodnotu. Výdaje by měly být orientovány na podporu hospodářského růstu a vznik nových pracovních míst. Toho lze dosáhnout pouze společnou akcí. Hlavním a rozhodujícím zdrojem příjmů rozpočtu EU by měly zůstat příspěvky členských států. Jednotná evropská daň má smysl a opodstatnění jedině v případě, že je doprovázena existující společnou evropskou politikou v dané oblasti. Jsme zastánci myšlenky daňové konkurence. U přímých daní by nemělo docházet k sjednocování, ale jejich architektura by měla zůstat plně v pravomoci členských států.
Ačkoli nejsme zatím členy eurozóny, nejsme lhostejní k problémům, s nimiž se eurozóna potýká. Chceme se podílet na jednání vedoucím k jejich řešení. Proto budeme prosazovat přistoupení ČR k Paktu euro plus zajišťujícímu možnost účasti ČR na summitech eurozóny. Nezpochybňujeme náš závazek přistoupit k euru, podmiňovat přistoupení k euru referendem považujeme za jednu z forem zpochybnění tohoto závazku. Nezříkáme se odpovědnosti za politická rozhodnutí související s naším členstvím v EU, přenášení této odpovědnosti na někoho jiného proto považujeme za laciný alibismus a projev slabosti. Se vstupem do eurozóny však nespěcháme a chceme jej načasovat na okamžik, kdy na něj budeme po všech stránkách připraveni, kdy bude tento vstup pro nás výhodný a kdy bude situace v eurozóně stabilizovaná natolik, že se ustálí a důkladně prověří pravidla jejího fungování.
Chceme Evropu hodnot i Evropu volného trhu. Bezbariérový vnitřní trh je prvotním cílem, který je třeba stále posilovat a upevňovat, mnohdy ve střetu s ochranářskými tendencemi a snahami. Jednotným trhem se však pro nás obsah a smysl evropské integrace nevyčerpává. Druhým, neméně důležitým pilířem stavby evropského domu musí být hodnoty vyvěrající ze společné historické zkušenosti, přesahující jednotlivé generace a ukotvené v evropském vědomí. Právě ty by měly být základním zdrojem evropského občanství a práv s ním spojených, zejména práva volného pohybu. Za klíčové hodnoty považujeme zejména svobodu, ochranu lidských práv, úctu k životu od jeho počátku do jeho přirozeného konce, solidaritu s potřebnými, osobní odpovědnost. V případech, kdy se pojetí těchto hodnot neprotíná, měla by se EU zdržet právně závazných zásahů. Členské státy by měly mít rozhodující slovo v otázkách vzdělání, kultury a organizace partnerských a rodinných vztahů. Přinejmenším právo veta by mělo být zachováno v oblastech se silným dopadem na národní rozpočet jako je ochrana zdraví, sociální politika, daně a azylová a imigrační politika.
Hodnoty, na kterých je EU založena, by neměly působit jen uvnitř EU, ale měly by rezonovat i navenek. Proto by EU při uzavírání mezinárodních smluv se třetími státy měla důsledně požadovat doložky ochrany lidských práv včetně práva náboženské svobody.
Považujeme za důležité zlepšit obraz naší země v EU a pověst nevyzpytatelného a náladového potížisty vyměnit za pověst důvěryhodného a seriózního partnera. Aby byl tento záměr úspěšný, musí jej sdílet a aktivně mu napomáhat všichni aktéři, kteří spoluvytvářejí naši zahraniční politiku, tedy vláda, parlament i prezident republiky.
Budeme věnovat pozornost nejenom tomu, co prosazovat, ale také tomu, jak to prosazovat. Uděláme všechno pro to, aby ČR byla silným hráčem na půdě EU, hráčem schopným vytvářet funkční spojenectví k prosazování svých zájmů. Na druhou stranu se nebudeme rozpakovat použít právo veta v případech ohrožujících naše národní zájmy, pokud se nám nepodaří vyjednat řešení s těmito zájmy slučitelné. Za účelem účinného prosazování našich zájmů považujeme za důležitou spolupráci všech českých zástupců v institucích EU. Konkrétně se jedná o europoslance, členy vlády zasedající v Radě EU, české diplomaty a experty působící v pracovních skupinách Rady EU i o Čechy působící jako kariérní úředníci v institucích EU. Zavedeme mechanismus konzultací umožňující sjednocení pozic tak, abychom na všech úrovních a fórech zněli jedním a silným hlasem. Budeme iniciovat vytvoření koordinačního mechanismu, který bude identifikovat témata společného zájmu důležitá pro ČR a doporučí českým zástupcům v institucích EU jednotný postup.
Evropané si už několik staletí uvědomují, že motorem hospodářského růstu a zvyšování životní úrovně je dělba práce a specializace. A to nejen v podniku či státu, ale také mezi národy. Čím větší a různorodější je trh, tím lépe se dělba práce a specializace uplatňuje. Naopak ochranářství vlastního malého trhu vede v konečném důsledku k hospodářskému úpadku a růstu nezaměstnanosti. Typickým příkladem jsou důsledky hospodářské krize z 30. let minulého století.
S tímto vědomím začal být vytvářen hospodářský prostor EU. Ačkoli v uplynulých desetiletích došlo ke značnému pokroku, skutečný jednotný trh má stále ještě mnoho nedostatků. Bohužel mnoho států stále využívá různých výjimek k ochraně svého trhu, což působí negativně na hospodářský růst celé Evropské unie. Naším cílem je proto odstraňování přetrvávajících překážek volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu a důsledné uplatňování pravidel konkurence na jednotném trhu EU.
Zasadíme se proto o maximální využití existujících nástrojů (např. systém SOLVIT), ale i
o intenzivní jednání s ostatním členskými státy tak, aby české ekonomické subjekty nebyly znevýhodňovány ochranářskými opatřeními jiných členských zemí. Budeme se zasazovat
o efektivní účast českých podniků ve výběrových řízeních v členských státech Evropské unie. Budeme podporovat jednání o zónách volného obchodu mezi EU a třetími státy nebo uskupeními států.
Velké rezervy spatřujeme ve využívání svobody volného pohybu osob. Dosavadní úroveň pracovní i studentské mobility v EU považujeme za nedostatečnou a za brzdu ekonomického rozvoje. V celé EU se nachází milióny volných pracovních míst, která nejsou uspokojena domácí poptávkou, a navzdory nominálně vysoké nezaměstnanosti tak zůstávají neobsazena. Budeme v této souvislosti čelit kampaním útočícími na "chudinskou turistiku" nebo "sociální dumping", které jsou v rozporu jednak s hodnotami a cíli integrace, jednak s reálnými daty
a čísly. Nedovolíme, aby se svoboda pohybu stala rukojmím nacionalistů a populistů, kteří se chtějí znovu opevňovat a stavět již jednou zbořené bariéry v evropském prostoru.
Tak jako jsme rozhodnými zastánci volného pohybu uvnitř EU, jsme i důslednými obhájci pevných vnějších hranic. EU musí mít schopnost chránit se před nelegálním přistěhovalectvím a nekontrolovanou (živelnou) ekonomickou migrací. Případné přijetí jednotného azylového systému nesmí narušit svrchované právo členského státu rozhodovat o tom, koho vpustí na své území.
Za vhodný způsob řešení problému přetíženosti některých členských států žadateli o azyl
a nelegálními přistěhovalci považujeme solidaritu ve formě materiální a logistické pomoci za využití evropských fondů a dalších nástrojů. Chceme-li účinně řešit problémy nelegálního přistěhovalectví, měli bychom se v EU zaměřit na země původu nelegálních přistěhovalců
a maximálně se angažovat v oblasti prevence. Konkrétně to znamená přípravu a realizaci rozvojových projektů pomáhajících pozvednout životní úroveň a současně odrazujících od snahy nelegálně proniknout na území EU zdůrazněním nebezpečí a rizik s tím spojených
a realitou života nelegálního přistěhovalce v EU, která se většinou míjí s tradovanými představami. Velká část nelegálních přistěhovalců totiž podniká své nebezpečné dobrodružství nejenom hnána zoufalou ekonomickou situací, ale také naivními představami o snadném životě v EU. Proto jsme přesvědčeni, že projekty finanční pomoci by měly jít ruku v ruce s organizováním informačních kampaní v zemích původu nelegálních přistěhovalců vedoucích k minimalizaci imigračních toků do EU.
Nejefektivnější politikou podpory podnikání je odstraňování zbytečných administrativních překážek, které zvyšují náklady podnikatelů i členských států. Chceme prosazovat, aby
se snížil objem požadovaných informací pro členské státy i EU. Musí platit pravidlo, že úřady
a členské státy si informace vyměňují mezi sebou a nepřenášejí tuto zátěž na podnikatele.
Proto podpoříme rozvoj celounijních informačních systémů tak, aby stejně jako v případě České republiky (jednotný obchodní rejstřík, jednotný živnostenský rejstřík) umožňovaly rozvíjet podnikatelskou činnost bez zbytečných administrativních bariér na celém území Evropského hospodářského prostoru.
Významná část české legislativy je v současné době určována evropskými směrnicemi
a nařízeními, lze v této souvislosti hovořit až o 80 %.
Často se setkáváme s kritikou legislativy Evropské unie až ve fázi, kdy je schválena a Česká republika ji musí zavést do svého právního řádu a nelze s tím už nic dělat. Proto je potřeba s připomínkami přicházet již v momentu, kdy o nich začínají diskutovat jednotlivé orgány Evropské komise a probíhá o nich veřejná konzultace, v jejímž rámci se může vyjádřit každý, kdo o to stojí. Naším cílem je širší zapojení různých sfér občanské společnosti do těchto diskusí a konzultací, aby byly předem a důsledně podchyceny všechny předvídatelné dopady plánované legislativy.
Aby mohl řádně a efektivně fungovat jednotný vnitřní trh, je třeba zabezpečit nejen svobodný pohyb osob, zboží a služeb a kapitálu, ale i volný pohyb rozsudků, který je někdy označován jako tzv. pátá svoboda. Naším cílem je dosažení rychlejší a účinnější vymahatelnosti rozsudků vydaných v některém z členských států v jiném státě EU a efektivní spolupráce soudů v rámci EU. Za tím účelem také podpoříme harmonizaci procesních předpisů jednotlivých členských států za účelem přiblížení k jednotnému standardu procesních norem v jednotlivých členských státech. V tomto směru musí EU vytvářet tlak na členské státy, Českou republiku nevyjímaje, směřující k rychlé a účinné vymahatelnosti práva ve všech členských státech EU a napříč členskými státy EU. Česká republika má možnost využít zkušeností z těch zemí EU, kde je díky existenci demokratického právního státu bez přerušení totalitním režimem vymahatelnost práva na neskonale lepší úrovni. Tato problematika bude nabývat na významu spolu s rostoucím počtem obchodních a občanských (spotřebitelských) sporů a uplatňováním práva v rámci EU bez ohledu na hranice jednotlivých členských států.
V rámci fungujícího vnitřního trhu chceme zároveň vytvářet příznivé podmínky pro export našich výrobků a tím podporovat české podniky a zaměstnanost. Cílem je také propojení podpory exportu s rozvojovou pomocí a hledáním perspektivních odbytišť pro naše exportéry a získáváním nových trhů.
Nenárokové dotace pro podniky a podnikatele považujeme za porušování volné hospodářské soutěže a diskriminaci neúspěšných žadatelů. Platí to zvláště tehdy, pokud nelze nalézt objektivní kritéria pro rozdělení prostředků. Dotace pro jednoho podnikatele znamená automatické znevýhodnění druhého podnikatele v oboru. Kromě toho se zvyšuje prostor pro korupci. Z tohoto důvodu budeme prosazovat omezování dotací, kde příjemcem
je podnikatelský sektor, s výjimkou dotací na snižování dopadů na životní prostředí
a zvyšování kvalifikace pracovníků. Dotace chceme směřovat tam, kde jde
o nezpochybnitelný veřejný zájem.
TOP 09 jednoznačně požaduje, aby se Česká republika připojila k tzv. fiskálnímu paktu. A to nejen ze symbolických důvodů přihlášení se k rozpočtové odpovědnosti a vyslání signálu zahraničním investorům. Řešit rozpočtovou odpovědnost na evropské úrovni, nejen na té národní, považujeme za nutné. V případě vítězství populistických stran je snadné změnit národní rozpočtová pravidla a přivést zemi neodpovědnou politikou na hranici bankrotu. Z toho důvodu musí existovat mechanismus, jak nezodpovědnému hospodářskému chování zabránit na evropské úrovni. Aby se jednalo o účinná pravidla, budeme prosazovat odstrašující sankce pro státy, které pravidla nerespektují.
Stejně tak podporujeme posílení dohledu nad rozpočtovým procesem členských států
a důsledné vyžadování transparentního účetnictví. Prohloubení integrace v oblasti rozpočtové politiky by se však nemělo dotknout svrchovaného práva jednotlivých členských států stanovovat strukturu veřejných výdajů.
Rozpočet Evropské unie by neměl přesáhnout 1 % HDP členských států. Chceme prosazovat úspory na platech evropských úředníků i poslanců Evropského parlamentu tak, jak jsme
je prosadili v České republice v roce 2011. Úspory v těchto a dalších provozních výdajích by měly směřovat na potřebné investice.
TOP 09 bude požadovat navyšování výdajů na kohezní politiku, tj. na velké investiční projekty v oblasti dopravní infrastruktury, energetiky či životního prostředí. Stejně tak by se měl zvyšovat podíl prostředků na podporu vzdělání, vědy, výzkumu a vývoje. Podíl zemědělských provozních dotací na rozpočtu EU by měl klesat, naopak posílit by se měly investiční prostředky na podporu venkova.
Nadále budeme prosazovat efektivnější výměnu informací mezi členskými státy i společný postup vůči tzv. daňovým rájům v rámci boje proti daňovým únikům. V oblasti nepřímých daní považujeme míru harmonizace legislativy za dostačující s tím, že by členské státy měly mít větší volnost pro přijímání opatření proti daňovým únikům. V oblasti přímých daní podporujeme standardizace účetních předpisů a postupů, které by přinesly snížení administrativních nákladů. Budeme však hájit právo členského státu stanovit si zcela nezávisle sazby i základy přímých daní.
Měnová politika by neměla podléhat politickým tlakům, TOP 09 se bude vždy zasazovat,
ať už ČR bude či nebude členem eurozóny, o nezávislou měnovou politiku. Nákupy dluhopisů členských států v krizi Evropskou centrální bankou vnímáme jako mimořádný krok,
od kterého je potřeba co nejrychleji ustoupit. V krátkém období může vést k určitému zklidnění situace, dlouhodobě však nic neřeší a přináší problém morálního hazardu
a inflačních tlaků.
Ačkoli příčiny nedávné hospodářské krize leží především v neodpovědném chování států
a růstu sociálních systémů na dluh, nelze přehlížet ani příspěvek finančního sektoru. Je proto důležité diskutovat o změnách v regulaci finančních trhů, která se v určitých případech projevila jako neúčinná.
TOP 09 obecně podporuje opatření, která povedou k obnovení důvěry investorů, vkladatelů a obyvatelstva v bankovní systém v eurozóně a k jeho finanční stabilitě. Česká republika se nemůže této otázce vyhýbat už jen kvůli tomu, že na trhy eurozóny směřuje většina jejího vývozu. Zároveň se budeme zasazovat o to, aby se problémy řešily bez pominutí role individuální odpovědnosti. Vždy budeme požadovat analýzu dopadů jednotlivých kroků na nečlenské státy eurozóny.
Stavíme se proti populistickým opatřením, které mají za úkol „trestat zlé bankéře“ či subjekty na finančním trhu, které se však v konečném důsledku obrátí proti spotřebitelům. Jedním z takových opatření patří tzv. transakční daň, která si klade za cíl omezit spekulativní transakce. Dopadne ale stejně na transakce nespekulativní povahy, navíc povede k úniku kapitálu mimo státy používající tuto daň.
Podporujeme zlepšení koordinace a výměnu informací mezi dohledovými orgány na národní a evropské úrovni. Nesmí však dojít k přenášení kompetencí z národních orgánů na orgány evropské, aniž by přenos kompetencí nebyl doprovázen přenosem odpovědností za dopady rozhodnutí. Týká se to především vznikající bankovní unie, kde se v ČR nachází v situaci tzv. hostitelské země s převahou zahraničního kapitálu v tuzemském bankovním sektoru.
Jsme pro zvyšování transparentnosti finančního sektoru, klient by měl mít dostatek vhodných informací o produktech a jejich poskytovatelích. Podporujeme zvyšování finanční gramotnosti, aby tyto informace spotřebitel uměl posoudit a mohl se odpovědně rozhodnout.
Prosazujeme, aby důraz kladený na podporu vzdělání, vědy a výzkumu byl nejenom slovní, ale odrážel se také v odpovídající míře finanční podpory z rozpočtu EU při zachování stávajícího objemu příjmů a výdajů. Chceme stavět na tom, co se již osvědčilo, jako jsou programy podpory mobility mladých studentů a pracujících. Chceme motivovat podniky a firmy, aby investovali do vědy a výzkumu a zaměstnávaly mladé kvalifikované absolventy nebo jim alespoň nabízely odborné stáže, a tak si vychovávaly své budoucí zaměstnance.
Strukturu vzdělání je třeba přizpůsobit potřebám ekonomiky a poptávce na trhu práce. Alarmující nezaměstnanost mladých je do značné míry způsobena tím, že jejich vzdělání
je těžko uplatnitelné v praxi. Proto je třeba vytvářet podmínky pro to, aby se mladí lidí při volbě svého dalšího vzdělání brali v úvahu i uplatnitelnost na trhu práce. Předpokladem takového odpovědného rozhodování jsou kvalitní vědomostní základy jak v humanitních, tak i technických a přírodovědných předmětech. Podpora kvalitního všeobecného vzdělání v základním a středním školství je naši prioritou a budeme k tomu chtít využít i dostupné nástroje EU.
S tím také úzce souvisí důraz na vědu a výzkum, zejména v jeho aplikované podobě. Měřítkem vědeckého úspěchu by neměl být počet citací v odborných publikacích, ale využitelnost výsledků vědecké práce v praxi. Proto chceme podporovat maximální sepětí provázání vědy a výzkumu na univerzitách s podnikovou sférou, aby výzkum nebyl samoúčelný, ale mohl se opřít o účinnou zpětnou vazbu. Budeme podněcovat české univerzity a výzkumná pracoviště k větší aktivitě při předkládání projektů v rámci evropských dotačních programů, neboť bez toho, že se naučíme tyto evropské nástroje finanční podpory využívat, začne nám ve vědě a výzkumu ujíždět vlak a to se záhy negativně odrazí i na naší ekonomické výkonnosti.
Naší prioritou v oblasti zemědělství a venkova je zajištění rovného postavení českých zemědělců v rámci společné zemědělské politiky. Budeme prosazovat maximální vyrovnání výše dotací mezi starými a novými členskými státy tak, aby české zemědělství bylo konkurenceschopné a nebylo sráženo nerovnými podmínkami. Je v zájmu nejenom zemědělského sektoru, ale i společnosti jako celku, aby prostředky na společnou zemědělskou politiku byly vynakládány efektivně a spravedlivě. Za klíčová témata považujeme podporu životaschopné produkce potravin, bezpečnost potravin, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a vyvážený územní rozvoj venkova.
Vyvážený územní rozvoj je nezbytným nástrojem k zajištění životaschopnosti venkovských oblastí, především dostupnosti občanské vybavenosti na venkově a zamezení odchodu mladé generace z venkova způsobené nedostatečnou dostupností veřejných služeb.
Je třeba přispívat k vytváření pracovních příležitostí na venkově. Silná politika rozvoje venkova by měla být zaměřena na modernizaci, posilování konkurenceschopnosti zemědělských, lesnických a potravinářských subjektů, podporu investic s cílem dosahování vyšší přidané hodnoty zemědělských aktivit z produkce a zpracování napříč produkčním řetězcem. Důležité je zejména podporovat perspektivní ekonomické aktivity nezemědělské
i zemědělské povahy, navázat podporu na intervence ostatních EU fondů a zohlednit specifika venkovského prostoru.
Přejeme si, aby se venkovský prostor stal atraktivní alternativou života ve městech tím, že může nabídnout zdravé prostředí, rozvinutou dopravu, vyspělou internetovou komunikaci, dostupnost kulturního života. Pro stabilizaci a rozvoj venkovského osídlení je zapotřebí zajistit venkovu prostor pro moderní životní styl, a to podporou sociálně ekonomického rozvoje, zaměstnanosti, dopravní infrastruktury, regionálního školství a kultury, turistiky
a agroturistiky a rozvíjení rozmanitých forem společenského a spolkového života a občanské společnosti.
Předpokladem konkurenceschopnosti ve 21. století je širší a stále se prohlubující spolupráce zemědělců s potravináři, distributory a prodejci. Je nezbytné přenést důraz na výrobu potravin se speciálními vlastnostmi nebo s přidanou hodnotou (bioprodukty, regionální potraviny atd.).
Rozvoj regionálních potravin má nejen dopad ekonomický, ale má i dopad na rozvoj turistiky, je propagací regionů v rámci ČR i EU. Chceme podpořit kvalitní regionální a místní tradiční výrobu důrazem na budování malých provozů a malých zpracovatelských podniků rodinného typu, zaměřených k výrobě potravin typických pro region; podpoříme akce, které slouží k výměně zkušeností mezi zpracovatelskými subjekty a k odbytu takto specifických výrobků.
Dalším nezbytným atributem konkurenceschopnosti je zajištění potravinové bezpečnosti a ochrana spotřebitele před nekvalitní či nevhodně označenou nabídkou. Podporujeme snahy EU dát spotřebiteli ve zřetelné podobě potřebné informace o výrobku a akce, které poskytnou ocenění kvalitních výrobků. Posílíme kontroly kvality výrobků ve velkých potravinových řetězcích.
Silný a pevný vztah k národním i místním tradicím považujeme za nezbytný předpoklad zdravého sebevědomí národa, od kterého se odvíjí i kvalita našeho členství v EU. Proto budeme podporovat oživování, upevňování a rozvoj těchto tradic všemi dostupnými prostředky včetně těch evropských. Budeme motivovat výrobce tradičních výrobků, aby usilovali o získání evropských známek kvality, které otevírají dveře na trh a posilují konkurenceschopnost. V neposlední řadě chceme chránit tradiční výrobní postupy proti napodobeninám, které mnohdy masově a agresivně zaplavují trh. Smysl evropské zeměpisné ochrany rovněž spatřujeme v zachování a posílení vazby výrobku na místo, kde se tradičně vyrábí ve specifických a mnohdy unikátních podmínkách za použití místních surovin.
Za správnou cestu považujeme tzv. greening - „ozelenění“. Je nutné reagovat na stěžejní problémy v podmínkách ČR (povodně, ochrana půdního fondu, podíl plodin na orné půdě)
a dbát na dodržování správných osevních postupů, na zavádění větší pestrosti pěstovaných plodin a na zabránění erozi půdy a zlepšování jejích odtokových vlastností. Nebojíme se využít osvědčených zkušeností našich předků (např. střídání zemědělských plodin, agrotechnické postupy).
V této souvislosti se chceme zasadit také o přehodnocení úrovně využívání zemědělské produkce pro technické účely (biopaliva, bioenergie). Cílem je prioritně využívat suroviny jako potraviny a tím snížit tlak na růst cen potravin.
K tomu jsme připraveni používat opatření investičního i neinvestičního charakteru.
Jsme připraveni pomoci zemědělcům, kteří dosud nemají zkušenosti, jak dosáhnout na dotační tituly EU v této oblasti, vytvořit pro ně kvalitní a hustou informační síť.
V rámci programů rozvoje venkova je třeba vyjednat dostatečný objem prostředků na politiku modernizace a rozvoje podnikání v zemědělství a potravinářství a projekty venkovských obcí.
Top 09 chápe životního prostředí a jeho ochranu jako jedno ze základních témat celoevropské politiky. Na úrovni evropského parlamentu se budeme zasazovat o hledání a prosazování racionálních ale zároveň i tvrdých norem ve prospěch zlepšování životního prostředí na straně jedné, ale také zároveň s tím budeme pracovat na očištění legislativy o zbytečně byrokratizující prvky a normy, které již neodpovídají současnému stavu poznání a výzkumu v této oblasti a někdy jsou i proti celkovému zlepšení ochrany životního prostředí.
Hledání cest v ochraně životního prostředí musí v sobě obsahovat i rozvahu dopadů v oblasti ekonomické a sociální. Nemůže být pochyb o tom, že jejím výsledkem musí být vždy dostatečně ambiciózní cíl, pro jehož splnění musí být vytvořeny podmínky.
Jedním ze základních kamenů politiky TOP 09 v ochraně prostředí na půdě EU bude snižování energetické a surovinové náročnosti prostřednictvím inovativních technologií s využitím podpory v oblasti energetických úspor, recyklace, aplikovaného i základního výzkumu. Budeme se zasazovat o hledání takových cest, které nebudou znamenat zátěž naší krajiny a její devastaci nadměrnou produkcí energetických plodin. Krajina v Evropě nesmí být obětována za cenu úspory v čerpání neobnovitelných zdrojů surovin.
Dalším cílem je podpora nízkouhlíkové ekonomiky jako základ prosperity našich budoucích generací ve zdravém životním prostředí. Snižování emisní zátěže v ovzduší vnímáme jako další ze základních priorit, které je třeba řešit z úrovně EU. I v tomto případě je třeba jít cestou hledání podpory inteligentních technologií, rozvoje vědy. Čisté životní prostředí je zcela zásadní pro kvalitu života, environmentální legislativa by měla být uplatňována rovnoměrně na celém území EU a zároveň by neměla znevýhodňovat jedny proti druhým.
Pro oblast ochrany životního prostředí platí základní premisa konzervativní politiky, kterou bude TOP 09 na půdě EU prosazovat. Životní prostředí není primárně zdrojem surovin pro náš blahobyt, ale životním prostorem, ve kterém chceme, aby žili další generace našich potomků, a to samozřejmě při zachování kvality života kterého jsme dosáhli.
Vítáme zavedení funkce Vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Lisabonskou smlouvou. Jednotný hlas Unie v oblasti zahraniční politiky je klíčový pro účinné prosazování společných hospodářských i politických zájmů ve světě. Je však třeba lépe provázat jeho úkoly a působení s ostatními funkcionáři, kteří promlouvají do zahraniční politiky EU, tj. předsedou Evropské komise a předsedou Evropské rady. Větší přehlednost personální struktury zahraniční politiky EU by byla lékem na její roztříštěnost.
Rozšiřování EU o další evropské země je jedním z dlouhodobých cílů evropské integrace. Panuje však všeobecná shoda na tom, že rozšiřování EU musí jít v ruku v ruce s potřebnými vnitřními změnami a reorganizací samotné Unie. Vítáme a podporujeme snahu balkánských států o členství v EU. Trváme však na tom, aby rozhodnutí o případném vstupu do EU předcházelo vyřešení všech etnických problémů a problému organizovaného zločinu.
Přejeme si rozvíjet vztahy s Tureckem na bázi strategického partnerství, které považujeme za vhodný rámec spolupráce pro zajištění stability a prosperity regionu. Rozvíjení vzájemných vztahů by mělo mít svou obchodní, politickou i bezpečnostní dimenzi, která v současné době nabývá stále více na důležitosti. Podporujeme aktivní politiku spolupráce EU se zakavkazským regionem, do kterého patří Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán. Máme zájem na stabilitě v regionu a na kvalitních vzájemných vztazích s těmito zeměmi.
Rusko vždy patřilo a patří k významným obchodním partnerům EU a je i důležitým partnerem v oblasti bezpečnostní a energetické stability v Evropě.
To však nic nemění na tom, že rozhodně nepřehlížíme případy porušování lidských práv a svobod v Rusku. S velkým nepokojením sledujeme snahy ruské vlády potlačit svobodu tisku a projevu. Rovněž vojenská intervence Ruska v Abcházii a v Jižní Osetii je pro nás nepřijatelná. Kriticky se stavíme i k nevyřešenému konfliktu v Čečensku či podpoře vlády Alexandra Lukašenka v Bělorusku. Sledujeme politické dění i v jiných státech bývalého Sovětského Svazu. Odmítáme snahy běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka o absolutní vládu nad svou zemí a uplatňování policejního teroru v Bělorusku vedoucího k tvrdému potlačování lidských práv a svobod Jsme přesvědčeni, že EU by měla proti praktikám Lukašenkova režimu tvrdě zakročit.
Velmi nám leží na srdci také dění na Ukrajině. Považujeme za nepřijatelné věznění politických oponentů na základě vykonstruovaných obvinění. EU musí využít všech svých nástrojů k tomu, aby se místo práva silnějšího uplatňovalo právo ve smyslu ochrany lidských práv pro všechny včetně těch momentálně slabších politicky poražených.
Strategicky důležitá je pro nás podpora spolupráce se zeměmi na východ od nás v podobě tzv. Východního partnerství. Většina z těchto zemí je pod silným politickým i ekonomickým tlakem Ruska, a tak jim musíme umět nabídnout a zaručit stabilní a výhodné formy spolupráce a perspektivu členství v EU. Budeme prosazovat, aby EU do Východního partnerství investovala potřebnou energii i ekonomický a politický kapitál a tím upevnila v naších východních partnerech důvěru ve smysluplnost a prospěšnost pevné a trvalé vazby na EU. Konkrétně by se mělo jednat o nabídku zón volného obchodu a nejrůznějších projektů zaměřených na rozvoj demokracie a tržního prostředí. Nesmíme dopustit, aby politika Východního partnerství byla zastíněna jinými sousedskými politikami EU prosazovanými vlivnými skupinami států.
TOP 09 je velmi kritická k dění v Sýrii. S nedůvěrou pak sleduje vývoj jaderného programu Iránu. EU by měla trvat na zárukách, že jde čistě o mírové využití jaderné energie.
V otázce Palestiny a Izraele TOP 09 věří, že by vedle sebe měly existovat dva suverénní státy. TOP 09 podporuje veškeré mírové snahy obou zemí k dosažení dohody, a odsuzuje teroristické, ideologické, či vojenské intervence obou stran.
Jakkoli Čína patří mezi nejdůležitější ekonomické a obchodní partnery EU na světě, není možné nečinně přihlížet k bezohlednému potlačování lidských práv a svobod. Negativně vnímáme násilnou přítomnost Číny v Tibetu.
EU by rovněž měla mít strategii na řešení situace v Severní Koreji, a to hlavně pokud se jedná o systematické zbídačování vlastních občanů a o neprůhledný jaderný a zbrojní program této země.
Země Latinské Ameriky patří mezi důležité obchodní partnery EU. Jde o pulsující kontinent se sociálně-kulturní rozmanitostí. Důležitost posilování vzájemných vztahů by neměla zastřít, že v některých státech jako je Venezuela, Bolívie a Ekvádor dochází k porušování hospodářské soutěže a vlastnických práv
Zdůrazňujeme význam snahy vlád Střední a Jižní Ameriky bojovat proti mocným drogovým kartelům, bránit tak šíření drog po celém světě.
Africký kontinent je ve znamení dynamického vývoje. Jsou zde státy na ekonomickém vzestupu, ale leží zde i nejchudší státy světa – Kongo, Burundi, Etiopie, Libérie, Somálsko. Vesměs se jedná o válkou rozvrácené státy, silně etnicky rozvrstvené. Nejdůležitější priority EU v Africe podle nás spočívají v oblasti rozvojové a humanitární pomoci, bezpečnosti a mírového procesu
Nejvýznamnějším strategickým partnerem EU jsou podle nás Spojené Státy Americké, a to jak v oblasti bezpečnosti, tak obchodu, ochrany životního prostředí, ochrany lidských a práv a svobod, humanitární a rozvojové pomoci nebo v boji proti terorismu atd. Za konkrétní vyjádření této strategické blízkosti považujeme vytvoření zóny volného obchodu. Jsme proti účelovému spojování jednání o vytvoření zóny volného obchodu s nesouvisejícími citlivými otázkami vzájemných vztahů, jako je např. ochrana osobních údajů.
Bezpečnostní hrozby, kterým EU v dnešní době čelí, mají ve značné míře globální charakter. Ačkoliv NATO zůstává hlavním strategickým partnerem ČR v oblasti kolektivní obrany, jeho nejsilnější člen USA přesouvá v rámci své nově bezpečnostní strategie své vojenské kapacity z Evropy do Pacifiku. Proto by také EU měla být schopna čelit bezpečnostním hrozbám samostatně. Regionální konflikty a nefunkční státy poskytují prostor pro organizovaný zločin a výcvik teroristů, a proto je třeba jim v ideálním případě účinně předcházet, a pokud to již není možné, tak následně poskytnout humanitární a rozvojovou pomoc při rekonstrukci země. Pro tyto případy disponuje ČR řadou expertů, které vysílá do civilních misí EU, ať již se jedná o soudce, policisty, hasiče, zemědělské experty, civilní inženýry atd. Zájmem ČR je podílet se vysíláním svých občanů na těchto misích, a tak nejen přispět ke zvýšení prestiže ČR, ale také se aktivně podílet na vytváření bezpečné EU, jejíž je součástí. Strategicky důležitými regiony pro poskytování odborné podpory jsou zejména země Balkánu a země Východního partnerství.
V oblasti vojenské spolupráce je zásadní rozvoj vztahů s NATO a potažmo s USA. Vzhledem k ekonomické krizi, která odsunula otázky obrany ve většině zemí EU do pozadí, se zvýrazňuje naléhavost spolupráce mezi EU a NATO. Rozvíjení vztahů mezi EU a NATO je důležitým prvkem pro bezpečnost a obranu evropského regionu.
Podporujeme vytváření bojových skupin (battlegroup) v rámci Visegrádské skupiny, neboť jsme přesvědčeni, že středoevropský prostor má nejen svá hospodářská, ale i bezpečnostní specifika.
Vzhledem k hospodářské krizi je řešením sdílení vojenských kapacit a společný evropský výzkum v oblasti vojenských technologií.
Cena vojenského vybavení armád se s pokročilejšími technologiemi stále zvyšuje. Proto je ekonomicky výhodné zapojit se do hromadných zakázek vypisovaných v zemích EU.
TOP 09 je pro odpovědný přístup k duševnímu vlastnictví a ochraně autorských práv. Situace však není řešitelná zásahem do osobních svobod jednotlivce, a to ani v podobě přenesení odpovědnosti na poskytovatele připojení k internetu.
Informační technologie budou ve správě EU hrát čím dál větší roli. Desetiletí jsme rušili hranice a mezitím vybudovali jiné - digitální. Podnikání i řešení nejrůznějších životních situací za hranicemi naší země je proto komplikované a nepřehledné. Česká republika v oblasti eGovermentu hraje v tento okamžik prim mezi jinými evropskými systémy, ale pokud chceme v horizontu následujících let ušetřit, musíme mít i evropské vidění. I proto podpoříme aktivní účast na celoevropských projektech otvírajících vnitřní trh a propojujících eGovernmenty členských zemí.
Stejně jako na národní úrovni, i v EU jsme přesvědčeni, že tomuto odvětví pomáhá maximální otevřenost a konkurence v zakázkách. Budeme odmítat zásahy do osobních svobod jednotlivce na internetu, které nepovažujme za řešení ochrany autorských práv. Budeme za odpovědný přístup k duševnímu vlastnictví.
Vedle důrazu na bezpečnost a svobodu na internetu budeme bránit takový způsob zavádění do praxe, který nepovede k diskriminaci občanů, kterým jsou tyto technologie vzdálenější nebo kterým v jejich používání brání nějaký handicap - občan by měl být k jejich používání motivován, ne nucen.
V Praze 7. 12. 2013
